Jediný ekologický expert kontroluje půjčky za miliardy euro ročně

7.2.2002
[Hnutí Duha]

Ekologické organizace chtějí reformu Evropské investiční banky

Hnutí DUHA a přes třicet dalších ekologických organizací ze 16 evropských zemí [1] dnes v Bruselu zahájilo kampaň, kterou chtějí prosadit reformu Evropské investiční banky (EIB) [2]. Tato instituce letos žádá o významné navýšení kapitálu. Přitom ale dodnes nemá žádné ekologické standardy, kterými by se řídila při posuzování zvažovaných půjček, či utajuje informace o svých projektech před veřejností.

Ekologické organizace proto přesvědčují členské státy Evropské unie, které banku společně vlastní, aby navýšení kapitálu EIB podmínily reformou ve čtyřech hlavních oblastech:
· stanovením a dodržováním ekologických standardů,
· přístupem veřejnosti k informacím
· větším zaměřením projektů na rozvojovou pomoc chudým zemím třetího světu, ke které byla původně zřízena
· dohledem institucí EU nad bankou.

Současně požadují zvýšení odborného zázemí EIB, bez kterého se změny neobejdou.

EIB ve všech čtyřech oblastech zaostává za podobnými institucemi, jako jsou Světová banka nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Světová banka má stovky expertů na ekologické, sociální a rozvojové otázky - EIB zaměstnává pouze jediného ekologického experta, ačkoli ročně půjčuje podstatně více peněz.

Členské státy EU činnost banky zatím příliš neovlivňovaly. Koalice ekologických organizací je k tomu hodlá přimět i dnes zveřejňovanou výzvou [3], podloženou osmi případovými studiemi, které nedostatky EIB dokumentují [4]. Patří mezi ně podpora projektu dálnice přes České středohoří. Výzvu, jež mimo jiné žádá o zavedení standardů, jimiž se řídí další mezinárodní finanční instituce, adresují tzv. guvernérům, kteří v EIB zastupují členské státy – vlastníky banky; Evropské komisi a Evropskému parlamentu.

Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl:
„V posledních dvou letech se EIB trochu rozhýbala, jde však spíš o změnu fasády, zatímco kanceláře uvnitř jsou v dezolátním stavu a do střechy zatéká. Požadujeme od EIB skutečnou změnu, ne jen slovní cvičení v komunikaci s veřejností. EIB by přinejmenším měla začít dodržovat minimální pravidla, kterými se řídí podobné mezinárodní instituce, například Světová banka.“


Bližší informace:

Pavel Přibyl, Hnutí DUHA, 00-31- 6295-93 877 (Brusel)
Karolína Šůlová, Hnutí DUHA, tel.: 22514759, 0604202470
Magda Stoczkiewicz, CEE Bankwatch Network, tel 00-31- 6295-93 877 (Brusel)

Poznámky:

[1]
Koordinátory kampaně jsou Přátelé Země (Friends of the Earth International) a CEE Bankwatch Network. Členem obou organizací v ČR je Hnutí DUHA, které ke kampani přispělo mj. případovou studií o podpoře EIB kontroverznímu projektu dálnice přes České středohoří.

[2]
EIB byla založena v roce 1958 na základě Římské smlouvy jako oficiální finanční
instituce Evropské unie. O podstatné navýšení svého základního jmění usiluje proto,
aby mohla nadále legálně fungovat, neboť v roce 2003 dosáhne hranice úvěrové
angažovanosti, kterou má ze svého statutu povolenu. Po posledním navýšení v roce
1998 činí současný kapitál banky 100 miliard euro, současné navýšení může
dosáhnout až 75%. Upsaný kapitál je základem pro to, aby banka mohla vydávat
dluhopisy na mezinárodních finančních trzích. V podstatě se jedná o svého druhu
garance od 15 zemí EU, jež umožňuje hodnotit dluhopisy EIB nejvyšším ratingem
(AAA).

[3]
Text výzvy občanských iniciativ členským státům EU je k dispozici v češtině na
www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/penize/penize5.htm, případně na vyžádání u
Hnutí DUHA.

[4]
Studie popisují přístup EIB u osmi vysoce kontroverzních projektů. Informační list
Hnutí DUHA k roli EIB v projektu dálnice D8 přes České středohoří je na adrese:
www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/penize/D8_1.htm, shrnutí pak v příloze této
tiskové zprávy.
Všech osm studií v angličtině je k dispozici na www.bankwatch.org. Materiály lze na
vyžádání zaslat i e-mailem nebo poštou.





Příloha:
Dálnice D8 přes České středohoří

Konflikt s ochranou přírody a role EIB v projektu

Shrnutí

Evropská investiční banka - jeden z finančních nástrojů EU – se hodlá podílet na zničení unikátního kusu přírody celoevropského významu. Banka je proslulá velice selektivním naplňováním cílů EU: s oblibou financuje rozvoj infrastruktury, ale nedodržuje základní priority EU v oblasti ochrany přírody a odmítá komunikovat s veřejností.

Chráněná krajinná oblast České středohoří patří mezi evropské unikáty. Tvoří ji nezapomenutelná krajina, charakteristická pestrou směsicí nejrůznějších biotopů a výskytem 105 ohrožených druhů rostlin a 166 ohrožených druhů živočichů. Oblast je však vystavena značnému tlaku. Vedle těžby surovin je ohrožena i výstavbou dálnice D8. Pohodlnému spojení Berlína s Istanbulem mají padnout za oběť její nejcennější partie. Výstavbu prosadila vláda nejen za cenu drastického poškození jedinečné krajiny a v rozporu s převládajícím názorem veřejnosti (podle průzkumu dává při konfliktech mezi ochranou přírody a dálnicemi krajině přednost 49 %, zatímco výstavbě jen 32% dotázaných), ale i s pomocí řady protizákonných kroků.

Na výstavbě inkriminovaného úseku z Lovosic do Řehlovic se má podílet nejen přímo státní rozpočet, ale i půjčka od Evropské investiční banky (EIB). Tu ekologické organizace včas informovaly Evropskou investiční banku (EIB) o vážných ekologických dopadech projektu a chtěly s ní o něm vést diskusi. Dočkaly se však negativní odezvy: „Není úkolem banky diskutovat jednotlivé projekty s Přáteli Země nebo jinou občanskou organizací.“ (26.9.1997)

Dálnice v chráněném území: Úsek dálnice D8 protínající České středohoří představuje vážný zásah do unikátní-ho území, které je cenné jak pro výskyt řady ohrožených druhů rostlin a živočichů (CHKO, potenciálně NATURA 2000), tak krajinářsky. Přípravu projektu navíc provází nezákonnosti v rozhodovacím procesu. V roce 1996 proběhlo posouzení dopadů projektu na životní prostředí (EIA). Požadavky na posouzení citlivějších alternativ (trasa mimo CHKO, dlouhý tunel pod CHKO) přitom odpovědné instituce (MDS, ŘSD) od samého počátku odmítaly. EIA pak proběhla na jedinou variantu – povrchovou. Tehdejší vedení MŽP s ní vyslovilo souhlas, nevydalo však potřebnou výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tu investor získal až po intenzivním dlouholetém poli-tickém tlaku v červenci 2000. V současné době (únor 2002) probíhá územní řízení. Oficiální harmonogram počítá se zprovozněním úseku přes CHKO v letech 2006-2007. Ekologické iniciativy však odhadují reálnou dobu dokončení dálnice kolem roku 2010.


Nezákonnosti doprovázející přípravu projektu

Vyloučení tunelové varianty z posuzování EIA: V roce 1995 vydalo MŽP protizákonně souhlas s tím, aby byla v rámci EIA posuzována jediná – povrchová – varianta trasy přes CHKO.

Schválení územního plánu Litoměřicka českou vládou: Na nezákonný souhlas MŽP s jedinou variantou navázala vláda při schvalování územního plánu VÚC Litoměřicko. Nezákonně schválila územní ochranu pouze jednoho koridoru, aniž by pro něj tehdy platila výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Souhlasné stanovisko MŽP k trase dálnice z hlediska vlivů na životní prostředí: V listopadu 1996 vydalo MŽP souhlas s povrchovou trasou dálnice D8 přes CHKO. Vydání tohoto stanoviska je však v rozporu se zákonem o EIA, neboť navázalo na nezákonný proces výběru koridoru.

Povolení výjimky MŽP ze zákona o ochraně přírody a krajiny: MŽP porušilo ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť povolilo výjimku ze zákazu stavět ve zvláště chráněných územích nové dálnice, aniž investor či ono samo doložilo veřejný zájem, který by v CHKO výrazně převažoval nad veřejným zájmem ochrany přírody.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: