Milióny lidí žijí ve znečištěném ovzduší. Vláda situaci podceňuje
9. 12. 2014 - PRAHA [Econnect/Hnutí Duha]
Z vládní zprávy vyplývá, že na území České republiky představuje největší problém jemný prach (částice PM10, PM2,5) a benzo(a)pyren. V místech zatížených dopravou, jakými jsou velkoměsta Praha, Brno a Ostrava, jsou to navíc oxidy dusíku. V závěrech ministerstvo uvádí, že oproti roku 2012 klesl počet obyvatel vystavených nadlimitním dávkám škodlivin v ovzduší.
Důvodem zlepšení v roce 2013 je ale mimořádně mírná loňská zima a dobré rozptylové podmínky. Za papírovým zlepšením počtu smogových situací a regulací pak stojí změna zákona v roce 2012, kdy byly výrazně zvýšeny limity pro vyhlašování smogových situací. Její důsledky se projevily také v tomto roce. Na území Ostravska dlouhodobě dochází k překročení imisních limitů pro prach a benzo(a)pyren.
"Poslední smogová situace byla na Ostravsku vyhlášena až po několika dnech, kdy hodnoty překračovaly 200 µg/m³ a regulace nebyla vyhlášena vůbec. Jaký je potom smysl zákona o ochraně ovzduší, když nechrání občany a neinformuje je včas," uvedla Markéta Ubíková ze společnosti Čisté nebe.
Špatná situace panuje i v dalších velkých městech. Navzdory vládnímu optimismu byli obyvatelé a obyvatelky Brna na konci roku 2013 vystaveny 72x celodenním nadlimitním dávkám polétavého prachu v ovzduší, což je dvojnásobek zákonného limitu. Na třech místech v Brně je tento limit překročen i letos.
„Zdraví lidí a kvalita životního prostředí se zde nezlepší, dokud nebude veřejnost o problému dostatečně informována a nenastane koncepční řešení dopravy, která je dominantním zdrojem emisí v místní aglomeraci,” komentuje stanovisko vlády Hana Chalupská z iniciativy Dejchej Brno.
Jarmila Johnová, Pražské matky, hovoří o špatné situaci v Praze: „Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů.“
“Poplatky za znečištění ovzduší nedosahují výše, která by motivovala znečišťovatele k modernizaci technologií. Nejšpinavější podniky si prosadily výjimky. Zákony neumožňují zkontrolovat domácí topeniště, které zakázaným spalováním odpadků otravuje vzduch v širokém okolí. Na nový zákon zatím čekáme marně,” uvádí Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.
„Pokud chtějí ministři vyčistit vzduch a zároveň snížit naši závislost na uhelných dolech i dovozu paliv, musí stát také pomoci rodinám se zateplováním domů či přestat blokovat připojování střešních solárních elektráren. Obojí vláda slíbila už při svém vzniku,“ řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
Významnou příčinou znečištění ovzduší zůstává v České republice spalování hnědého uhlí, a to jak ve velkých elektrárnách a teplárnách, tak v domácnostech. Podle studie Greenpeace “Tiší zabijáci” shrnující závěry výzkumu vědců ze Stuttgartské univerzity připraví české hnědouhelné elektrárny každoročně o život téměř 1.700 lidí. To je více než dvojnásobný počet obětí, než kolik padne za oběť dopravním nehodám. Podobně detailní analýza zdravotních dopadů spalování uhlí v lokálních topeništích neexistuje. Lze nicméně předpokládat, že v důsledku úplné absence čištění spalin a umístění zdroje znečištění přímo v obytných oblastech mají uhelné kotle v českých domácnostech nejméně stejný počet obětí, jako velké elektrárny. Stát však navzdory tomu podporuje další spalování uhlí v domácnostech tzv. kotlíkovými dotacemi.
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, uvedl: “Pokud chceme zásadním způsobem zlepšit kvalitu ovzduší v českých městech a vesnicích, s uhlím to prostě nepůjde. Vláda by měla výslovně rozhodnout o zachování územních ekologických limitů těžby, skončit s investičními dotacemi na spalování uhlí v domácnostech a přestat s prosazováním výjimek z evropské legislativy pro velké elektrárny a teplárny.”