Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - lidská práva
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Trvale udržitelný rozvoj Děčínska – vodní díla na Labi, Natura 2000 a Tolštejnské panství

10. 2. 2003 - PRAHA [Econnect]

Na konferenci "Trvale udržitelný rozvoj Euroregionu Labe", kterou o víkendu uspořádalo sdružení Arnika, se mluvilo o možnostech a úskalích rozvoje tohoto regionu. Zazněly zde příspěvky týkající se tří pro tuto oblast aktuálních tématických okruhů - postupně připravovaná soustava chráněných území evropského významu Natura 2000, příklady projektů a finančních programů, které mohou přispět k trvale udržitelnému rozvoji Děčínska, a problematice plánovaných kontroverzních vodních děl Prostřední Žleb a Malé Březno z hlediska rozvoje regionu.

Motem konference se stala věta Vlastimila Karlíka z Arniky: "Ochrana přírody není na překážku rozvoje Děčínska, ale naopak může být jeho motorem." Účastníci konference představili řadu projektů, které přispějí k intenzivnímu rozvoji Děčínska. Důraz přitom byl kladen na využití přírodních hodnot. "Bohatá příroda regionu jej předurčuje k tomu, aby jeho podstatná část byla zařazena do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000. To otevírá možnosti k využití fondů Evropské unie pro financování péče o krajinu a podporu zemědělství šetrného k přírodě. Díky tomu mohou být přírodní hodnoty zachovány a nadále rozvíjeny," řekl Vlastimil Karlík. Sdružení Arnika konferenci pořádalo pod záštitou ministra životního prostředí Libora Ambrozka.

Tolštejnské panství

Podle Jana Handlíře z Arniky je typickým příkladem úspěšného projektu mikroregion Tolštejnské panství. Staví na tradici, turistických zajímavostech, typických výrobcích a kulturních památkách. Přitom navenek vystupuje jednotně, takže Tolštejnské panství se stalo pro turisty jakousi obchodní značkou.

Mikroregion Tolštejn vznikl v září roku 1999 se záměrem sdružit síly a prostředky především ke zvýšení turistické návštěvnosti kraje, který se nachází v Lužických horách ve Šluknovském výběžku a do části území zasahuje i nejmladší národní park České Švýcarsko s unikátním pískovcovým městem. Je zde i řada historických památek, k tomu turistické pěší trasy, cyklotrasy. Členem mikroregionu je 8 obcí - Varnsdorf, Krásná Lípa, Chřibská, Dolní Podluží, Rybniště, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Doubnice.

S cílem upozornit na zdejší kraj nějakým netradičním způsobem místní starostové a podnikatelé pod vedením starosty Jiřetína pod Jedlovou vyhlásili hru Vandrování po Tolštejnském panství. Návštěvník, který přijede do Šluknovského výběžku, si v informačních střediscích může koupit cestovní pas s mapou Tolštejnského panství. V ní najde vyznačené sportovní, kulturní, historické a přírodní zajímavosti regionu i kontakty na firmy, které jsou do hry zapojeny. A vandrování může začít. Při návštěvě zajímavých lokalit dostane turista do pasu razítko. Když navštíví například restauraci a nechá zde útratu za více než 150 korun, získá místní platidlo - skleněný tolštejnský krejcar, který může posléze vyměnit v informačním střrdisku za upomínkové předměty.

Vodní díla na dolním Labi

Konference o rozvoji Děčínska se nemohla vyhnout kontroverzním vodním dílům Prostřední Žleb a Malé Březno, jejichž stavbu na dolním Labi prosazuje Ministerstvo dopravy ČR. Ačkoliv Arnika se stavbou nesouhlasí, dala na konferenci prostor i podporovatelům vodních děl. Vodní díla před odbornou veřejností obhajovala zaslaným příspěvkem Ing. Magdalena Konvičková z odboru vodních cest ministerstva dopravy. Smysluplnost vodních děl naopak zpochybňuje studie Doc. RNDr. Martina Braniše, CSc. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Studie prokázala, že pokles objemu vnitrostátní lodní přepravy nezávisí na průtoku vody v řece a že jezy množství přepravy nemohou ovlivnit. Jednoznačnou odpověď na otázku, zda se výstavba vodních děl na dolním Labi vyplatí, by mohla dát tzv. studie LCA (Posouzení životního cyklu), jejíž principy představila ve svém příspěvku ing. Marie Tichá z Centra environmentálních analýz Děčín.

Dolní Labe - část od Střekova u Ústí nad Labem po státní hranici je pozoruhodným přírodním výtvorem. Řeka zde totiž opravdu proudí - její sklon je dvojnásobný oproti navazujícímu úseku v Německu a její tok zde není spoután žádnými příčnými vodohospodářskými objekty. Přirozenému stavu blízká dynamika řeky a sezónní kolísání hladiny vytváří unikátní přírodní stanoviště pro rostliny a živočichy. Také výrazně se zlepšující kvalita vody přispívá k tomu, že se sem v posledních letech vrací mnoho původních druhů - za mnohé jmenujme alespoň bobra evropského.

Plány přehrad zákonem chráněném úseku Labe v lokalitách Malé Březno a Prostřední Žleb, jejichž cílem je zlepšit splavnost řeky pro plavbu nákladních lodí na dolním Labi jsou předkládány od roku 1992. V průběhu let se podařilo zabránit první, maximalistické variantě, která počítala s větší přehradou v Dolním Žlebu a s využitím i pro výrobu elektřiny. Současná verze návrhu byla zpracována v roce 1999. Dokumentaci vlivů tohoto záměru na životní prostředí předložil investor (Ředitelství vodních cest) v roce 2000, Ministerstvo životního prostředí ji však shledalo jako nedostatečnou a vrátilo ji dopracování. K přepracované verzi pak v březnu 2002 vydalo negativní stanovisko. V rámci procesu EIA vyjádřilo nesouhlas s přehradami i saské ministerstvo životního prostředí, pověřené spolkovým ministerstvem pro životní prostředí a jadernou bezpečnost k zpracování stanoviska německé strany. V tuto chvíli probíhají na Ministerstvu životního prostředí ČR pro stavbu vodních děl dvě řízení o udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Nevládní ekologické organizace z Čech i Německa, které nesouhlasí z vodními díly na dolním Labi, se spojili v "Alianci za záchranu řeky Labe v Sasku a v České republice". Sesbírali již tisíce podpisů pod petice a protestních dopisů, účastní se správních řízení, organizují besedy, semináře, konference a osobní jednání a upozorňují tak na závažnost problému.


Alena Mejstříková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Alena Mejstříková

Autorka je redaktorka zpravodajství ECN a koordinátorka projektů.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz