Amnesty International prezidentu republiky: Upozorněte na porušování lidských práv v Rusku
29.5.2003
BRNO [Amnesty International v ČR]
Autor: Jiří Koželouh, tel: 723 559 495
V otevřeném dopise žádá AI Václava Klause, aby při jednání s ruskými politiky upozorňoval na neutěšenou situaci lidských práv v největší zemi světa. Za hlavní oblasti porušování lidských práv v Ruské federaci považuje AI především: práva žen a dětí, rasových a etnických menšin, omezování svobody tisku a útoky na nezávislé novináře, mučení v policejních vazbách a ve věznicích a v neposlední řadě také hrubé porušování lidských práv v čečenském konfliktu.
„Měli jsme možnost seznámit se s neuvěřitelnou škálou případů mučení, domácího násilí, únosů, mimosoudních poprav a znásilňování, útoku proti rasovým a etnickým menšinám a to vše za přihlížení orgánů státní moci Ruské federace,“ informuje aktivista AI Jan Kolba a dodává, že je nutné na tuto skutečnost stále upozorňovat.
Kopii dopisu obdrží ministr zahraničí Cyril Svoboda a také vybraní ruští politici a ruská média.
Odeslání otevřeného dopisu je součástí celosvětové kampaně AI proti porušování lidských práv v Ruské federaci, která začala v říjnu 2002. V rámci této kampaně AI v České republice dále pořádá besedy, přednášky, výstavy fotografií a další veřejné akce o Rusku. Ruským představitelům, kteří jsou odpovědní za konkrétní případy porušení lidských práv nebo je mohou pozitivně ovlivnit, jsou odesílány protestní dopisy.
Kontakt:
Jiří Koželouh (brněnská skupina Amnesty International):
mobil: 723 559 495, e-mail: jirikozelouh@email.cz,
Jan Kolba (brněnská skupina Amnesty International):
mobil: 737 517 799, email: brno@amnesty.cz
http://www.amnesty.org/russia/
Přílohy tiskové zprávy:
dopis adresovaný prezidentu republiky Václavu Klausovi
informace o porušování lidských práv v Ruské federaci
-------------------------------------------------------------------
Václav Klaus
prezident republiky
Kancelář prezidenta republiky
Pražský hrad
119 08 Praha 1
V Praze dne 26.5.2003
Vážený pane prezidente,
v souvislosti s Vaší plánovanou zahraniční cestou, která bude směřovat do Ruska, s vědomím neuspokojivého stavu v oblasti dodržování lidských práv v této zemi a se snahou přispět k jeho zlepšení, Vás tímto Amnesty International ČR vyzývá a žádá, abyste se při setkání s představiteli Ruské federace pokusil upozornit na neutěšenou situaci v oblasti lidských práv v Rusku.
V Ruské federaci jsou dodržování a vymahatelnost základních práv a svobod zejména dětí, žen, etnických a rasových menšin nebo i vojáků základní služby stále ještě velice problema-tickými oblastmi. Výrazně je též omezena svoboda slova a projevu, zejména v souvislosti se zásahy státní moci do autonomní sféry masmédií i jednotlivých novinářů. Nedostatečná je i procesní ochrana podezřelých v rámci trestního řízení. Závažné jsou také okolnosti zásahu ruské armády v Čečensku, kde dochází k nejhrubšímu porušování lidských práv.
Amnesty International se touto problematikou zabývá již delší dobu v rámci celosvětové kampaně, která si klade za cíl zlepšení ochrany základních lidských práv a svobod v Rusku. Za tuto dobu se měla možnost seznámit s neuvěřitelnou škálou případů mučení, mimosoud-ních poprav, znásilňování, domácího násilí, útoků proti rasovým a etnickým menšinám a to vše za přihlížení orgánů státní moci Ruské federace.
Toto jsou pouze některé hlavní důvody, kvůli kterým jsme se rozhodli na Vás apelovat, abyste silou své osobnosti i úřadu, který zastáváte, upozornil na tyto nedostatky a abyste vyjádřil své znepokojení.
Kopie tohoto dopisu zároveň zasíláme tisku a také ministrovi zahraničí České republiky a prostřednictvím ruských nevládních organizací také ruskému tisku a politikům Ruské federa-ce.
Děkujeme Vám a přejeme Vám šťastnou cestu.
Barbora Resnerová
místopředsedkyně Amnesty International v České republice
-----
kontaktní osoby:
Jan Kolba, mobil: 737 517 799, email: brno@amnesty.cz
Jiří Koželouh, mobil: 723 559 495
-------------------------------------------------------------------
LIDSKÁ PRÁVA V RUSKU
Rusko – země nejistoty
Počátkem devadesátých let minulého století se v Rusku zhroutil komunistický režim, který trval přes sedmdesát let a způsobil hlubokou degradaci společnosti. Největší země světa nastoupila cestu plnou dramatických změn v ekonomice, politice i právním řádu. Tyto změny měly vážný dopad na každodenní život většiny ze 144 miliónů obyvatel Ruska – některým přinesly příležitosti, zatímco jiné uvrhly do chudoby a nejistoty. Díky „divoké“ transformaci ekonomiky vznikla úzká společenská vrstva těžící z korupčního prostředí. Na druhé straně byly radikálně omezeny státní výdaje na školství a zdravotnictví, země se potýká s nezaměstnaností, nevyplácením mezd, kriminalitou či s politickým extremismem.
S nápadnými paradoxy existují také v oblasti lidských práv: Zákony a ratifikace mnoha mezinárodní smluv sice ruským občanům formálně zaručují širokou škálu práv a svobod, ale v praxi jsou denně porušovány. Ruské úřady selhávají v ochraně lidských práv, na což podle práva silnějšího doplácejí nejzranitelnější skupiny obyvatel – národnostní, rasové, sexuální či náboženské menšiny, ženy, děti, vězni ... Typickým aspektem útoků na lidská práva v Rusku je beztrestnost jejich pachatelů a nemožnost rehabilitace obětí. Základem pro další porušování lidských práv (tentokrát za hranicemi země) je rozsáhlý vývoz ruských zbraní do krizových oblastí.
Mučení a diskriminace
„Jeden policista mě držel, zatímco druhý mi přikládal elektrody k uším. Zapínali a vypínali proud a naléhali, abych se přiznal. Stále prodlužovali délku a intenzitu šoků, dokud jsem se nepřiznal a neslíbil, že podepíšu cokoliv…Potom mě začali mučit znovu…Tehdy, byl jsem už skoro v bezvědomí, jsem se jim vytrhl a vyskočil z okna.“
Aleksei Mikheev
Aleksei Mikheev byl roku 1998 falešně obviněn ze znásilnění a vraždy mladé dívky. Poté, co na policejní stanici podstoupil mučení, vyskočil z okna a poranil si páteř. Nyní je ochrnutý na spodní část těla. Nikdo nebyl nikdy obviněn z odpovědnosti za jeho mučení.
Mučení je v ruských věznicích stále rozšířeným prostředkem k vymáhání doznání od zadržených. Podle informací Amnesty International (AI) používá ruská policie za tímto účelem různé metody brutálního nátlaku, včetně elektrických šoků, znásilňování a vyhrožování rodině obviněného. Alarmující je rozšíření brutální šikany v rámci ruské armády.
Obrovským problémem je domácí násilí páchané na ženách, které je bohužel stále vnímáno jako soukromá věc manželů a nikoli jako trestný čin. Oficiální zdroje udávají, že vlivem domácího násilí v Rusku ročně zemře 14.000 žen. Každý rok je 50.000 žen ze států bývalého SSSR prodáno do zahraničí za účelem prostituce. Výbor pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) vyjádřil, že je hluboce znepokojen faktem, že navzdory věrohodným zprávám o násilí páchaném na ženách, není vláda Ruské federace schopná zajistit vyšetřování a soudní stíhání viníků.
Podle mezinárodních standardů, které Rusko ratifikovalo, musí být děti speciálně chráněny proti mučení a špatnému zacházení. Navzdory tomu bývá mladistvým zadrženým upíráno právo na přítomnost obhájce či dospělého příbuzného, což kromě jiného slouží jako pojistka proti mučení. AI dokumentuje mnoho případů, kdy byly děti za takovýchto okolností týrány. Podle úmluvy o právech dítěte by „odnětí svobody mělo být krajní variantou trestu.“ Ve skutečnosti děti často stráví měsíce nebo roky ve vyšetřovacích vazbách a jsou odsuzovány na dlouhé tresty do vězení. Podle ruského ministerstva spravedlnosti si v roce 2001 odpykávalo tresty 17.000 dětí. Dětští vězni jsou podle Evropské komise často nacpáni v přeplněných, špinavých a hmyzem zamořených celách.
Příslušníci etnických menšin jsou často vystavování násilným útokům, jsou cíleně diskriminováni na trhu práce, je jim upírána lékařská péče a jsou nepoměrně častěji podrobováni kontrole dokladů a domovním prohlídkám. Za této situace dochází k častému vynucování úplatků i fyzickému násilí ze strany policie.
Čečenský konflikt
Od roku 1999 v Čečensku probíhá již druhý konflikt mezi ruskými ozbrojenými silami a čečenskými jednotkami. Čečenskem, které je formálně součástí Ruské federace, vede významný ropovod, z Kaspického zálivu. Jeho jediným sousedem je Gruzie, kam hodlají ruské jednotky rozšířit své operace proti „teroristům“, čímž akutně hrozí rozšíření konfliktu do celého regionu.
Ruské jednotky jsou zodpovědné za rozsáhlé nerespektování lidských práv – dochází k mučení, únosům, mimosoudním popravám a znásilňování. Rusko zneužívá klimatu tzv. „války proti terorismu“ jako maskování a ospravedlňování svých válečných zločinů. Amnesty International je vážně znepokojena situací v Čečensku, kde ruská správa aktivně nebojuje s válečnými zločiny a porušováním lidských práv, což ruským bezpečnostním jednotkám umožňuje jednat naprosto beztrestně.
Čečenské jednotky také porušují mezinárodní kodexy lidských práv, přičemž jejich vyšetřování je ještě problematičtější než u ruské strany. Mezi zdokumentované válečné zločiny patří využívání místního obyvatelstva jako lidského štítu, únosy, popravy ruských vojáků a útoky na civilní obyvatelstvo pracující v proruské administrativě.
Alaudin Sadykov, 51-letý učitel z Grozného, byl 5.3.2000 zatčen ruskou policií. V cele byl opakovaně bit, přinucen jíst své vlasy, popálen rozžhavenou tyčí a zkopán tak, že mu byly zlomeny zuby a žebra, až ztratil vědomí. Několik dní na to ho znovu surově zbili a uřízli mu levé ucho. Za tyto zločiny nebyl dosud nikdo potrestán.
zpráva Amnesty International
Cíl kampaně Amnesty International
V rámci celosvětové kampaně vyvíjejí členové AI tlak na odpovědné ruské politiky, aby prokázali odhodlání chránit základní lidská práva všech občanů země a aby dali jasně najevo, že porušování těchto práv již nebude tolerováno. Amnesty International proto v souladu se závaznými mezinárodními smlouvami vyzývá ruské úřady a zákonodárce k následujícím krokům:
• dohlížet na důsledný postih všech útoků na lidská práva včetně rasismu a diskriminace menšin
• v praxi zaručit a chránit svobodu vyjadřování
• realizovat vzdělávací a výcvikové programy pro příslušníky policie, armády a jiných složek, které se podílejí na porušování lidských práv
• lépe chránit práva žen a dětí, zavést legislativu pro přísný postih pachatelů domácího násilí
• provádět účinnou prevenci a monitoring všech forem mučení ve věznicích, vazbách apod.
• zabránit exportům ruských zbraní do rizikových oblastí
• podniknout rázné kroky k ochraně čečenských civilistů podle mezinárodního humanitárního práva a potrestat viníky válečných zločinů v Čečensku
Další informace o kampani Amnesty International za dodržování lidských práv v Rusku najdete na www.amnesty.org/russia.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout