Argentinští dělníci žádají legalizaci převzetí továren
17. 9. 2004 [Indymedia/Econnect] -
Zástupci dělníků z některých továren v Argentině fungujících pod zaměstnaneckou správou se 14. září zúčastnili protestního pochodu v Buenos Aires. Požadovali, aby vláda s konečnou platností legalizovala převzetí továren a dalších zkrachovalých podniků, které jejich majitelé opustili po zhroucení ekonomiky v listopadu 2001 a nyní jsou řízeny přímo samotnými zaměstnanci.
Delegace 170 aktivistů – 100 dělníků z keramické továrny Zanon a 70 ze sociálního hnutí podporujícího továrnu – dorazila do Buenos Aires, aby se zde zúčastnila protestního pochodu k soudnímu dvoru a národnímu kongresu na obranu před vládním vyvlastněním továrny. Pochodu se zúčastnili také dělníci z tiskárny Chilavert, Bauen Hotel, oděvní továrny Brukman, tiskárny Conforti, továrny na výrobu elektroniky Renacer, zdravotních klinik Junin a Ados, obuvní firmy Gattic, potravinářské firmy Sasetru a dalších organizací nezaměstnaných dělníků.
Pochod byl součástí celonárodního strategického plánu hnutí na znovuoživení podnikání. V Argentině existuje více než 200 továren, které fungují v dělnické samosprávě a je zde zaměstnáno zhruba 10 tisíc dělníků. Továrna Zanon je nejmocnějším příkladem výroby pod zaměstnaneckou správou. Zanon zaměstnává 420 dělníků a vyrábí zhruba 3 tisíce metrů keramických dlaždic za měsíc. Od března 2002, kdy 240 původních zaměstnanců převzalo továrnu, bylo přijato více než 180 nových dělníků z organizacích pro nezaměstnané.
Účastníci protestu vysvětlili, že definitivní převzetí továren pod zaměstnaneckou správu představuje konkrétní řešení na zotavení podnikání. Vláda po krizi 19. a 20. listopadu v roce 2001 vydala mnoha dělnickým samosprávám dočasné povolení k řízení těchto podniků a továren. Tato dohoda však byla časově omezena na dva roky. Povolení pro podniky Grissanopolis a Chilavert, které se vzpamatovaly zásluhou svých zaměstnanců, vyprší před koncem roku 2004. Zatím je nejisté, jak se současná vláda v této věci zachová.
Účastníci protestu řekli, že vláda vůbec neusiluje o to, aby podporovala růst zaměstnanosti, ale pokračuje v politice zamezování sociálních protestů prostřednictvím kriminalizace chudých vrstev obyvatelstva. Argentinská ekonomika už zřejmě dosáhla bodu obratu poté, co několik těžkých finančních krizí zasáhlo celý národ v roce 2001. Ekonomové tvrdí, že ekonomika se stabilizuje a lze registrovat růst HDP.
Dosud však nebyly vyřešeny ekonomické problémy, které těžce zasáhly zaměstnanecký sektor. Zahraniční investoři a velké společnosti si všímají, že navzdory zlepšení se zatím nepodařilo transformovat ekonomický růst do růstu zaměstnanosti. Nezaměstnanost je v současnosti kolem 19,5% a nejméně 15,7% zaměstnanců pracuje na částečný úvazek. To znamená, že alespoň 36,2% (nebo přibližně 5,2 milionů zaměstnanců) má vážné pracovní problémy.
Argentinské hnutí za převzetí továren se rozvinulo v nejpokročilejší strategii při obraně dělnické třídy a odporu proti kapitalismu. Zkušenosti dělníků se samosprávou/organizací jsou přímou výzvou kapitalistických struktur: soukromého majetku, převzetí pracovních dovedností a znalostí výroby a organizace výroby pouze pro zisk.
|