Výzva českých vědců: zachraňme zbytky šumavských pralesů

14.8.2003
PRAHA , tel: 604-207-302

Národní park Šumava uchoval ve svém nitru zbytky unikátních pralesovitých porostů a přirozených lesů. Leží zde Trojmezenský prales a Smrčina – největší komplex horského smrkového lesa v České republice –, lesy nad jezerem Laka, Modravské slatě či zbytek pralesa na Pramenech Vltavy.

Tyto perly našeho přírodního dědictví dnes správa národního parku likviduje kvůli kůrovci motorovými pilami. Žír kůrovce je součástí přirozených proměn horského pralesa, který tedy zůstává pralesem. Zato motorové pily jej zničí navždy. Je to, jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový, panelový.

Není pravda, že tato místa jako ohnisko kůrovce ohrožují okolní hospodářské lesy.

V evropských národních parcích je ponechání přirozeného vývoje pralesa – včetně působení kůrovce – samozřejmostí. Také proto expertní mise prestižní mezinárodní ochranářské instituce, Světového svazu ochrany přírody IUCN, letos rozhodně odmítla kácení kůrovcem napadených zbytků šumavských pralesů. Stejné stanovisko vydal Světový fond ochrany přírody (WWF) a více než sto českých vědců.

Tam, kde technokratické smýšlení a politická řešení vítězí nad odbornými argumenty, tam, kde se nedbá platných zákonů, může přírodě pomoci jedině občanská angažovanost. Vyzýváme proto veřejnost k protestu - mírumilovné blokádě kácení v ohrožených prvních zónách Národního parku Šumava. Tak jako bychom nikdy nedopustili, aby novodobí plánovači zbořili Národní divadlo, nedopusťme, aby zničili divadlo přírody: zbytky přirozených lesů v srdci Šumavy.

14. srpna 2003

ing. Karel Kaňák, CSc., vědecký pracovník, lesník

ing. Leo Košťál, lesník, člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky

DISKUSE - KOMENTÁŘE: