Obyvatelé Nových Heřminov přijdou o domov

20.6.2003
OSTRAVA [Arnika Ostrava]
Autor: Lenka Daňhelová, tel: 732 377 054

NOVÉ HEŘMINOVY, OSTRAVA – Obyvatelé obce Nové Heřminovy přijdou o své domovy. Zastupitelé Moravskoslezského kraje totiž schválili zatopení vesnice, aby na jejím místě mohla vyrůst přehrada. Ta má ochránit Opavu, Krnov a další obce před povodněmi. Obyvatelé Nových Heřminov a sdružení Arnika s tímto postupem nesouhlasí. Existují totiž jiné alternativy protipovodňových opatření, které jsou nejen levnější, ale také šetrnější k přírodě i k lidem.

„Nechápu, jak mohou zastupitelé upřednostnit potenciální bezpečnost obyvatel jedné obce před definitivní likvidací obce jiné. Jsou snad Heřminovští méně lidmi? Nemají snad i oni právo na bezpečí a klidné prožití stáří v místě, kde žijí celý život? Podle zastupitelů zřejmě ne,“ okomentoval rozhodnutí kraje mluvčí Arniky Marek Jehlička.

„Projekt, který navrhlo Povodí Odry a zastupitelé posvětili, je jako vystřižený z 50. let 20. století. Čím už se však nikdo z nich nezabývá, je otázka, kde na přehradu stát získá peníze. Na takovou megalomanskou stavbu nedostaneme od Evropské unie ani euro,“ upozornila vedoucí ostravské pobočky Arniky Lenka Daňhelová. „Je to vůči ostatním městům bezohledné. Zatímco někteří marně usilují o to, aby jejich města byla chráněna proti pěti a dvacetileté vodě, Krnov dostane hned ochranu proti vodě stoleté a ještě mu padne za oběť jedna obec,“ konstatovala.

Stavbou přehrady v Nových Heřminovech by bylo zatopeno 150 domů a o svůj domov by přišlo 257 obyvatel této vesnice. Většina obyvatel v Heřminovech jsou starší lidé, kteří zde prožili celý život. „Žiji v Nových Heřminovech už 55 let, přiženil jsem se sem po válce. Jsem tady příliš dlouho a jinde už bych si zvyknout nedokázal,“ uvedl někdejší starosta Nových Heřminov Milan Mlýnek (78).

Mlýnek poukázal rovněž na to, že likvidace obce je plýtváním veřejných prostředků. „Po povodních v roce 1997 se do obnovy obce investovalo mnoho peněz. Máme nový vodovod za osm milionů korun, peníze na něj nám dalo ministerstvo zemědělství. Od státu jsme dostali dva miliony korun na opravu našeho mostu, mimochodem technickou památku. Podnik OKD opravil zničenou železniční trať, upravil se potok, vyspravily mosty. Opravili jsme a vysvětili místní kapličku z 18. století. Díky pomoci státu, nadací i soukromých dárců tady za tři měsíce nebylo téměř poznat, jaká pohroma nás postihla. Není přece možné, aby se do obnovy obce investovaly miliony korun a teď se rozhodlo, že ji zatopíme. Jaké to je hospodaření?“ rozhořčil se Mlýnek.

„Nemám už téměř nic, zůstala jsem v domě sama, děti žijí jinde. Chci dožít tady, na místě, kde jsem prožila celý svůj život. To přece každý rozumný člověk pochopí, že člověka nelze jen tak vzít a přesadit ho jinam,“ svěřila se další obyvatelka Nových Heřminov, Žofie Šmigurová (76). „Jestli odsud budeme muset jít, půjdu poslední,“ dodala.

„Nevěřím tomu, že pokud by nás odtud vystěhovali, dostali by lidé adekvátní náhradu za to, oč přišli. Kde mám vzít jistotu, že nás nenastěhují do dvou řad dvoupatrových domů s výhledem na silnici anebo ještě hůř, do paneláků?“ vyjádřil své obavy heřminovský kronikář Stanislav Jeřábek (68). „Víme, jak dopadli lidé z vesnic, které byly zaplaveny nedalekou přehradou Slezská Harta, skončili v panelácích v Bruntále. Proč máme věřit tomu, že bychom dopadli lépe?“ shrnul obavy obyvatel Nových Heřminov Jeřábek.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: