Nevládní organizace podporují prezidenta v otázce smluvních rodin

10.9.2002
PRAHA [Ekologický právní servis]
Autor: Radka Jelínková

Dne 5.9.2002 podal prezident ČR Václav Havel návrh Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o výkonu ústavní výchovy týkající se smluvních rodin. Nevládní organizace zabývající se ochranou znevýhodněných dětí vyjadřují tomuto kroku pana prezidenta podporu. 1)

Většina organizací stavících se za návrh prezidenta, se zabývá právě ochranou dětí bez rodinného zázemí. I tyto organizace volají po zavedení profesionálních pěstounských rodin jako takových, protože nabízí možnost, aby děti bez rodinného zázemí netrávily zbytečně čas v ústavech Bohužel způsob, jakým s účinností od 1.7.2002 upravil tzv. smluvní rodiny zákon č. 109/2002 Sb., o ústavní výchově, může vážně ohrozit ústavou zaručená práva dětí.

Zákon v rozporu s ústavními zákony a mezinárodními úmluvami 2) umožňuje, aby ředitelé diagnostických ústavů sami rozhodovali o tom, že děti svěří do péče jakékoliv rodině na základě jakési smlouvy. Proti tomuto rozhodnutí není jakékoliv odvolání. Podle Ústavy by měl o této věci rozhodovat soud, ten však nemůže rozhodnutí diagnostického ústavu ani přezkoumat.

Právní úprava smluvních rodin je naprosto nedostatečná - není řečeno, jaká budou práva a povinnosti dítěte, smluvního rodiče, vlastního rodiče, jak budou smluvní rodiny kontrolovány, nejsou stanovena ani minimální zákonná kriteria na jejich vzdělání, psychologickou průpravu atd. Situaci zhoršuje i to, že v praxi neexistuje systém podpory smluvních rodičů ani pěstounů,, často dochází k navrácení dětí zpět do ústavů. 3)

Podle oficiálních statistik i výzkumů 4) je velká část dětí umístěna do dětských domovů nikoli proto, že je rodiče nechtějí, ale proto, že nemají např. vhodné bytové podmínky, protože dítě je těžce zdravotně postižené a vyžadovalo by celodenní péči apod. Tito rodiče by neměli s dítětem ztratit kontakt, aby se dítě mohlo do své původní rodiny při zlepšení situace vrátit. Tzv. „smluvní rodiny“ nemají plnit roli adoptivních rodičů, je však vzhledem k tradici v ČR pravděpodobné, že si v řadě takovýchto případů k dítěti vypěstují silný citový vztah, a jeho návrat do původní rodiny nebudou podporovat. To může vést k řadě právních sporů a rodinných tragedií.

Proto zástupci nestátních neziskových organizací Středisko pomoci rodinám (STŘEP), Středisko náhradní rodinné péče a Ekologický právní servis vytvořili neformální skupinu a vyzvali již v květnu 2002 odbornou i jinou veřejnost, aby při zvážení všech rizik, která institut smluvních rodin obsahuje, podpořila veřejnou diskusi na toto téma a naši snahu o změnu zákona. K této výzvě se mezi jinými přidalo občanské sdružení DOM (Michaela Svobodová, Braunerova 22, Praha 8, 180 00, e-mail: dom.os@worldonline.cz,).

kontakt:

EPS: Radka Jelínková, vedoucí projektu právní ochrany dětí, Kostnická 1324, Tábor 1, tel. 0604/310187, eps.tabor@ecn.cz
STŘEP: Věra Bechyňová, ředitelka, Senovážná 2, Praha 1, tel. 24232261, strep@centrum.cz
Středisko NRP, Věduna Bubleová, ředitelka, Jelení 91, Praha 1, tel. 33355309, nrp@volny.cz

1) Podle ČTK se za nový zákon, postavily Fond ohrožených dětí a také Poradna pro občanství.
2) zejm. nerespektuje čl. 4 Ústavy, který svěřuje ochranu základních práv a svobod soudní moci a může se lehce dostat do rozporu s čl. 16 Úmluvy, který zakotvuje ochranu dítěte před vystavením svévolnému zasahování do jeho soukromého života. Případ svěření dítěte diagnostickým ústavem do smluvní rodiny by se mohl rovněž dostat až před Evropský soud pro lidská práva pro porušení čl. 6 a 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
3) podrobnější analýzu lze nalézt na www.i-eps.cz
4) Viz. oficiální statistiky UZIS nebo Zpráva o stávajícím stavu náhradní rodinné péče (vydalo o.s. DOM), z níž vyplývá, že pouze 3% dětí bylo v r. 2000 přijato do kojeneckých ústavů z důvodů týrání, ostatní děti z důvodů sociálních či zdravotních. K podobným závěrům došel i ČHV ve zprávě o Monitoringu kojeneckých ústavů.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: