Návrh nového zákona o střetu zájmů
28.4.2003
PRAHA [Transparency International ČR]
Autor: David Ondráčka
“Střety zájmů jsou živnou půdou korupce. Náš návrh nabízí účinný a vynutitelný model, který občanům a médiím umožní lepší veřejnou kontrolu volených zástupců. Věříme, že se nám podaří vytvořit silný a účinný veřejný tlak a že najdeme i dostatek poslanců, kteří podpoří hledání řešení tohoto problému“, říká David Ondráčka, TIC.
„Existence skutečnĕ účinného moderního zákona o střetu zájmů je důležitou podmínkou důvĕryhodnosti politické sféry. Musíme si ale uvĕdomit, že není podmínkou jedinou. Schází nám také například odpovídající úprava procesu zadávání veřejných zakázek, velmi spornĕ je upravena i otázka financování politických stran. Je nutné tyto vĕci řešit ve vzájemné souvislosti a postupnĕ tak vytvořit jakýsi kodex průhlednosti veřejného života. Doufám, že náš návrh bude také výzvou pro vládu, aby se k tĕmto vĕcem konečnĕ postavila čelem a připravila rámec zmínĕného kodexu“, uvedl senátor Josef Zieleniec.
Střety zájmů, kdy veřejní funkcionáři rozhodují na základě osobního nebo skupinového zájmu a nikoli zájmu veřejného, bývají často spouštěcím mechanismem korupce. Ve většině evropských zemí je proto oblast střetu zájmů přísně legislativně regulována. Současný český zákon o střetu zájmů (č. 238/1992 Sb. o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu) je nedostatečný z celé řady důvodů:
- nevztahuje se na regionální a komunální politiky ani na blízké příbuzné veřejných funkcionářů,
- nedefinuje přesně povinnosti veřejných funkcionářů,
- neobsahuje sankce, takže je bezzubý a je ostentativně ignorován.
Proto je důležité, aby byla nastavena nová legislativní pravidla. Návrh zákona o střetu zájmů vytváří systém, ve kterém se může účinně rozvíjet veřejná kontrola jednání a rozhodování volených zástupců. Návrh počítá především:
- s jednoznačnějším a ucelenějším vymezením oznamovacích povinností volených zástupců
- s rozšířením osobní působnosti zákona na všechny volené zástupce na republikové a krajské úrovni a na úrovni obcí třetího stupně
- s účinnějším systémem vymahatelnosti povinností volených zástupců, včetně určitých sankcí
Podrobnější shrnutí základních principů návrhu je přílohou této tiskové zprávy.
Zda bude tento zákon politiky skutečně respektován a z něj vyplývající povinnosti plněny, bude ve velké míře záležet na úrovni politické kultury a na aktivitě občanské společnosti a médií. Více informací o problematice střetu zájmů je k dispozici na www.transparency.cz. Na přípravě návrhu zákona se odborně podíleli právníci z občanského sdružení Ateliér práv (www.atelierprav.cz).
V průběhu května chtějí autoři návrhu uspořádat odborný seminář nad textem nového zákona. V dalších měsících hodláme pořádat veřejná slyšení, konzultace a setkání za účelem vyvolání široké veřejné debaty. Po zapracování připomínek bude návrh na podzim předložen k projednání Parlamentu ČR.
Nevládní organizace Transparency International ČR (www.transparency.cz) je jednou z 86 poboček mezinárodní sítě Transparency International. Posláním TIC je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně přispívat k jejímu systémovému omezování.
V případě zájmu o další informace se, prosím, obraťte na:
David Ondráčka, Transparency International ČR, tel. 233 382 842, fax 233 378 900
e-mail: ondracka@transparency.cz
Lukáš Macek, poradce senátora Zieleniece, tel. 257 072 763, fax. 257 534 4 75
e-mail: macekl@senat.cz
===================================================
Příloha tiskové zprávy:
STŘET ZÁJMŮ
Střet zájmů nastává u veřejných funkcionářů tam, kde se způsob či kvalita výkonu jejich veřejné funkce dostává či může dostat do rozporu s jejich soukromými zájmy. Střet zájmů není sám o sobě korupčním chováním, je však stavem, ve kterém se riziko korupce zvyšuje. Nejlepším lékem proti zneužívání funkce z důvodu střetu zájmů je maximální transparentnost soukromých zájmů veřejných funkcionářů. Tam, kde je riziko takového zneužití funkce příliš vysoké, je namístě stanovit zákonem neslučitelnost mezi veřejnou funkcí a výkonem určitých soukromých činností.
Jak je střet zájmů upraven dnes
Současně platný zákon o střetu zájmu (přesněji zákon o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a neslučitelnosti funkcí) č. 238/1992 Sb., ve znění pozdějších novelizací. Rámcově jsou některé aspekty problematiky upraveny i v několika dalších právních normách (trestní zákoník, zákoník práce, zákon o obcích, zákon o hl. městě Praze, zákon o krajích, zákon o volbách do krajů, služební zákon, atd.).
Současný zákon o střetu zájmů (č. 238/1992 Sb. o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu) je nedostatečný z řady důvodů:
► Nevztahuje se na regionální a komunální politiky
► Nedefinuje přesně a v dostatečné šíři povinnosti a omezení veřejných funkcionářů
► Přiznání politiků nejsou jednoduše přístupná veřejnosti
► Neobsahuje sankce, čímž postrádá účinnou vynutitelnost a může být snadno ignorován
►Řízení o porušení povinností poslance či senátora je komplikované a nefunkční; rozhodují v něm kolegové z Parlamentu (dosud žádné řízení neproběhlo)
Základní principy návrhovaného zákona o průhlednosti veřejného života
Nový zákon by měl stát na 3 pilířích:
►široká působnost
►otevřenost
►vynutitelnost
Návrh zákona obsahuje těchto 9 hlavních principů:
1. Široký okruh povinných osob
Současný zákon o střetu zájmů se vztahuje pouze na členy vlády, poslance, senátory a vedoucí ústředních státních orgánů. Veřejných funkcionářů, kteří se mohou dostat do střetu zájmů, je však ve skutečnosti mnohem více. Proto je zásadní rozšířit působnost zákona i na členy zastupitelstev krajů, měst a obcí a tím bránit decentralizaci korupce.
2. Nový rozsah povinností veřejných funkcionářů
Soukromé zájmy veřejných funkcionářů jsou na základě sopučasné právní úpravy podrobeny veřejné kontrole jen ve velmi nedostatečném rozsahu. Návrh počítá s rozšířením ohlašovací povinnosti veřejných funkcionářů tak, aby soukromé zájmy veřejného funkcionáře byly zmapovány co nejuceleněji. Navíc zavádí explicitní povinnost každého veřejného funkcionáře registr zájmů vést a aktualizovat.
3. Přesně stanovené povinnosti a přísná omezení
Nepřesná specifikace klíčových ustanovení zákona způsobuje jeho neúčinnost a nedokáže zabránit jeho porušování a obcházení. Proto je nezbytné, aby byly v zákoně přesně stanoveny neslučitelnosti některých funkcí a povinnosti volených zástupců.
4. Registr zájmů: jednotná, aktualizovaná a srozumitelná databáze
Podle současného právního stavu je veřejný funkcionář povinen během svého působení ve funkci deklarovat své majetkové poměry a každoročně odevzdávat dílčí majetková přiznání. Tento systém je však nepřehledný. Kvalitní zákon o střetu zájmů proto musí zavést povinnost vést po celou dobu výkonu funkce registr zájmů, tedy jednotný a průběžně aktualizovaný formulář, který dává ucelenou představu o soukromých zájmech veřejného funkcionáře.
5. Registry zájmů musí být veřejné a snadno dostupné
V současnosti se majetková přiznání “uschovávají ve výboru Parlamentu” a podle reálné praxe de facto nejsou veřejně přístupné. Toto je nutné změnit a přijmout princip, že sféra soukromí veřejných funkcionářů je v porovnání s ostatními občany užší. Navrhovaný registr zájmů musí být veřejně přístupný a být k dispozici na internetové adrese (www.centralniadresa.cz). Jen tak bude umožněna široká a důsledná veřejná kontrola.
6. Určitá omezení pro veřejné funkcionáře i v době po ukončení výkonu veřejné funkce
Mělo by platit pravidlo, že pokud veřejný funkcionář je přímo zodpovědný za určitou oblast hospodaření nebo rozhoduje o určité společnosti (například o privatizaci, udělení veřejné zakázky, atd.), neměl by minimálně rok po odchodu z funkce podnikat v této oblasti nebo pracovat v řídících funkcích těchto společností.
7. Jednoduché a účinné řízení ve věci střetu zájmů
Procedura řízení ve věci porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona musí být poměrně jednoduchá a rychlá, aby k ní vůbec mohlo dojít. Rozhodovat by měl vždy orgán o úroveň výše, aby se zaručil určitý odstup a předešlo se časté „solidaritě“ mezi kolegy, kteří se navzájem “nepotopí”.
8. Vznik speciálního orgánu pro kontrolu dodržování tohoto zákona ze strany veřejných funkcionářů na republikové úrovni
Pro řízení ve věci porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona ze strany členů vlády, poslanců a senátorů je navrhováno zřízení nového tělesa – Nejvyšší etické rady, která je složena ze zástupců nejvyšších orgánů soudní moci. Tímto se zabrání, aby vymáhání dodržování tohoto zákona bylo ochromováno kolegialitou mezi členy Parlamentu.
9. Veřejný průběh řízení a nová možnost sankcí
Zákon zatím neobsahuje žádné sankce a proto je neúčinný. Mnozí poslanci a senátoři mohou ignorovat odevzdávání svých přiznání nebo je vyplňovat čistě formálně. Je proto potřebné zavést takové postihy, které by neřešily jenom následky, ale působily by i preventivně (např. možné finanční pokuty za neodevzdávání registrů zájmů, ale především veřejné disciplinární řízení před etickou komisí). Samotné vážné důsledky střetu zájmů ovšem musí být vyšetřovány podle trestního zákona, tedy mimo režim zákona o střetu zájmů.
V boji proti korupci volených zástupců na kterékoli úrovni – od obecní po celorepublikovou – má tato norma zásadní význam. Je proto třeba velmi silně tlačit na její co nejrychlejší přijetí. To by přispělo k větší průhlednosti veřejného života a pomohlo tak nejen k zúžení prostoru pro korupční chování, ale také ke zvýšení důvěry občanů v politický systém.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout