Potravinové banky v České republice

16.10.2003
PRAHA [Naděje]
Autor: Ilja Hradecký

Historie potravinových bank v České republice začíná v roce 1992. Společnost nadšenců této myšlenky iniciovala založení první potravinové banky v Praze. Bezprostředním impulsem byly osobní kontakty s presidentem Evropské federace potravinových bank (FEBA) a zakladatelem prvních potravinových bank v Evropě, panem Bernardem Dandrelem. Kontakty s FEBA trvají dosud.

Dalších pět vznikajících potravinových bank tehdy registrovaných jako nadace, bylo z důvodu změny zákona zrušeno. Protože činnost potravinové banky se liší od nadační činnosti tím, že shromažďuje a předává dál nikoliv peníze, ale potraviny, snaha zachovat její činnost v Praze vedla k tomu, že činnost shromažďování a distribuce potravin včetně skladového hospodaření a účetnictví provádělo a provádí dosud občanské sdružení Naděje. Potravinová banka v Praze má roční obrat v řádu desítek tun potravin (s maximem přes 200 tun v roce 2000).

Zástupci těchto nadací a další osoby vytvořili Českou federaci potravinových bank. Ta je registrována od 9.3.1994 Ministerstvem vnitra ČR jako občanské sdružení se sídlem Varšavská 37, Praha 2, pod číslem II/S-OS/1-23800/94-R. V současné době oživuje svou činnost se záměrem členství v Evropské federaci potravinových bank.

Naděje a potravinové banky

Naděje poskytuje potravinovou pomoc od svého vzniku v roce 1990. První potraviny získávala ze dvou zdrojů, darem od partnerské neziskové organizace z Německa (partnerství trvá), a nákupem za peníze ze sbírek. První cílovou skupinou byli uprchlíci. Od roku 1992 byla iniciátorem a posléze jediným propagátorem vzniku potravinových bank a také České federace potravinových bank. S rozhodnutím zavedení potravinových bank v České republice vlastně jen plynule pokračovala ve své dosavadní činnosti. Přijala však pravidla i metodiku FEBA adaptované na české podmínky.

Naděje provozuje nepřetržitě od roku 1992 potravinovou banku v Praze, která je součástí struktury Naděje jako středisko. Za tu dobu získala know-how a kontakty na dodavatele i příjemce potravin. Zkušenosti z Prahy se předávají také do jiných míst, první výsledky již jsou v Plzni a v Jablonci nad Nisou. Zájem o obnovení činnosti potravinových bank či o jejich zřízení je také na dalších místech. Potravinová banka v Praze zásobuje v nepravidelných intervalech kolem 30 nevládních organizací sociálního zaměření.

rok přijaté spotřeba potravin
potraviny pobočka Praha ostatní pobočky jiné organizace
1999 3 940 026,46 1 555 323,45 640 064,43 1 744 638,48
2000 3 642 898,05 1 341 878,50 114 242,35 2 186 777,20
2001 5 384 668,36 3 024 641,56 984 070,01 1 375 956,91
2002 3 716 745,83 2 108 564,20 210 329,85 1 397 851,80
1.pol.2003 412 897,80 323 122,76 34 971,55 54 803,49
celkem 17 097 236,50 8 353 530,47 1 983 678,19 6 760 027,88

Od počátku zde byla snaha o ochranu jména potravinové banky před zneužitím (v zemi, která obohatila světové kulturní dědictví o slova tunelování a tunelář, to je nezbytné). Již od roku 1992 je registrována slovní ochranná známka Potravinová banka, jejím vlastníkem je Naděje (registrováno a zaplaceno do roku 2012).

Potravinové banky v českém prostředí

Od roku 1992 do roku 1998 se uskutečnila celá řada jednání s představiteli státu i měst, a přestože jsme všude nacházeli podporu, naneštěstí byla jen platonická. V roce 1998 jsme podali žádost o grant z programu Phare Partnerství, kterou podala Naděje s Evropskou federací potravinových bank jako partnerem. Žel, grant získala Polská federace potravinových bank, protože Poláci byli rychlejší (rozhodování v tomto programu bylo výlučně v Bruselu). Do roku 1998 nebylo ze strany veřejné správy příliš opravdového pochopení, protože si představitelé nechtěli připouštět existenci chudoby v České republice. Po roce 1998 jsme na další jednání rezignovali s tím, že udržujeme činnost potravinových bank způsobem, jakým jsme schopni.

Zásadním problémem současnosti je nedostatek prostředků na provoz a absence relevantního zázemí (skladové prostory, mechanizace), aby mohly potravinové banky sloužit jako v zemích EU. To vše souvisí zejména s nepochopením důležitosti ze strany veřejné správy, a v důsledku toho s nedostatkem podpory. Svůj vliv na situaci má také skutečnost, že mnohé obchodní subjekty (zemědělci, výrobci potravin a obchodníci) dosud nevidí a necítí potřebnost potravinových bank jako místo odbytu pro přebytky nebo potraviny před propadnutím záruční doby či potraviny s jinou vadou, která neznehodnocuje zdravotní nezávadnost.

České legislativní prostředí, i když není pro otevřenou občanskou společnost dost příznivé, není na překážku činnosti potravinových bank. Třináctileté zkušenosti s potravinovou pomocí a jedenáctileté zkušenosti s činností potravinové banky podle Evropské charty potravinových bank prokazují, že existence potravinových bank je možná. Po vstupu České republiky do EU se význam potravinových bank zvýší o možnost získávat s podporou FEBA také základní potraviny od Evropské unie.

Připravil Ilja Hradecký, nadeje@nadeje.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: