Novodobé deportace aneb domy za všechny peníze
15. 11. 2006 -
Historie jednoho ghetta
Na počátku října radnice definitivně rozhodla o demolici pavlačového domu u polikliniky č.p. 1336 a vysídlení jeho Romských obyvatel na periferii do části Poschla. Tam pak bylo vystaveno prototypové sídliště vytvořené z obyvatelných buněk – kontejnerů - v provedení „antivandal“. Dva „domy“ postavené z 52 kontejnerů poskytují svým 230 novým obyvatelů stísněné bydlení. Tíseň však není pouze prostorová, ale i duševní, protože radnice poskytla novým nájemníkům smlouvy pouze na jeden měsíc, pod hrozbou okamžitého vystěhování na ulici. Stavba kontejnerových domů vyšla na 40 milionů korun, což je při pohledu na výsledek částka dosti horentní vybízející k mnoha pochybnostem.
Kritiku starosta Čunek odmítá a tvrdí, že jde o nespravedlivý kompromis. "Kdyby si kdokoliv jiný zničil byt, nedostal by vůbec žádnou náhradu. Kdyby kdokoliv jiný neplatil nájem, skončil by na ulici. Toto řešení jsme zvolili jen proto, aby se nám po městě a celém Valašsku nepotulovaly stovky bezprizorných Romů obtěžujících své spoluobčany," uvedl starosta. Ze 42 rodin, které v pavlačovém domě žijí, řádně platí nájem pouze šest z nich.
Proti ukázkovému příkladu vytváření nového ghetta se ozval Czeslav Walek z Rady vlády pro záležitosti Romské komunity. Podle Waleka jednání vsetínské radnice splňuje všechny znaky vybudování sociálně vyloučené lokality. "Je to klasická strategie radikálního sociálního vylučování těch lidí," uvedl Walek v pořadu Regiony ČT24. Walek rovněž upozornil na souvislost tohoto kroku s blížícími se komunálními volbami. Proti stěhování jsou i Romové. "Nejsme dobytek, aby nás někdo jenom takhle přestěhoval," řekl Michal Duna. Jasná byla také souvislost s podzimními senátními a komunálními volbami, ve kterých starosta Čunek kandidoval, přičemž dnes už víme, že se mu vystěhování Romů u voličů vyplatilo.
„Nové“ domy
Starosta měl však v rukávu ještě další trumf, kterým se rozhodl řešit situaci ve městě. Nejdříve vypustil do médií jako sondu informaci o tom, že Romům „zajistí“ domy na venkově, kam by případně celé rodiny odjely. Poté, co informace nevzbudila téměř žádný ohlas začala deportace několika rodin, symbolicky v noci v pátek 13. října. „Naše společná představa je taková, že jim půjčíme peníze na nákup starších domů v jiných krajích a oni se tam přestěhují,“ řekl Čunek. Podle něj radnice vlastně Romům pomáhá a koncepčně řeší romskou otázku.
Pod rouškou tmy nastoupili pracovníci technických služeb města a naskládali do kamionů nábytek a věci romských rodin. Po několika hodinách cesty mohli romské rodiny poznat svoje nové domovy, i když naplno zjistily situaci až za denního světla. Po předběžném zjištění havarijního stavu domů začali noví obyvatelé domů protestovat, ale bylo jim řečeno, že mají podepsat kupní smlouvy k domům a nebouřit se, jinak budou vysazeni na nejbližší benzince i s jejich nábytkem a ostatními věcmi. Zmatení a vyděšení pod pohrůžkou odebrání dětí do dětských domovů podepsali nevýhodné smlouvy a stali se tak z nich proti své vůli noví obyvatelé vesnic, hodiny jízdy vzdálených od jejich původního domova.
Romové se dostávají do naprosto ponižující role, protože vesnice, kam je stěhují, je nechtějí. „V sobotu jsem jenom koukala. Najednou tady bylo osmnáct nových Romů. Když jsem zjistila důvod, hodně mě to naštvalo,“ říká podle Mf Dnes starostka Vlčic Libuše Plhalová. Ve Vlčicích navíc již žije početná romská komunita, přičemž starosta Čunek prohlašoval, že Romové ze Vsetína nebudou převezeni do vesnic, kde takováto komunita již bude přítomna.
O naprosto skandálním přesunu Romů je už informován i Olomoucký kraj. „Když pominu lidské osudy, je tenhle způsob řešení sociálních problémů skutečně skandální. Je to brutální útok na vesnice, kam Romy stěhují. Nevím, jak by se Vsetín díval na to, kdyby někdo stěhoval tyto lidi z Jesenicka zase k nim. Tohle rozhodně není cesta, jak řešit romskou otázku,“ sdělil Mf Dnes radní Olomouckého kraje Petr Polášek.
Domy, ve kterých jsou romské rodiny nuceny trávit nadcházející zimu rozhodně neplní představy o ideálním bydlení. Polorozpadlé statky, nad kterými by si statikové rvali vlasy, jsou v silně havarijním stavu. Shnilé trámy, které sotva drží děravé střechy, rozpadající se zdi s mnoha puklinami, hroutící se hospodářské objekty, kontaminované studny, špatně fungující, nebo vůbec nefungující rozvody vody a elektřiny, tak vypadá bydlení podle Čunka.
Zadání vsetínské radnice bylo jednoduché: „Nejlevnější domy na území České republiky co nejdál od Vsetína a v obcích, kde nejsou romské komunity," řekl Čunek k výběru lokalit. "Museli jsme podepsat kupní smlouvy, jinak bychom skončili na ulici. Chtěla jsem vidět, do čeho jdeme a za co máme zaplatit skoro půl milionu korun, ale řekli, že nemůžeme, že by si místní lidé stěžovali," přiblížila podivné praktiky vsetínské radnice Valašskému deníku Žofie Kandráčová, jejíž rodina byla deportována do Staré Červené Vody.
Vsetín pro její patnáctičlennou rodinu vybral polorozpadlý dům ve Staré Červené Vodě. "Vysadili nás z autobusu o půlnoci a rychle odjeli. Tohle platit nebudu," říká drobná žena. Střechou teče, studna má závadnou vodu, noví obyvatelé se potýkají s průjmy a zvracením. Dosud v rukou také nemají kupní smlouvy, takže nemohou žádat o sociální dávky. Nejsou zapsáni na úřadu práce a jak uvedli, jsou úplně bez prostředků.
Starostové obcí Vidnava, Vlčice a Staré Červené Vody však o přesunu Romů nebyli předem informováni. "U nás v obci je to už druhý případ, před dvěma lety to udělal i Rychnov nad Kněžnou. Nyní k nám zatím dorazili čtyři dospělí Romové a sedm dětí. Zatím se mnou nejednali, přihlášeni nejsou. Pouze chtěli po terénním sociálním pracovníkovi nějaké postele, ale ty my nemáme," řekl dnes ČTK starosta Vidnavy Miloslav Haderka (ČSSD). Doplnil, že obce zatím problém nijak neřeší. Mezi starosty postižených obcí už ale vznikl nápad, že by sdružily peníze, koupili ve Vsetíně nemovitost a Romy tam přestěhovali. Zatím hodlají starostové napsat dopis starostovi Vsetína. "V něm si nebudeme brát servítky," uvedl Haderka.
Jedno z mála pozitiv na celé kauze je přístup Jesenických a Olomouckých úřadů a sdružení. Lidem vystěhovaným ze Vsetína se snaží pomáhat obce, ve kterým mají své nové bydliště a také místní romská koordinátorka. "Romové žijí ve třech nemovitostech, které delší dobu nebyly obývané. Bude zde potřeba spousta oprav. Žijí v několika málo místnostech, kde topí tuhými palivy," říká Renata Hadwigerová ze sociálního odboru jesenické radnice. "Dávkami jsou zajištěni. Vsetínský městský úřad nyní přislíbil, že jim poskytne příspěvek na nákup v uhlí v hodnotě do 6000 korun," uvedla pracovnice odboru. Lidé si podle ní pomalu zvykají a začínají si nemovitosti uklízet. "Bylo to vůči nim velice neslušné. Ti lidé ani nevěděli, kde je okres Jeseník. Kolem půlnoci je tady vysadili za tmy, do objektů, které nikdy neviděli," doplnila Hadwigerová.
Zřejmě nejhorší situace je ve Staré Červené Vodě. Ocitly se tam tři rodiny čítající 15 lidí. "Takový dům by tady nikdo nekoupil. Jsou tam tři místnosti s provizorním rozvodem vody. Když vypustí vodu ze dřezu, vyteče jim to na nohy," říká starosta obce Josef Podlaha. Malá obec se jim snaží pomoci v rámci svých možností. "Dali jsme jim barel na pitnou vodu," dodal starosta.
O nic lépe na tom nejsou ani noví obyvatelé Vlčic. Nefunkční septik by naháněl hrůzu každému hygienikovi, protože zde hrozí infekce. Pokud se chtějí noví obyvatelé koupat, musí nosit vodu do koupelny v plastové vaničce. Romové se již obrátili na úřad s žádostí o pomoc. "Přišli, že nemají v kuchyni vodu, nemají popelnice. Jsou bez dřeva a bez uhlí. A zima na krku," popisuje situaci starostka obce Libuše Plhalová. Vlčice mají 450 obyvatel a každý pátý je zde Rom.
Ve Vidnavě žijí v domě po vystěhování ze Vsetína čtyři dospělí a sedm dětí. S žádostí o pomoc se na obec podle starosty Miloslava Haderky zatím neobrátili. Situaci jim komplikuje nečekaná okolnost v podobě agresivního souseda, který se rozhodl pomocí nevybíravých metod svoje nové sousedy z obce vyštvat. Obchází proto v noci ozbrojen kolem domu, svítí do oken, přidává mnohé výhružky a snaží se jakýmkoli způsobem vyprovokovat konflikt.
Romům ve svízelné situaci se snaží pomoci kromě úřadů i občanské sdružení Roma Vidnava. "Nejhorší situace je ve Staré Červené Vodě. U domu bývaly chlívy a stodoly, které nyní padají a je to nebezpečné," řekl Karel Gábor ze sdružení. Podotkl, že se rodinám snaží pomoci sehnat do domů potřebná vybavení. "Sháníme jim například postele, které jim chybějí a nemají kde spát. V domech je navíc obrovský nepořádek a odpad, který je potřeba vyvézt. Teď se nám podařilo sehnat kontejner,který lidem pomůže místo vyčistit," doplnil Gábor.
Výhodná koupě, ale jak pro koho
Celá kauza má ještě druhý rozměr. Kromě etického zde existuje ještě pochybení právní, které by mělo být impulsem pro policii celou věc prošetřit. Starosta Čunek se holedbal, kterak se mu podařilo sehnat to nejlevnější bydlení, ale opomněl dodat, že Romové neměli na výběr a na alternativu nabízenou radnicí museli přistoupit. Domy, které vsetínská radnice nakoupila v obcích na Jesenicku byly nakoupeny přes realitní kanceláře opravdu velice levně.
Například ve Vlčicích činila cena prodávaného domu 340.000 kč. Smlouva, kterou musela podepsat rodina Žigova, jež byla do domu nastěhována je však na 489.000. Rozdíl vskutku lichvářský. Ve smlouvě je navíc uvedeno, že byla podepsána ve Vsetíně. Ve skutečnosti ji musela paní Žigová podepsat v noci na benzince při cestě do Vlčic, pod pohrůžkou odebrání dětí do dětských domovů. Nezanedbatelným faktem je také to, že smlouvu, respektive plnou moc k zastupování ve věci koupi domu podepisovala osoba, která je negramotná...
Smlouva navíc byla podepsána beze svědků a bez notáře. Starostka Vlčic je se situací obeznámena a sama se již ptala na vsetínské zastupitelstvo. Chápe, že podobně neetický postup by mohla používat soukromá firma, ale nechce rozumět tomu, že takto jedná samospráva.
Celá kauza se nadále vyvíjí. Senátor Čunek je terčem kritiky ze všech politických směrů, včetně vlastní strany, ale zároveň nachází u mnoha lidí pochopení. Alarmující je fakt, že tento člověk je horkým kandidátem na předsedu KDU-ČSL. Jeho postoj však kopíruje historické zkušenosti Romů, které od sebe majoritní společnost vždy odháněla a stranila se jich. Vsetínský případ je tak popřením dlouhodobých integračních programů.
Jiří "Salik" Sláma
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout