Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Byla zveřejněna zpráva o stavu lidských práv za rok 2004

24. 3. 2005 - PRAHA [Econnect]

Rovné zacházení a rovné příležitosti žen a mužů, péče o ohrožené a znevýhodněné děti, práva seniorů, postavení žadatelů o azyl a dalších sedm kapitol jsou tématy nově zveřejněné zprávy o stavu lidských práv v České republice za rok 2004. Zprávu letos již po jedenácté vydává Český helsinský výbor.

"Jako už v minulosti se věnujeme z určitých hledisek právům dětí, žen, seniorů, pacientů, uprchlíků a šířeji vzato cizinců, také ovšem určitým problémovým oblastem, jako je vězeňství, policie, ale i oblast náboženských svobod, oblast vzdělávání či - specielně - oblast výchovy a vzdělávání k lidským právům," shrnuje v úvodu předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV) Hana Havelková. Za důležité ČHV považuje fakt, že odkrývá řadu z těchto problémů mnohdy dříve, než jim věnují pozornost státní instituce.

Práva dětí, přístup ke vzdělání a výchova k lidským právům

V roce 2004 se situace v oblasti péče o ohrožené a znevýhodněné děti, především v náhradní rodinné péči, zásadně nezměnila. Stále u nás převažuje ústavní péče nad péčí rodinnou, i když podle Úmluvy o právech dítěte i našich zákonů (např. zákon o rodině) to má být naopak, konstatuje zpráva ČHV. Organizace doporučuje opatření, která by včas, citlivě a účinně pomohla ohroženým a znevýhodněným dětem vyrůstat v prostředí rodinném, či takovém, které se rodině co nejvíce přibližuje. Tato doporuční zahrnují mimo jiné posílení a zkvalitnění terénní sociální práce a podporu práce orgánů sociálně právní ochrany dětí, rozvíjení programů nabízejících alternativy ústavní péče, podporu pěstounských rodin a zavádění nových forem pěstounské péče. Podle závěrů ČHV je též třeba motivovat a pravdivě informovat veřejnost o problematice ohrožených dětí.

Zpráva si též všímá práva na vysokoškolské vzdělání a jeho realizace v České republice. V této kapitole zpráva kromě jiného konstatuje, že před námi stojí úkol zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných v populaci, který je vzhledem k potřebám konkurenceschopnosti nízký – a proto jsou dosavadní tempa růstu nedostačující. Velmi podstatnou překážkou rychlejšího rozvoje je podle ČHV nedostatek veřejných prostředků vkládaných do školství všeobecně a do vysokého zvlášť: dotace vysokým školám se na HDP podílejí 0,78 %, zatímco žádoucí a v rozvinutých zemích obvyklý podíl je více než dvojnásobný. Zavedení školného by mohlo pomoci problém nedostatečných kapacit řešit, studentské půjčky by pak mohly pomoci překonat sociální bariéru - mohly by přispět k tomu, že znevýhodněné vrstvy populace by se ke studiu odhodlaly. Musely by to ovšem být půjčky na úhradu životních nákladů, jako je tomu v severských zemích, nikoli na úhradu školného, uvádí zpráva ČHV.

Ve školách probíhají různé programy výchovy k lidským právům a zpráva ČHV cituje výzkum, který hovoří o poměrně dobré citlivosti žáků základních škol a víceletých gymnázií na porušování lidských práv a poměrně dobrém porozumění podstatě lidských práv. ČHV ale také uvádí, že výchova a vzdělávání k lidským právům by měla začínat už na prvním stupni základních škol, a neměla by být odsouvána až do posledních ročníků ZŠ a víceletých gymnázií. O porušování a ochraně lidských práv, o dobru a zlu kolem nás by se měli přiměřenou formou dovídat žáci a žákyně 3., 4. a 5. tříd, píše se ve zprávě.

Žadatelé o azyl a integrace cizinců

"Mělo by být povinností každého civilizovaného státu postarat se o migranty ze zemí, kde jim hrozí riziko pronásledování. Tento náš závazek je jasný, ovšem podíváme-li se na vývoj posledních let, můžeme spíše hovořit o tom, že na celou problematiku azylu je nahlíženo přesně z opačného hlediska, tedy: jak zabránit tomu, aby do naší země uprchlíci proudili," uvádí zpráva v kapitole věnované žadatelům o azyl. Jejich postavení se zhoršilo se vstupem České republiky do EU, avšak ČHV upozorňuje, že náš stát jde mnohdy nad rámec již tak dostatečně přísné a mnohdy kontroverzní evropské legislativy v této oblasti. "Vždy, pokud je mu dána možnost, zvolí dle našeho názoru tu nejpřísnější možnou variantu právní úpravy," uvádí zpráva. ČHV také upozorňuje na nedůstojné opatření Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra, která z údajně bezpečnostních důvodů začala odstraňovat z pokojů v pobytových zařízeních pro uprchlíky elektrické zásuvky.

V části rozebírající koncepci integrace cizinců zpráva mimo jiné uvádí, že v rámci podpory ekonomických stimulů integrace cizinců v ČR je třeba - i přes přijetí nového, vstřícnějšího zákona o zaměstnanosti - dále šířeji podporovat ekonomickou migraci vázanou na delší pobyt a aktivitu cizince a nepreferovat výlučně krátkodobou pracovní migraci. Stejně tak je podle ČHV třeba i ve vztahu ke studiu cizince podporovat skutečnost, že toto samotné studium je výrazným integračním prvkem, a jako s takovým je třeba s ním v odpovídající rovině pracovat. Právní úpravu nabývání státního občanství ČHV hodnotí jako stále velmi neuspokojivou.

Vězeňství, policie a lidská práva

Problematikou vězeňství se Český helsinský výbor zabývá systematicky od roku 1988. V průběhu roku 2004 organizace zaznamenala řadu závažných problémů: opětovně vzrůstající přeplněnost věznic, přetrvávající systém kolektivního ubytování vězňů, nezaměstnanost vězněných osob, individuální excesy a nedostatečná ochrana vězněných osob z hlediska práva na bezpečnost, důstojnost a právní pomoc. V roce 2004 však také došlo došlo k podstatným změnám v oblasti legislativy. Novela zákona o výkonu trestu odnětí svobody a zákona o výkonu vazby přinesla změny, které optimalizují některé aspekty vězeňství – mimo jiné jsou jimi osvobození od povinnosti hradit náklady výkonu trestu v některých případech, konkretizovaná zákonná úprava poskytování duchovních služeb nebo zavedení možnosti vazby obviněných žen - matek společně s dětmi.

Ve vztahu činnosti policie a lidských práv ČHV zmiňuje několik závažných problémů české policejní služby: těmi jsou například jen postupně se snižující vzdělanostní deficit příslušníků Policie ČR, neuspokojivá situace u služeb pořádkové, dopravní a cizinecké a pohraniční policie z hlediska neakceptovatelného, případně nezákonného jednání - nezřídka ve vztahu k cizincům a také v některých případech nízká kvalita spolupráce mezi Policií ČR a obecní (městskou) policií. ČHV také kritizuje fakt, že kontrolní a stížnostní mechanismus policie je i nadále koncipován zásadně jako interní, vhled občanské společnosti do něj je nízký a vliv na vlastní kontrolní proceduru zanedbatelný. Zpráva upozorňuje též na existenci občasných excesů v rámci policejního výkonu, mezi něž počítá verbální hrubost, užití nepřiměřeného násilí, ale též nečinnost, a na občasně problematickou práci policistů v rámci vyšetřování trestné činnosti. "Specificky dosahovaly uznáníhodných výsledků některé celostátní policejní útvary, zejména Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, Národní protidrogová centrála či Útvar rychlého nasazení. Celkově je současně možné konstatovat zásadně dobrou komunikativnost policejních složek vůči občanské společnosti a ochotu k průběžným formám vzdělávání u podstatné části policejního vedení," uvádí se ve zprávě.

Rovné příležitosti, náboženská svoboda, práva seniorů a práva pacientů

Při sledování oblasti rovných příležitostí se Český helsinský výbor v roce 2004 zaměřil především na postavení žen na trhu práce, kromě toho poskytoval poradenství a zastupování ženám diskriminovaným v zaměstnání a jako jeden z 27 rozvojových partnerů projektu realizovaného v rámci 1. kola IS EQUAL "Slaďování profesního a rodinného života - partnerství v rodině" se organizace zaměřila na bariéry, se kterými se ženy na trhu práce běžně setkávají. Zpráva shrnuje závěry šetření provedených několika subjekty: ženy jsou oproti mužům dlouhodobě více ohroženy nezaměstnaností (zejména v kombinaci s dalšími "rizikovými" faktory, jako jsou rodina, děti a jiné pečovatelské závazky, věk, etnická příslušnost), jsou častěji nuceny nedobrovolně pracovat na zkrácený úvazek či na nevýhodnou pracovní smlouvu (včetně pracovního poměru na dobu určitou), jsou také daleko častěji vystaveny dalším projevům diskriminace, například v odměňování a přístupu k různým druhům benefitů, v přístupu ke kariérnímu postupu, k dalšímu vzdělávání v rámci firemního školení a podobně.

ČHV zmiňuje problematičnost v uplatňování zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností – jedná se jak o nejasnost v některých ustanovení, tak o znevýhodnění náboženských uskupení registrovaných po nabytí účinnosti zákona ve věci oprávnění ke zvláštním právům (§ 11) oproti těm, kterým zákon přiřkl registraci i oprávnění bez ohledu na plnění či neplnění zákonem stanovených podmínek. "Zákon bez ohledu na tyto zásahy a tuto kritiku zůstává beze změny," poukazuje ČHV. Za žádoucí organizace považuje také to, aby některý nestátní subjekt sledoval případy diskriminace občanů pro jejich náboženskou příslušnost.

V kapitole zaměřené na práva seniorů zpráva konstatuje, že česká společnost je velmi málo citlivá k diskriminačnímu chování vůči starší generaci a nedokáže mu účinně bránit. ČHV upozorňuje, že v českém právním řádu se dosud vyskytuje přímá diskriminace z důvodu věku a existuje také nepřímá diskriminace v oblasti trestního práva. Organizace kritizuje také fakt, že stát vydává mnohonásobně více prostředků na ústavní péči než na podporu života seniorů v jejich přirozeném prostředí a že v oblasti bydlení chybí dotační politika obcí, která by zvýhodňovala investory, jež budou stavět různé typy integrovaného bydlení. Podle ČHV je také třeba zlepšit situaci, kdy chybí komplexní vzdělávací programy, které by starším zaměstnancům a seniorům usnadnily přístup k moderním technologiím; v oblasti zaměstnanosti navíc neexistují komplexní programy, které by podporovaly a motivovaly zaměstnavatele a zaměstnance ke zvýšení adaptability a flexibility během pracovní kariéry. Dosud navíc nebylo dosaženo celospolečenské dohody o budoucím uspořádání důchodového systému a jeho základních principů a nejsou definovány základní prvky pro vytvoření moderního systému sociální práce a sociálních služeb.

Český helsinský výbor se ve své zprávě o stavu lidských práv věnuje též právům pacientů a obtížím s vymáháním práva na zdravotní péči, léky nebo zdravotnické prostředky. Mezi problémy, které se v minulém roce projevily, byly mimo jiné nedostupnost některého druhu zdravotní péče nebo například upření nároku na úhradu léku, který není plně či vůbec hrazen zdravotní pojišťovnou, avšak z medicínského hlediska jde o přípravek zcela nezbytný pro život pacienta. Nedořešené jsou podle zprávy ČHV také problémy s úhradou tzv. zdravotnických prostředků. Protože garance dostupnosti řádné léčby není vždy v praxi naplněna, měly by se odpovědné instituce zasadit o urychlenou nápravu, uvádí Český helsinský výbor.


Jana Sobotková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Jana Sobotková

Autorka je redaktorkou Econnectu pro lidská práva, sociální oblast a gender.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz