ARNIKA FNM: Spolana se musí vyčistit, ne zakonzervovat!

18.10.2002
PRAHA [Arnika]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 – 727 942

"K naší žádosti nás vedlo dosavadní chování FNM. Ze zkušeností jiných ekologických organizací víme, že už po léta tají informace o tzv. starých ekologických zátěžích a před několika dny přidělil bez výběrového řízení miliardovou zakázku na sanaci dioxinového zamoření Spolany. Teď hodlá vybírat nikoli nejlepší, ale nejlevnější řešení. Arnika zásadně nesouhlasí s tím, aby toxická rtuť byla zakonzervována v betonovém sarkofágu za stovky milionů korun. Za velké peníze bychom tak vlastně odkázali jedovaté dědictví Spolany našim potomkům," uvedl Marek Jehlička, tiskový mluvčí sdružení Arnika (1). Podle sdružení Arnika je nutné odtěžit a následně dekontaminovat všechnu zeminu, která je rtutí zamořena. "To je z hlediska životního prostředí nejvíce přijatelný způsob, kterým by se projekt likvidace této staré zátěže měl zabývat," řekl Jehlička.

Areál Spolany je zamořen více než 250 tunami toxické rtuti a jejích organických i anorganických sloučeni (2). Rtuť je nebezpečný těžký kov ohrožující lidské zdraví i životní prostředí, který ve Spolaně zamořil výrobní objekty i půdu při elektrolytické výrobě chlóru podnikem využívaného jako surovina např. k produkci PVC. "Snadno se vypařuje a po vdechnutí může přímo poškozovat plíce. Snadno se vstřebává i do krevního oběhu a hlavním cílovým orgánem působení rtuti je mozek", uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. "U lidí vystavených chronickému působení rtuti se nejprve objevují nespecifické příznaky - slabost, únava, bolesti hlavy, nechutenství a hubnutí, poruchy trávení. Později může rtuť poškozovat centrální nervový systém natolik, že lidé trpí neovladatelným třesem. Ten obvykle začíná na očních víčcích, jazyku, rtech a prstech. Mohou se objevit i poruchy chování včetně depresí nebo poškození paměti."

 
Doplňující informace:

FNM se zavázal zaplatit Spolaně likvidaci toxického zamoření už v roce 1994, ale až vloni byly veřejnosti přeloženy tři možnosti, jak s toxickou rtutí naložit. Spolanou upřednostňovaná varianta navrhuje odstranit rtutí zamořené budovy a odbagrovat pouze povrchovou vrstvu kontaminované půdy. Kolem zamořených míst by pak měl být vybudován gigantický betonový sarkofág, aby podzemní voda z kontaminované půdy nevymývala rtuť do Labe. Spodní voda je však pod Spolanou natolik chemicky zamořena, že betonový sarkofág by jejímu agresivní působení nemohl dlouho odolávat. Proto má být před sarkofágem vybudován filtr, který by vyrovnával pH podzemní vody. Ten by bylo nutné stále kontrolovat a čas od času vyměnit jeho náplň, aby agresivní voda sarkofág nezničila (1). Výstavba sarkofágu s filtrem by měla stát asi 600 milionů korun.

Další dvě navržené alternativy počítají s chemickou stabilizací rtuti na místě nebo s odtěžením kontaminované půdy. Chemická stabilizace však není dlouhodobě funkční. Odtěžení půdy zase Spolana odmítá kvůli narušení spodních vod. "Musí se najít cesta, jak zem odtěžit a vyčistit. Jedovatá konzerva skutečně není žádným řešením," sdělil mluvčí ARNIKY Marek Jehlička.

Spolana Neratovice je podnik chlórové chemie mezi jehož základní produkty patří polyvinylchlorid (PVC), lineární alfaolefíny (LAO) a kaprolaktam. Spolana kromě enormního zamoření rtutí a dioxiny a proslula opakovanými haváriemi a požáry. Během srpnových povodní unikly ze Spolany do Labe tisíce tun chemikálií, včetně tak nebezpečných karcinogenů, jakými jsou vinylchlorid (VCM) nebo ethylendichlorid (EDC).

Poznámky:

1) ČTK, 28. srpna 2002

2) EKOSYSTEM: Dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA), Stavba - sanace staré amalgamové elektrolýzy, duben 2001

DISKUSE - KOMENTÁŘE: