Hnutí DUHA žádá rezignaci ředitele národního parku - Masivní polomy na Šumavě padaly kolem vykácených holin

11.11.2002
BRNO [Hnutí Duha], tel: 602-440508

Poprvé po několika letech svého úsilí o změnu poměrů v šumavském národním parku Hnutí DUHA dnes vyzvalo jeho ředitele Ivana Žlábka k rezignaci.

Reagovalo tak na výsledky terénních průzkumů, které ukázaly, že k velikosti masivních polomů na konci října významně přispěl postup správy národního parku proti kůrovci. Zatímco v souvislých lesích padaly většinou jednotlivé stromy, na okrajích gigantických holin, které způsobilo plošné porážení smrků napadených kůrovcem, jsou škody daleko větší. Kácení totiž otevírá cestu větru. Ponechání stojících mrtvých stromů by zachovalo bariéru, která zdravé porosty chrání. Odumřelé smrky působí jako větrolam.

Žlábkova politika systematického kácení za každou cenu proto podle Hnutí DUHA k množství polomů významně přispěla.

"Za říjnovou katastrofu nelze vinit pouze extrémní meteorologické podmínky: podepsal se na ní rovněž management ochrany přírody [v národním parku]… rozsáhlé polomové plochy se většinou nacházejí právě tam, kde jste Vy a Vaše vedení svými předchozími rozhodnutími i přes varování nechali kácet kůrovcem napadené stromy, vytvořili holiny a otevřeli porostní stěny na nejvyšším šumavském hřebeni...Vaše koncepce namísto ochrany přírody způsobila a nadále působí odlesňování a šíření holin…ze škod takového rozsahu je třeba vyvodit osobní závěry… Rozhodli jsme se proto učinit tento bezprecedentní krok a po řadě let Vás poprvé požádat, abyste se vzdal své funkce", napsal ředitel Hnutí DUHA Martin Ander v dopise Ivanu Žlábkovi.

Podle údajů správy národního parku během říjnové vichřice padly na Šumavě stromy odpovídající 200 tisícům krychlových metrů dřeva. Přibudou tak další desítky až stovky hektarů plošných holin.

Žlábkovo vedení před několika lety dokonce nařídilo kácet i mrtvé souše, ze kterých už kůrovec nemůže vylétávat, pokud bylo možné je zpracovat a prodat. Odumřelé smrky přitom účinkují jako dobré větrolamy. Po silné kritice tento příkaz v roce 1997 zrušilo.

Ředitel Hnutí DUHA Martin Ander řekl:
"Řadu let jsme se zabývali pouze věcným sporem o ochranu šumavské přírody a odmítali jej personifikovat. Považujeme za důležité řešit problém, nikoli měnit osoby. Ovšem Ivan Žlábek přes opakovaná varování řadu let osobně prosazuje koncepci kácení kůrovcem napadených stromů za každou cenu, v každém případě a všude, která způsobila otevírání lesa vichřicím a šíření holin. Stromy na Šumavě padají jako domino - vždy se vykácí kus lesa a nejbližší vichřice porazí sousední stromy, poté se rozšíří kůrovec, správa porazí napadené smrky a příští vítr posune holinu zase o kus dál. Říjnové katastrofální polomy jsou zatím jedním z nejdrastičtějších důsledků špatného postupu proti kůrovci. Holiny se rozrostou o další desítky až stovky hektarů. Ivan Žlábek samozřejmě nemohl ovlivnit rychlost větru a řada stromů by padla tak jako tak, ovšem škody mohly být podstatně menší, kdyby se hřebenech Šumavy nevznikly gigantické holiny způsobené nešetrným kácením. Nynější ředitel je za stav v národním parku, kde se šíří holiny, krade dřevo a kácí zbytky původních pralesů, osobně odpovědný."

TEXT DOPISU HNUTÍ DUHA IVANU ŽLÁBKOVI:

Brno, 11. listopadu 2002

Vážený pane řediteli,

obracím se na Vás s výzvou, abyste odstoupil z postu ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Koncem října vichřice ve dvou vlnách způsobila polomy a zlomy, které podle odhadů Vašich podřízených celkem dosahují objemu asi 200 tisíc krychlových metrů.

Polomy jsou v přírodě běžný jev, který by měl být v národním parku chráněn. V Národním parku Šumava však masivní polomy nevyvolal jenom silný vítr. Za říjnovou katastrofu nelze vinit pouze extrémní meteorologické podmínky: podepsal se na ní rovněž management ochrany přírody. Jednotlivé vývraty a menší skupiny vyvrácených či zlámaných stromů jsou rozesety po celém národním parku jako i jinde v lesích v celé republice. Ale rozsáhlé polomové plochy se většinou nacházejí právě tam, kde jste Vy a Vaše vedení dali, i přes četná varování, kácet kůrovcem napadené stromy. Vytvořili jste holiny a otevřeli porostní stěny na nejvyšším šumavském hřebeni. Polomy nyní nezbývá než vyklidit a holiny se tak rozrostou o dalších asi 500 hektarů redukované plochy.

Koncepce Vašeho řízení parku naprosto selhala. V roce 1995 Vaše vedení zmenšilo a rozdrobilo první zóny parku na 135 částí s argumentem, že toto řešení umožní bezzásahový režim. V roce 1999 v nich téže vedení bezzásahový režim zrušilo. V roce 2003 hodláte první zóny opět rozšiřovat, ovšem namísto lesa do nich budete na řadě míst vracet už jen holiny.

Kvůli kůrovci jste nechal vykácet další stovky hektarů lesa ve druhé zóně NP Šumava, zejména v blízkosti hranice s NP Bavorský les v nejvyšších polohách Šumavy. Nyní vítr tyto holiny rozšiřuje, takže plocha zničená kácením a polomy je větší, než jakou by dokázal poškodit kůrovec. Z monitoringu, odborných studií a zkušeností na bavorské straně Šumavy i Vy přitom již dávno víte, že po kůrovci nevzniká žádná step, nýbrž vyrůstá nový, plnohodnotný a kvalitní les s pestrou druhovou a věkovou skladbou.

Vaše koncepce namísto ochrany přírody způsobila a nadále působí odlesňování a šíření holin.

Soudím však, že pro Vaši rezignaci jsou i další důvody.

Na besedě Společnosti pro trvale udržitelný život v Praze na Novotného lávce jste v roce 1996 řekl, že bude-li pokácen v Národním parku Šumava jediný strom z ekonomických důvodů, odstoupíte ze své funkce. Toto tvrzení jste později několikrát zopakoval i ve sdělovacích prostředcích.

Dendrochronologická analýza pařezů v první zóně ochrany přírody NP Šumava Nad Ptačím potokem prokázala, že stromy zde byly pokáceny v letech 1996-1998, tedy ještě předtím, než jste zde povolil kácet kůrovcem napadené stromy. Nedokázal jste uspokojivě vysvětlit ani odvoz, respektive zmizení dřeva z dalších prvních zón: Ztracené slati, Ptačí slati, Modravské slati, Novohuťských močálů, Trampusova křížku. Stromy, které by při normálních protikůrovcových zásazích v první zóně zůstaly ležet, však byly odvezeny. Důvody ke kácení tedy evidentně byly ekonomické. Pokud jste myslel svá slova vážně, měl byste je dodržet a rezignovat na funkci ředitele správy parku.

Jak víte, Hnutí DUHA se po řadu let v kontroverzích o management ochrany přírody Národního parku Šumava omezovalo na samotný předmět sporu. Zabývali jsme se pouze věcným dilematem mezi dvěma koncepcemi péče o národní park a odhlíželi od jeho personifikace. Podobně jako v jiných případech, také zde považujeme za důležité řešit problém, nikoli měnit osoby.

Nicméně nemůžeme smlčet, že jako ředitel Správy nesete za selhání managementu ochrany přírody i za prokázané nezákonné jednání odpovědnost. Říjnové polomy totiž tento přístup k managementu nejen ilustrují, ale patří mezi jeho klíčové důsledky. Soudíme proto, že ze škod takového rozsahu je třeba neprodleně vyvodit osobní závěry. Ostatně sám jste opakovaně prohlásil, že za národní park nesete na rozdíl od svých kritiků zodpovědnost.

Rozhodli jsme se proto učinit tento bezprecedentní krok a po řadě let Vás poprvé požádat, abyste rezignoval na svou funkci.

Považujte prosím tento dopis za otevřený.

S pozdravem

Martin Ander
ředitel
Hnutí DUHA

DISKUSE - KOMENTÁŘE: