Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - regionální rozvoj
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Vyhynou mořské ryby kvůli naší zdravé stravě?

14. 4. 2003
Martin Mach, Pavel Zuber, jst [EkoList] -


-foto- Na pultech obchodů i v restauracích si běžně můžeme vybrat z velkého množství mořských živočichů, jejichž jména voní exotikou a dávají nám pocit, že děláme něco pro své zdraví. Náš zdravý životní styl však má i svou odvrácenou tvář.

Některé druhy ryb (pro jednoduchost zahrnujeme v celém článku pod ryby i paryby) jsou po několika desetiletích intenzivního rybolovu přeloveny, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se může jejich stav přirozenou cestou obnovit. Rybí populace se snižují až do té míry, že hrozí jejich naprosté vyhubení. Přelovení se týká stále většího množství druhů, neboť rybáři se kvůli menším úlovkům přeorientovávají na druhy ryb, které dříve nebyly cílem jejich zájmu, ale jejichž stavy zaručují lepší úlovek. Do popředí zájmu se tak dostali například žraloci, které bychom před pár lety na pultech obchodů našli jen výjimečně. Dnes jim hrozí přelovení také.

Síť si nevybírá

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství(FAO) zahyne až jedna čtvrtina živočichů (kromě ryb i mořští savci a ptáci), kteří jsou při rybolovu chyceni, jako nechtěný či neprodejný úlovek. Tento údaj patří spíše mezi ty velmi optimistické, některé odhady hovoří minimálně o jedné polovině živočichů, jež v sítích nebo následkem lovu zahynou bez užitku. Co je blíže pravdě, vědí jen rybáři, kteří však nemají na zveřejnění podobných informací zájem.

Mnoho tun ryb je tak například kvůli své podměrečné velikosti či kvůli tomu, že nejsou na spotřebitelském trhu právě žádané, vráceno zpět do moře. Většinou jsou však již buď mrtvé nebo natolik vysílené, že návrat do moře nepřežijí. Do sítí se zaplétají i ryby, na které rybáři nemají potřebné povolení a musejí je vrátit zpět moři.

Mnohé ulovené ryby ještě nedosáhly pohlavní dospělosti, což velmi omezuje možnost regenerace jejich populací. Fatální následky to má u dlouhověkých ryb, které dosahují dospělosti až ve vysokém věku. Například jeseter dosahuje sexuální dospělosti mezi 6-25 lety. Samičky některých druhů jsou schopny reprodukce jednou za tři či čtyři roky, což znamená, že tyto ryby jsou schopny obnovovat svou populaci pomaleji než druhy, které dosahují zralosti dříve a častěji se třou. Jeseter, podobně jako například červenice obecná, patří mezi ryby opravdu dlouhověké, dožívá se až sta let. Může se tak stát, že budete mít na talíři rybu, která je starší než vaše babička…

Umírají i delfíni

Mezi časté oběti ok rybářských sítí patří i mořští savci, zejména delfíni, tuleni a velryby. Uvíznutí v síti jim znemožní přístup ke vzduchu a zvířata čeká utonutí. Podobný osud potkává i mořské želvy a nevyhýbá se ani ptákům, kteří se za svým úlovkem pouštějí pod vodní hladinu.

Intenzivní rybolov má negativní dopady nejen na stavy ryb, ale i na podmořské ekosystémy. Při lovu ryb žijících u mořského dna (například platýzů) se používá metoda vláčení sítí po dně (tzv. trawling), při níž dochází k devastaci mořského dna. Zanikají tak přirozená místa pro úkryt, lov a tření mnoha druhů ryb a podmořských živočichů. Přirozená obnova mořského dna je pak záležitostí na desítky či stovky let.

V tradičním rybářství se používaly také sítě tažené za lodí, veškerý úlovek pak byl zpracován. Zásadní obrat přišel v 70. letech s nástupem obřích rybářských lodí, které jsou schopny táhnout sítě dlouhé i několik kilometrů. Zpracována je však jen ta část úlovku, která je hospodářsky hodnotná, velká část pak končí zpět v moři jako nechtěný odpad.

Ohrožené ryby

Mezi nejohroženější druhy patří podle informací FAO treska obecná, ropušnice severní, treska skvrnitá, red hake (příbuzný štikozubce obecného, nemá český název), sardinky, ančovičky, červenice obecná, mečoun nebo tuňák. Tento seznam z roku 1998 byl britskou organizací Marine Conservation Society nově rozšířen o lososa obecného, ledovku patagonskou, štikozubce evropského, okouna mořského, mníka mořského, platýze atlantského, kanice, jesetera a žraloky. V našich obchodech jsou k dostání jen některé z těchto ohrožených ryb.

Technicky je téměř nemožné přesně určit stav populace volně žijících jedinců konkrétního druhu ryb. Jistou vypovídací hodnotu mají údaje o tom, kolik ryb se uloví, respektive kolik energie bylo potřeba vynaložit na ulovení určitého množství ryb. Tento způsob však nezohledňuje vnější vlivy jako počasí, lokalitu loviště, efektivnější způsoby lovu a jiné. Přesto i z těchto údajů lze vyvodit, že stavy některých ryb za několik posledních desetiletí rapidně klesly až na kritickou mez.

Přestat jíst ryby?

Ryby patří mezi poslední živočichy, kteří jsou ve volné přírodě loveni ve velkém jako zdroj naší potravy. Některé vhodné druhy ryb jsou již pěstovány na rybích farmách, čímž se snižuje tlak na ryby žijící divoce, cíleně pěstované jsou i některé druhy korýšů a měkkýšů. Při výběru se lze tedy orientovat podle toho, zda ryba či jiný mořský plod byl vypěstován v zajetí, nebo byl uloven na volném moři. Mezi ryby, které jsou chovány na farmách, patří například losos, okoun či exotická sladkovodní ryba tilápie. Pochutnat si můžete i na kaviáru z jeseteřích farem.

Ideálně lze v jídelníčku mořské ryby nahradit rybami domácími. Přínosem takové volby je i menší dopravní zatížení, které je spojené s distribucí ryb na trh. Mezi běžně dostupné domácí ryby patří pstruzi, kapři, tolstolobici, amuři, líni nebo štiky.

Mořské ryby na našich trzích

Následující výčet zahrnuje ryby, které jsou na českém trhu dostupné. Uvádíme nejprve obchodní název, pod kterým jsou prodávány, v závorce pak název odborný. Přehled nejvýznamnějších mořských druhů ryb, které jsou ve volné přírodě nějakým způsobem ohrožené, naleznete v tabulce.

V obchodech jsou běžně dostupné následující druhy ryb:

Losos (losos obecný) - tyto ryby pocházejí převážně z farmových chovů. Jejich maso údajně nedosahuje kvality masa divoce žijících lososů.

Pstruh lososovitý (pstruh duhový?) - pravděpodobně se jedná o formu pstruha duhového. Tyto ryby pocházejí z farmových chovů.
Mezi další běžně dostupné ryby patří i následující druhy, z nichž některé patří mezi ohrožené (viz níže): Tuňáci (více druhů), platýz (platýz velký), sleď (sleď obecný), sardinka (sardinka obecná), makrela (makrela obecná), treska (treska bezvousá), úhoř mořský (úhoř mořský), pražma růžová (pražman obecný), pražma královská (pražman zlatý), mořský vlk (morčák chutný), okouník mořský (okouník mořský).

Ryby vyskytující se u nás příležitostně (ohrožené viz níže):

Žraloci (více druhů), štítníci (více druhů), jazyk mořský (jazyk mořský), ropušnice (ropušnice obecná) - výjimečně se dodávají i jiné druhy ropušnic. Kambala (kambala velká) - méně často se dodává také kambala hladká. Parmice nachová (parmice nachová), svatý Petr (pilobřich ostnitý), pražma šedá (růžich šedý), mořská štika - hejk (štikozubec obecný).

Ryby filetované, mražené a konzervované:

Z výše popsaných druhů to jsou zejména losos obecný, makrela obecná, tuňák křídlatý, sleď obecný, sardinka obecná, úhoř mořský, okouník mořský, štikozubec obecný, žralok modravý a hladkoun. Dále ďas mořský, halibut atlantský, platýz obecný, holandský pstruh (stříbrnice) - tato ryba nemá se pstruhem nic společného.

Z farmových chovů v České republice pocházejí následující původem exotické sladkovodní druhy:
tilápie (tlamoun nilský), sumeček africký (keříčkovec červenolemý).

Ryby ohrožené a dostupné na našem trhu:

Jeseter - některé druhy jeseterů patří podle Světového svazu ochrany přírody (IUCN) mezi ohrožené. Alternativou jsou jeseteři chovaní na rybích farmách.
Mečoun - pod tímto názvem se dodává jak mečoun obecný, tak i několik druhů plachetníků (rody Istiophorus, Makaira a Tetrapterus). Na našich trzích se objevuje výjimečně. Mečouni jsou na seznamu ohrožených druhů IUCN.
Platýz - při lovu platýzů dochází k devastaci mořského dna. Platýz atlantský patří mezi ohrožené druhy podle IUCN. U nás je k dostání platýz velký.
Sardinka - sardinky patří mezi ohrožené druhy podle FAO.
Štikozubci - hejk, mořská štika; štikozubci jsou pod velkým hospodářským tlakem. Podle Marine Conservation Society se v mořích vyskytují zřídka.
Treska - treska obecná je rybou pod velkým hospodářským tlakem, patří mezi ohrožené druhy jak podle FAO, tak podle IUCN. V Severním moři je treska obecná na pokraji vyhynutí. Na našich trzích se vyskytuje výjimečně.

Tuňák - všechny druhy tuňáků lovených komerčně jsou na listině IUCN. Pod názvem tuňák se k nám dodává několik druhů tuňáků: tuňák obecný, tuňák křídlatý, pelamida obecná, tuňák makrelový. Zejména tuňák obecný patří k druhům silně ohroženým nadměrným lovem. Konzervuje se většinou maso tuňáka křídlatého. I tento druh je rybolovem ohrožen.
Žraloci - žraloci patří k živočichům, kteří jsou nadměrným lovem ohroženi nejvíce. K nám se dodávají zejména mláďata, která ještě nedosáhla pohlavní dospělosti. Teoreticky se u nás může objevit více druhů žraloků, na našich trzích jsme jich identifikovali osm. Nejčastěji se jedná o žraloka psího, dále pak o ostrouna obecného a žraloka šedého. Méně často se u nás objevují žralok modravý, hladkoun, žralok sleďový, máčka skvrnitá a máčka velkoskvrnná. Žralok ostroun patří mezi mírně ohrožené druhy podle IUCN.

Článek je převzat z tištěného EkoListu, číslo duben 2003.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Martin Mach, Pavel Zuber, jst

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

22. 9. 2004
RandeNeznámý
14. 11. 2006
22. 6. 2010

-
Informační partner oblasti Životní prostředí
Ekolist
Deník o životním prostředí
Související odkazy
-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz