Spolana zatěžuje okolí toxickými látkami

5.11.2002
PRAHA [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: RNDr. Jindřich Petrlík

Z chemických analýz sedimentů a půd z okolí Spolany vyplývá, že nejvíce je toxickými látkami kontaminovaná strouha vedoucí od Spolany pod obcí Libiš a vlévající se do Labe u Obříství. Rozbory sedimentu z ní ukázaly na dvojnásobně vyšší koncentrace rtuti (1,7 mg/kg sušiny) ve srovnání s ostatními vzorky. Ještě vyšší koncentrace rtuti v sedimentu ze strouhy z místa blíže ke Spolaně nežli byl odběr sdružení Arnika prokázal rozbor zadaný ČIŽP (4 mg/kg sušiny). Koncentrace rtuti v zemině z louky mezi libišskou strouhou a Labem převyšuje limit pro zemědělské půdy.

Nejde o koncentrace, které by přesahovaly tzv. limit C znamenající podle Ministerstva životního prostředí vážné ohrožení zdraví člověka a nutnost dekontaminace území. Přesto chce sdružení Arnika na nadcházející schůzce Mezinárodní komise pro ochranu Labe dát návrh, aby se Německo a Česká republika společnými silami snažili snížit celkové znečištění prostředí rtutí. Jeho velkými zdroji jsou chemičky na Labi. U nás Synthesia Pardubice, Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem. "Myslíme si, že Německo bude na tuto iniciativu slyšet obzvláště v souvislosti se zjištěným zvýšením koncentrací rtuti v Severním moři (1) po letošních záplavách," říká Petrlík.

Kromě toho již Arnika publikovala vysoké koncentrace polychlorovaných bifenylů v sedimentu Labe u Štěpánského mostu (2).

Arnika odebrala celkem šest vzorků zeminy či sedimentů v okolí Neratovic. První rozbory nechala zpracovat v laboratoři Axys Varilab. Obsah některých těžkých kovů (rtuti, kadmia a hliníku) a části chlororganických látek (sedmi kongenerů PCB, pentachlorfenolu a 2,4,5 - T u tří vzorků a lindanu u všech) v laboratoři Ecochem (3).

Se starými ekologickými zátěžemi ve Spolaně jsou nové problémy

Arnika zjistila v Labi pod Spolanou nečekaně vysoké koncentrace polychlorovaných bifenylů používaných ve Spolaně v transformátorech a kondenzátorech. Tyto látky zatím byly z hlediska potenciálního rizika dosud opomíjeny. Nyní je zřejmé, že by měla být sledována také další tzv. perzistentní organická látka ze seznamu Stockholmské úmluvy (4).

Podle svědectví bývalých pracovníků Spolany se zde míchal také nebezpečný pesticid endrin. Je to látka, po jejíchž koncentracích se zatím uvnitř závodu ani v okolí nepátralo. Důsledky jejího použití v České republice popisuje zoolog Pavel Pecina v knize Kapesní atlas chráněných a ohrožených druhů živočichů (díl 3., 1987): "Při "ošetřování" polních kultur endrinem v letech 1977 až 1979 (které bylo mimochodem v rozporu se zákonnými normami) byly preparátorské dílny plné kalousů a sov pálených, oba tyto druhy sov loví hraboše v otevřeném terénu a samozřejmě přednostně jedince snadno ulovitelné, tedy i přiotrávené. Přibližně 200 sov pálených, zaslaných během měsíce do preparátorské dílny družstva Dipra v Praze-Bráníku představuje asi dvojnásobek odhadovaného stavu těchto sov ve Středočeském kraji (pozn.: zde myšleno podle starého krajského členění). Vzniklou situaci lze charakterizovat jako genocidu tohoto druhu."

Více informací o Spolaně najdete na
<a href="http://havarie.arnika.org/spolana.shtml" target=" blank">www.havarie.arnika.org</a> nebo na <a href="http://bezjedu.arnika.org/spolana" target=" blank">stránkách Budoucnost bez jedů</a>.


1) <a href="http://www.ceskenoviny.cz/hledani/index.php4?otext=Spolana" target=" blank">Zpráva ČTK ze 31. 10. 2002</a>

2) viz <a href="http://www.arnika.org/tz.shtml?x=107275" target=" blank">tiskovou zprávu Arniky</a> ze 24. 10. 2002.

3) Protokol o zkoušce č. 12203/1/2001 vydaný laboratoří Ecochem 29. října 2002

4) Stockholmská úmluva zakazuje anebo eliminuje dvanáct chemických látek a jejich skupin. Jde o jedny z nejvíce nebezpečných látek na světě, kterým se souhrnně říká perzistentní organické látky. Patří mezi ně například pesticidy DDT, chlordan, aldrin, endrin, technické látky PCB a hexachlorbenzen anebo dioxiny (zkrácený název pro dvě skupiny polychlorvané dibenzodioxiny a dibenzofurany čítající celkem 210 látek). Česká republika tuto úmluvu již podepsala i ratifikovala. Přispěla k tomu petice „Budoucnost bez jedů“ organizovaná sdružením Arnika. Platnost mezinárodní dohody se začne počítat devadesátý den po ratifikaci 50. státem. Zatím tak učinilo 23 zemí světa.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: