Amnesty International míří do Ruska

14.7.2003
PRAHA [Amnesty International v ČR]
Autor: Jan Pavelka, tel: 604 792 653

14. července vyjíždí ze švýcarského Bernu autobus mezinárodní organizace Amnesty International. Veze informační materiály o dodržování lidských práv v Rusku, petiční archy a vzorové texty urgentních apelů adresovaných představitelům ruské státní moci. Autobus směřuje přes Rakousko a Maďarsko na Slovensko. Odtud zamíří do České republiky, kde ve dnech 14. – 19. srpna navštíví Brno a Prahu. Trasa dále vede přes Polsko a Ukrajinu do Ruska, kde bude autobus v polovině září předán místním nevládním organizacím. Ruská kampaň Amnesty International se zaměřuje zejména na chování ruských vyšetřujících orgánů k zadrženým a uvězněným, složitou situaci etnických menšin, postupy bezpečnostních složek v Čečně, problém domácího násilí a nedostatečnou kontrolu vývozu ruských zbraní.

Co se týče relativního počtu vězněných osob, Ruská federace je po USA a Bělorusku na třetím místě ve světě. Na každých tisíc obyvatel zde připadá více než šest uvězněných a celkem v nápravných zařízeních pobývá takřka milión lidí. Vyšetřovaní bývají příslušníky bezpečnostních složek mučeni s cílem vynutit přiznání k činům, které často ani nespáchali. Běžné je bití pěstmi a obušky nebo kopání. V poslední době se prosazují metody mučení, které dlouhodobě nezanechávají fyzické stopy. Jedná se o techniky využívající protiplynových masek, v nichž jsou vyšetřovaní dušeni nedostatkem vzduchu (“slonik”) nebo vstřikováním slzného plynu. Doloženo je použití vařící vody, věšení za ruce svázané za zády (“lastočka”), sexuální násilí, elektrošoky, pálení cigaretou a vyhrožování obviněnému nebo členům jeho rodiny, odepření kontaktu s právním zástupcem nebo lékařem. Oběti včetně mají mizivou šanci dovolat se spravedlnosti, takže pachatelům nehrozí prakticky žádný postih. Podmínky v přeplněných celách předběžného zadržení a věznicích jsou z hlediska hygieny a neúnosné a samotný pobyt tam se rovná krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení a trestání.

Etnické menšiny jsou kromě oficiálních ústrků ze strany milice, jimž čelí zejména Kavkazané, vystaveni též útokům policistů v civilu, kozáků a dalších neidentifikovaných skupin. Takové útoky však nebývají úřady klasifikovány jako zločiny s rasovým podtextem, ale jako akce “chuligánů”.

Situaci v Čečně lze označit za vyvrcholení neuspokojivé situace v oblasti lidských práv na území Ruské federace. Obě strany konfliktu se dopouštějí rozsáhlého porušování lidských práv. Ruské bezpečnostní složky jsou zodpovědné za útoky na civilní obyvatelstvo během tzv. “začistek”, za znásilňování a jiné formy mučení, četné případy “zmizení” a mimosoudních poprav. V Ingušsku dosud žije zhruba 110.000 čečenských uprchlíků vystavených útokům maskovaných ruských ozbrojenců. Původci všech uvedených zločinů jsou prakticky beztrestní. Čečenské síly často berou rukojmí, zabíjejí zajaté ruské vojáky a útočí na civilní zaměstnance proruské administrativy.

Domácí násilí na ženách dosahuje v Rusku vysoké úrovně. Komise OSN pro odstranění násilí na ženách v lednu letošního roku vyjádřila znepokojení nad skutečností, že ruská vláda nepřijala dostatečná opatření pro boj s tímto typem násilí.

Rusko je po USA největším výrobcem a vývozcem zbraní a ostatního vojenského, bezpečnostního a policejního vybavení. Největší část exportu je zprostředkována státní firmou Rosooboronoexport. Určitá část vývozů – například do konfliktních oblastí Afriky nebo do Kolumbie – je však realizována pololegálně či ilegálně. Ruská federace dosud nemá ucelený systém regulace vývozu zbraní založený na mezinárodních lidskoprávních standardech a mezinárodním humanitárním právu. Rusko se v roce 1993 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) formálně přihlásilo k Pravidlům pro transfer konvenčních zbraní. Tyto principy vyzývají k předcházení vývozům zbraní, pokud by tyto mohly být použity k porušování lidských práv.

“Cítíme potřebu podpořit ruské nevládní organizace obhajující lidská práva. V situaci, kdy ruská vláda usiluje o úplnou kontrolu médií, bude jejich situace ještě mnohem těžší než doposud,” doplnil jeden z koordinátorů ruské kampaně Jiří Koželouh.




Kontakt:
Jan Pavelka, tel. 604 792 653
Jiří Koželouh, tel. 723 559 495

DISKUSE - KOMENTÁŘE: