Odpor proti odsunu brněnského nádraží roste
10. 12. 2003 - PRAHA [Econnect]
Tři miliardy se mají ušetřit na veřejně prospěšných stavbách jako je rekonstrukce poliklinik, škol, parků, kulturních památek, budování nových tramvajových tratí a cyklostezek, oprav komunikací a osvětlení nebo kanalizačních sběračů v městských částech.
Martin Ander, ředitel Hnutí DUHA a mluvčí oponentů plánu, řekl: "Megalomanský projekt odsunu hlavního vlakového nádraží z centra Brňanům nepřinese nic než zhoršení dostupnosti železniční dopravy. Je nezodpovědným ekonomickým dobrodružstvím několika politiků, kteří nejenže dosud nedokázali věrohodně doložit, kolik má celá akce včetně vyvolaných investic stát, ale na ni ani nezajistili jiné prostředky, než ty z městské pokladny. Mají-li se kvůli tomuto megaprojektu na dlouhou dobu zastavit v celém Brně investice do nových tramvajových tratí, oprav poliklinik, škol, kulturních památek či budování cyklostezek, pak se musí občané ozvat."
Brněnský dopravní kruh - volné sdružení 10 neziskových organizací zabývajících se dopravou v Brně - na počátku roku 2003 také vyjádřilo nesouhlas s tím, že by odsun nádraží kilometr od centra umožnil rozvoj Jižního centra Brna. Tuto myšlenku prosazuje Útvar hlavního architekta Magistrátu města Brna. Projevilo se to i v zadání urbanistických studií, které byly na počátku roku představeny veřejnosti. Přestože pět autorských kolektivů představilo ve svých studiích řadu zajímavých námětů na řešení Jižního centra po stránce urbanistické, ani jedna práce nepřináší takový návrh hromadné dopravy k odsunutému nádraží, který by byla srovnatelný s dnešním stavem (pohodlným přístupem, krátkými jízdními dobami a nízkým počtem přestupů v MHD).
Podle ekologických organizací se stačí se podívat do několika našich měst, kde nádraží leží kilometr od centra: kromě běžné obytné čtvrti v některých z nich mezi nádražím a centrem vznikla jedna obchodní ulice, která se však ani zdaleka nemůže srovnávat s centrem města (např. České Budějovice, Pardubice, Plzeň), nebo tam zůstal jen obtížný prostor, který je nutno překonávat městskou hromadnou dopravou (např. Liberec, ale platí to i o autobusovém nádraží Zvonařka v Brně). Odsun nádraží může podnítit vznik nanejvýš jedné obchodní ulice.
"Odsun nádraží určitě není správným prostředkem pro podnícení tolik žádoucího rozvoje Jižního centra," říká Martin Robeš, zvolený zástupce neziskových organizací Jihomoravského kraje pro oblast dopravy, "bude nutno použít prostředky jiné, například propojit Bohunice a Heršpice přes Jižní centrum se středem města novou městskou třídou s tramvají, na kterou se pak nabalí zástavba podobně jako před sto lety kolem hlavní ulice do Králova Pole."
Internetové stránky představují alternativní řešení
Myšlenka přesunout nádraží vznikla již před 80. lety a po celou dobu rozděluje pohled na ni brněnské občany na dva tábory - odpůrců a příznivců.
U příležitosti oživení megalomanského projektu vytvořil Brněnský dopravní kruh webové stránky Brněnský železniční uzel na počátku 21. století - (nadrazibrno.ecn.cz). Tyto stránky vysvětlují, proč nelze v Brně mít funkční hlavní nádraží jinde, než ve stávající poloze nebo velmi blízko k ní. A vysvětlují i to, že vlastně neexistuje jediný vážný důvod k opuštění prostor dnešního hlavního nádraží.
Představují také náměty k řešení celého železničního uzlu s rekonstruovaným nádražím v centrální poloze, protože složitá síť tratí ve městě je skutečně problémem pro jeho rozvoj jižním směrem.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout