Spolana je daleko zamořenější, než se myslelo
6.2.2003
PRAHA [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 727 942
Výsledky měření zveřejněné na mezinárodním semináři daly také za pravdu Arnice, která tvrdila, že Spolana je zdrojem znečištění Labe PCB. Potvrdila to měření zadaná hlavním hygienikem ČR a Českou inspekcí životního prostředí.
Polychlorované bifenyly (PCB) se objevily ve vysokém množství ve vzorcích bahenních sedimentů ze dna Labe, které odebrala Arnika pod Spolanou po letošní povodni. Jak řekl na konferenci další přednášející, Ing. Vladimír Pekárek z Ústavu chemických procesů, polychlorované bifenyly našel jeho ústav také ve vzorcích z vnitřku budovy ve Spolaně, zamořené dioxiny. „Mohly vznikat jako nechtěný vedlejší produkt výroby pesticidů nebo byly v barvě použité pro nátěr vnitřních zdí,“ doplnil.
„Fakt, že byl odhalen další zdroj dioxinů ve staré výrobě chlóru je velmi závažný. Spolana sice počítá s dekontaminací odstaveného provozu, ale pouze od rtuti. Přítomnost nebezpečných dioxinů dosud odmítala prověřit,“ řekl vedoucí programu Arniky Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.
„Navíc ještě nebyl zmapován celý areál chemičky - například půda pod starými transformátory a kondenzátory. Spolana by si měla u sebe uklidit. Pokud tak neučiní, měla by ji k tomu přimět vláda. Náklady na dekontaminaci nově zjištěné dioxinové zátěže by měly být zohledněny při prodeji Unipetrolu. Jinak se může stát, že na další úniky toxických látek doplatí státní pokladna. Bylo by také vhodné zjistit, zda zdrojem dioxinů není i současný provoz výroby PVC. To zatím nikdo neudělal,“ podotkl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Spolana do nynějška popírala, že by mohla být zdrojem úniků dioxinů a PCB do prostředí během povodní. V tom se jí snažil pomáhat Prof.Ing. Miroslav Suchánek, CSc. z Vysoké školy chemicko technologické. Arnika ale odmítá respektovat jeho proklamace, protože se dioxiny profesně nezabývá a navíc je místopředsedou dozorčí rady Unipetrolu.
Poznámka:
(1) POPs - Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny, jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti všech živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Člověk je jimi ohrožen nejvíce, protože stojí na vrcholu potravního řetězce.