Slavnostní předání daru Všeobecné fakultní nemocnici, městské části Praha 2 a hlavnímu městu Praha

12.6.2003
PRAHA [Dvojka sobě]

Projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) s finanční podporou Dánské agentury pro ochranu životního prostředí (DEPA), pobočkou pro střední a východní Evropu (DANCEE).

Občanské sdružení Dvojka sobě a sdružení architektů Sporadical předali včera pod záštitou dánského velvyslance Jorgena Bojera a člena Zastupitelstva hl. města Prahy Ivana Bednáře iniciační architektonickou studii k revitalizaci Kateřinské zahrady. Studii symbolicky předali zástupcům Všeobecné fakultní nemocnice v Praza, městské části Praha 2 a členu Zastupitelstva hl. města Prahy.
Podle iniciační studie by se Kateřinská zahrada mohla stát jádrem venkovní sochařské galerie, o jejíž vybudování Dvojka sobě a Sporadical usilují.

Kateřinská zahrada je torzem zahrady středověkého původu, v 1. polovině 18. století barokně upravená, v 19. století přeměněná pod vlivem krajinářského slohu při uchování pravidelné dispozice v severozápadním rohu.
Z hlediska ochrany památek tu vzniká metodologické dilema, který aspekt památky a proč označit za hlavní a větší ochrany hodný? Středověký, barokní či krajinářský? Podle jakých kritérií?

Čtvrtou možností je přístup, který můžeme nazvat organický. Je si vědom hodnoty prostoru i růzností pohledů a zkušeností, které jej formovaly. Nevytrhává z kontextu věků a potřeb současného ani jediný na úkor dalších, ale snaží se je propojovat (tam. Kde to jde) a zároveň k nim připojit pohled současný (ten spočívá v socializaci prostoru a nalezení dalších interpretačních polí než jakým je prosté zahradnické hledisko).

Leitmotivem je zachování intimity prostoru i za předpokladu, že jej po určitou část dne více otevřeme sociálním interakcím a necháme na sebe vzájemně působit intimitu místa za zdí a jisté monumentálnosti staveb za zdí (Amerika, Hlávkova porodnice a budova přírodovědecké fakulty). Pokud jde o trasování cest, upravuje návrh současný nevhodný stav utilitárního asfaltového trasování, které nechce provádět návštěvníky zahradou, nýbrž prvoplánově zkracuje průchod zahradou.

Použití sousloví Sculpture Park je třeba chápat jakou určitou metaforu a příhodnější pojmenování toho, čemu bychom česky mohli říkat dlouze venkovní sochařská galerie či ještě neobratněji instalace uměleckých objektů ve veřejném a poloveřejném prostoru. V té části naší studie, která uvozuje zahraniční příklady uvádíme typologii způsobů pojednávání umění ve veřejném prostoru. Pozornému čtenáři studie pak neunikne fakt, že v našem případě jde o jakousi syntézu několika přístupů. Rozhodně tedy nelze hovořit o tom, že bychom uvažovali o klasických parcích ve volné krajině. To by byl z hlediska městského prostoru jistě nonsens. V tomto případě čerpáme spíše ze zkušeností měst Münster a New York. Existence parku v New Yorku je založena na myšlence, že „rekultivace, revitalizace a tvůrčí výraz jsou nezbytné pro přežití a zlepšování městského prostředí“.

Při našem projektu nejde ani tak o změnu místa, jako zejména o změnu myšlení lidí. Tvořivé myšlení mění místo a to zase zpětně ovlivňuje rozpoložení myslí jeho uživatel. Tak jako se tomu dělo po staletí.
Konzervování pouze jednoho aspektu mnohovrstevnaté skutečnosti nutně vede k myšlenkové sterilitě.

„Na památky se dá nahlížet muzeálním pohledem a tím je vzdálit současnému životu a umrtvit je, nebo v nich lze hledat inspiraci pro současný život a nalézat organické propojování tradice se současností. Naše řešení preferuje druhý způsob“, říká Ivo Slavík ze sdružení Dvojka sobě.

Autoři ideového záměru uvádějí 15 bodů, proč vytvořit v oblasti venkovní sochařskou galerii po vzoru různých světových metropolí.

Navrhované řešení obohacuje oblast a přispívá ke vzniku komplexu prostor pro vnitroměstské rekreační aktivity. Jde hlouběji, než je tomu v případě prosté rekonstrukce míst. Dává jim smysl a nový kontext.

Předkládané řešení není v rozporu s aktuálními plány rozvoje veřejných prostranství v Praze 2.

Řešení počítá z více zdrojovým financováním a nezatíží rozpočet městské části.

Ideový záměr respektuje klidový charakter místa a podtrhuje jeho kontemplativní ráz (sochařský park nenarušuje intimitu místa, ale dává mu další duchovní rozměry)

Navrhované řešení je stejně konzervativní v tom smyslu, že udržuje intimitu místa vytvářenou obvodovou zdí. Nové vstupy jsou uzamykatelné, a tak pokračují v linii zdi, aniž by ji narušovaly funkčně či ideově.

Nové vstupy zvyšují dostupnost zahrady a dávají vyniknout vesměs významné architektuře situované proti předpokládaným vstupům (Letohrádek Amerika, První zemská porodnice). Navíc de facto kopírují předpokládané zastávky plánované linky citybusu. Především vstupy před Amerikou a porodnicí velmi obohatí oba objekty a jejich vyznění. Vytvoření vstupu před porodnicí nabídne zkvalitnění pobytu mobilních pacientek gynekologicko porodnické kliniky, kterým se otevře prostor pro zahradní korzování.
Bude-li takto upraven veřejný prostor, jímž Kateřinská zahrada podle urbanistické teorie je, získají nejen pacienti, ale také ostatní občané.

Předpokládané řešení vychází z názorů předních českých uměleckých historiků a odborníků v oblasti památkové péče. Umělecké objekty respektují svým vnitřním ustrojením logiku místa a kreativně ji rozvíjejí. Umožňují další úrovně interpretace místa, aniž by byla narušena jeho historická hodnota. Naopak, existence parku a s ním spojené drobné stavební úpravy dají vyniknout důležitým stavebním a kulturním památkám (Amerika, porodnice).

Navrhovaný způsob využití posune na vyšší kvalitativní úroveň sousedské vztahy mezi VFN a komunitou. Zvýší kredit nemocnice jako místa s vysokou humánní a kulturní úrovní. Prestižní nemocnice je obohacením městské části a ta by měla mít zájem na tom, aby projekt, který je ku prospěchu občanům, byl akceptován většinou možných spoluaktérů projektu.

Projekt vychází vstříc potřebě „bránit mizející veřejnou sféru či spíše znovu vybavit a zalidnit veřejný prostor“. (Zygmunt Bauman, Tekutá modernita, česky Praha 2002, Mladá fronta). Postmoderní život je stále více přesouván mimo přímou kontrolu občanů do exteritoriality elektronických sítí. Veřejný prostor ve smyslu tradiční polis je přeskupován a pronikán virtuální realitou médií a povrchních, krátkodobých efemérních zájmů. Přesto (nebo právě proto) značná část populace (především kvalifikovanější a vzdělanější části) cítí potřebu přímé komunikace s bezprostředním okolím i vzájemně mezi sebou. Projekt venkovní galerie, na který budou napojeny další plánované i ad hoc uskutečňované kulturní a sociální aktivity umožní právě tuto nenahraditelnou bezprostřední komunikaci člověka s člověkem.

Začnou-li se v teritoriu Prahy 2 odehrávat prestižní umělecké projekty (prostředí je tu pro ně ideální), získá tak Praha 2 pozornost i některých dalších potenciálních sponzorů z řad společností tradičně podporujících umění.

Samotná skutečnost, že se v lokalitě Prahy 2 budou odehrávat významné projekty, zanese místo do turistických bedekrů a opět zmnoží příležitosti pro zvyšování mezinárodní prestiže místa.

Symbióza s venkovní uměleckou galerií bude výhodná pro všechny zúčastněné. Pacientům Všeobecné fakultní nemocnice zvýší úroveň prostředí, v němž se ocitají v pro ně nepříznivé situaci. Kvalitnější prostředí získá i personál nemocnice a její příležitostní návštěvníci.

Díla jsou tvořena z odolných materiálů nebo naopak materiálů, u nichž je postupná eroze očekávána. Současné trendy jsou takové, že objektů se dá dotýkat, sedět na nich a komunikovat s nimi nejen opticky, duchovně, ale i hapticky.

Není nutné mít obavy z poškození. Objekty jsou k dotýkání.

Řešitelský tým se začal podílet na podobném projektu na Budějovickém náměstí v Praze 4. Česká spořitelna a.s. se rozhodla humanizovat a estetizovat prostředí svého okolí na Budějovickém náměstí. Obrátila se na neziskové organizace a jejich prostřednictvím na občany v okolí. Po počátečních setkáních lze předpokládat, že důležitou roli bude hrát ozeleňování a otevření prostoru různým uměleckým aktivitám (výstavám, pouličnímu divadlu apod.) Dalším důležitým aspektem obnovy místa kolem centrály České spořitelny je zapojování veřejnosti, včetně předpokládané komunikace s konkurencí. (Proti České spořitelně je také česká centrála Raiffeisenbank, která bude v blízké době patrně oslovena ČS s výzvou ke spolupráci na projektu.)

DISKUSE - KOMENTÁŘE: