Atak kožešinových farem

18.10.2003
PRAHA [Svoboda zvířat]
Autor: JAN LORENC , tel: 737443994

SVOBODA ZVÍŘAT o.s. ; Koterovská 84, 326 00 Plzeň

NOVELA ZÁKONA NA OCHRANU ZVÍŘAT

A NÁVRH ZÁKAZU FARMOVÝCH CHOVŮ ŠELEM

Do novely zákona na ochranu zvířat proti týrání - jehož parlamentní schvalování je plánováno na příští týden - prosazuje občanské sdružení Svoboda zvířat, za podpory ostatních NNO na ochranu zvířat a laické a odborné veřejnosti zákaz chovů šelem pro využití jejich produktu (v § 9) s přechodnou dobou od r. 2010, jako nejpřímější řešení ochrany šelem před využíváním, které je pro ně spojeno se systematickým fyzickým a psychickým poškozováním.

Tento návrh se dnes u nás týká výhradně živnostenských chovů masožravých druhů tzv. kožešinových zvířat.

Odborné studie, sledující hlavní kožešinové druhy - norky americké, lišky obecné a lišky polární ve farmových chovech, poukazují na závažné problémy zvířat, způsobené jak ustájením tak technologiemi chovu. V komerčních podmínkách se přes dlouhodobé snahy tyto problémy dosud nikde nepodařilo odstranit. Také proto v šesti evropských zemích přistoupili k legislativnímu omezení a ukončení těchto chovů; minimálně ve třech dalších zemích k tomu směřují – VIZ PŘÍLOHA, BOD 3.

Přes veškeré argumenty zastánců těchto chovů, jsou pro jejich zákaz podmínky i v České republice.

Ministerstvo zemědělství ve svém stanovisku ze dne 4.9.03 pro jednání ZEV nad novelou zákona nenašlo proti tomuto návrhu jiný argument než čistě ekonomický.

Z hlediska ochrany zvířat ale neexistuje žádný důvod, proč by měly být povoleny takové chovy zvířat, které je systematicky poškozují.

Důkazy poškozování zvířat

Odborné podklady

Zpráva iniciovaná Evropskou komisí „The Welfare of Animals Kept for Fur Production“ Vědeckého výboru (SCAHAW) z r. 2001 (ke stažení na webových stránkách EU)1 je souhrnem dosud provedených výzkumů, sledujících welfare kožešinových zvířat ve farmových chovech.

Z hlediska ochrany zvířat je v podmínkách typických farmových chovů (praktikovaných také v ČR)2 – v souvislosti s nedokonalou domestikací a přizpůsobivostí chovu v zajetí vlivem relativně krátké historie jejich chovů - poukazováno především:

u norků na
- velmi časté pohybové ;stereotypie - např. nekonečné pendlování po kleci - dokazující nedostatek, který se jinak u norků nevyskytuje a je spojován s psychickým utrpením postiženého zvířete;

- vzájemné nebo sebe- poškozování okousáním srsti nebo kůže společně ustájených jedinců, které souvisí se sociálním stresem a

- poměrně vysokou nemocnost a úmrtnost mláďat, způsobovanou poruchovým chováním zvířat a jejich vzájemnou averzí na omezeném prostoru.

u lišek
především na nepřiměřenou psychickou labilitu:

- až panickou bojácnost;

- zvýšené reprodukční problémy včetně případů usmrcování vlastních mláďat;

- apatii nebo naopak vysokou agresivitu.

Zacházení se zvířaty v praxi

Kožešinová zvířata jsou v České republice legislativně klasifikována jako hospodářská zvířata a jejich živnostenský chov je živností ohlašovací, volnou, tzn. že k jeho zahájení není nutné povolení, ani prokázání odborné způsobilosti chovatele.

Avšak provoz chovu zvláště těchto specifických, nedomestikovaných zvířat vyžaduje nejen dostatečné finanční prostředky, ale poměrně dobré schopnosti chovatele, mimo jiného v diagnostice onemocnění zvířat, znalostech veterinární a hygienické péče atd.

Podle o.s. Svoboda zvířat tyto nároky nesplňuje v ČR většina chovů. Vyskytují se v nich více či méně závažné nedostatky, které - tak jako např. v případě liščí farmy v Milevsku – vedou k vážnému ohrožování chovaných zvířat. Bohužel v praxi zůstávají takovéto nedostatky bez postihu příslušného úřadu SVS, protože produkci kožešin jako nepotravinové suroviny, nebývá obecně věnována taková pozornost jako v případě potravin.

S ohledem k současným ekonomickým problémům většiny tuzemských chovatelů nelze v budoucnu počítat s opatřeními, které by odstranily výše zmíněné problémy a nedostatky v současných farmových chovech tzv. kožešinových zvířat.

Jedinou překážkou zákazu tohoto podnikání jsou čistě komerční zájmy.

Její překonání je ale také v České republice reálné:

Současných registrovaných osmi velkých (činná kapacita nad 500 zvířat) farmových chovů masožravých kožešinových zvířat, živí necelých 20 zaměstnanců. Celková produkce kožešin u nás tvoří jen zhruba 0,03% hrubého zemědělského produktu. Vedle oficiálně prokázaného poškozování zvířat chovy způsobují nemalé problémy veterinářům a ekologům, především úniky zvířat z farem do volné přírody.

Přestože většina farmových chovů masožravých kožešinových zvířat u nás se dnes zdá spět k postupnému zániku – chovatelé si stěžují na vysoké provozní náklady, špatný odbyt a nejistou budoucnost – nelze ponechat vyřešení problému zvířat v samovolném zániku chovů - z důvodů snižování kvality péče o zvířata, hygieny a veterinární ochrany chovů.

Zákaz by se tedy přímo dotýkal několika desítek chovatelů, s přechodnou dobou do 1.1.2010.

Dopady na související podnikatele budou podobné jako dopady v důsledku zvýšené ochrany životního prostředí.

Návrh na zákaz chovu šelem pro hospodářské účely, podporuje Unie Českých a Slovenských zoologických zahrad a řada tuzemských odborníků zoologie.

V rámci parlamentního 2. čtení novely zákona na ochranu zvířat jej přednese poslankyně Ing. Vojtilová (ČSSD).

V PŘÍLOZE jsou shrnuty 4 základní body obhajoby tohoto návrhu.

Rozšířené informace o situaci u nás a v zahraničí jsou na

www.svobodazvirat.cz/protisrsti - ZÁKLADNÍ BODY a KOŽEŠINOVÁ ZVÍŘATA (situace u nás a v zahraničí)

Za o.s. Svoboda zvířat

je v této věci k dispozici

Ing. Jan Lorenc; kontakt: 737 443 994; szpraha@volny.cz

1 The Welfare of Animals Kept for Fur Production; Scientific Committee of European Comision, 2001

www.europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/outcome_en.html

2 Evropská dohoda o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (87/1976); Doporučení týkající se kožešinových zvířat; (21/2000 Sb.m.s.).

PŘÍLOHA

Návrh na zákaz chovu šelem hospodářským způsobem – základní body pro obhajobu v Parlamentu v rámci novely zákona 246/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Současné systémy a technologie chovu nevyhovují etologickým ani nezbytným fyziologickým potřebám zvířat. Potřebné změny by se, pro nedomestikované norky, lišky ad., musely rovnat min. parametrům, jaké jsou doporučovány těmto druhům v zájmových nebo zoologických chovech.

Splnění takových požadavků v podmínkách farmových chovů zatím nebylo v praxi nikde realizováno; pokud byly realizovány, např. v Nizozemsku, určité změny, měly jen minimální vliv na zlepšení pohody zvířat. Za současné ekonomické situace většiny tuzemských chovatelů nelze v budoucnu (např. v připravované vyhlášce k novele zákona na ochranu zvířat) počítat s potřebným zpřísněním požadavků na tyto chovy.

Ve většině vyspělých evropských zemích dnes postupně dochází k řešení problému chovů kožešinových zvířat cestami, které jsou v dané zemi možné. Farmový chov kožešinových zvířat je zakázán ve Velké Británii, ve většině spolkových zemí Rakouska a od r. 2008 bude platit pro lišky a činčily v Nizozemsku. Ve Švýcarsku, Švédsku a Itálii byly přísnými kritérii tyto chovy v praxi znemožněny. V současné době směřují k podobnému kroku v Německu a na Slovensku; plány na změny mají především v Dánsku a dalších skandinávských zemích. V Nizozemsku se jedná o zákazu také farmových chovů norků.

V současné době registruje SVS v České republice necelých 10 velkých farmových chovů masožravých kožešinových zvířat, živících celkem necelých 20 zaměstnanců (dle ARES). Celková produkce kožešin u nás tvoří zhruba 0,03% hrubého zemědělského produktu. Pro tyto účely je každoročně odchováno přes 18 000 norků amerických, dohromady kolem 5 000 lišek polárních a obecných (stříbrných) a řádově stovky tchořů tmavých, psíků mývalovitých a mývalů severních; všechna zvířata výhradně v intenzivních klecových systémech.

Svoboda Zvířat, o.s.; 2003

www.svobodazvirat.cz/protisrsti

Atak kožešinových farem

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

Služby Econnectu