Pracující v oděvním průmyslu východní Evropy si vydělají méně než v Číně
1. 7. 2014 - PRAHA [Econnect/NaZemi]
Zprávu “Stitched Up” zveřejňuje NaZemi ve spolupráci s Clean Clothes Campaign (CCC) v rámci dlouhodobé kampaně Ušili to na nás. Výzkum, který proběhl v deseti zemích, odkrývá realitu pracujících z východní Evropy a Turecka, kteří vyrábějí oblečení pro značkové oděvní řetězce. Tento region je v souvislosti s výrobou a následným prodejem oblečení v zemích Evropské Unie stále důležitý, jelikož u přibližně poloviny oděvů uvedených na trh v EU 28 je udáván původ v Evropě či Turecku.
Výzkumná zpráva poukazuje na skutečnost, že postsocialistické evropské země fungují jako zdroje levné pracovní síly pro módní značky a prodejce ze západní Evropy. Oděvní průmysl má v tomto regionu dlouhou historii a disponuje kvalifikovanou pracovní sílou. Navzdory tomu téměř všichni dotazovaní vyrábějící pro velké evropské firmy jako Hugo Boss, Adidas, Zara, H&M nebo Benetton dostávají mzdy, které je udržují v chudobě. Mnozí z nich se musejí spoléhat na další příjmy například ze zemědělství nebo druhé práce, aby se uživili.
Zpráva odhaluje, že zákonem dané minimální mzdy představují jenom část odhadované „důstojné mzdy“1. Například v Bulharsku, Ukrajině a Makedonii minimální mzda představuje jenom 14% z odhadované důstojné mzdy; na Slovensku je to zhruba 21%. Zákonná minimální mzda je v některých evropských zemích dokonce nižší než například v Číně či Indonésii. Jedná se o Moldávii (71 EUR / měsíc), Ukrajinu (80 EUR / měsíc), Makedonii (111 EUR / měsíc), Rumunsko (133 EUR / měsíc) nebo Bulharsko (139 EUR / měsíc) oproti Indonésii (82 EUR / měsíc) a Číně (průměrně 175 EUR / měsíc).
Christa Luginbühl, jedna z autorek zprávy, k tomu říká: „Zatímco značky jako Zara nebo H&M vykazují rostoucí zisky i během krize, pracovní podmínky ve zkoumaném regionu se za poslední šest let zhoršily.“
“Současný výzkum boří mýtus, že když si vybereme oděvy pocházející z Evropy, máme jistotu, že při výrobě byly zachovány důstojné pracovní podmínky. Oděvní společnosti musí podniknout jasné kroky ke změnám v jejich dodavatelských řetězcích, aby všichni, kdo pro ně vyrábějí, dostávali důstojnou mzdu, nehledě na místo, kde žijí,” doplňuje Petr Mareš, z neziskové organizace NaZemi, která se problematice pracovních podmínek v oděvním průmyslu dlouhodobě věnuje.
Zpráva „Stitched Up“ je součástí série výzkumných zpráv kampaně Clean Clothes Campaign, které zkoumá situaci pracujících v oděvním průmyslu na celém světě a kroky, které musejí firmy podniknout pro zabezpečení vyplácené důstojné mzdy. V tomto roce již vydala široký průzkum mezi velkými oděvními firmami, kde zkoumala, jaké kroky podnikají k zabezpečení důstojné mzdy. Výsledky průzkumu byly zveřejněny ve zprávě „ Tailored Wages“. Na základě tohoto průzkumu kampaň spustila také mobilní aplikaci, kde mohou spotřebitelé najít pokroky a status více než 100 oděvních značek.
Plné znění výzkumné zprávy najdete zde. Český překlad zprávy připravujeme v nejbližších dnech pod názvem “Ušili to na nás - mzdy pracujících v oděvním průmyslu východní Evropy a Turecka”.
O kampani Ušili to na nás
Kampaň Ušili to na nás je dlouhodobou kampaní zabývající se pracovními podmínkami pracujících v oděvním průmyslu a vede ji česká nevládní organizace NaZemi. V rámci Ušili to na nás NaZemi spolupracuje s mezinárodní platformou Clean Clothes Campaign a koordinuje kampaň Za důstojnou mzdu.
Důstojnou mzdu by si dělníci a dělnice měli vydělat za běžný 48hodinový pracovní týden bez přesčasů. Tato mzda by jim měla umožnit, aby žili důstojný život. Čili měli na jídlo, nájem, zdravotní péči, vzdělání. A rovněž aby si malou část peněz měli možnost uspořit na nepředvídatelné výdaje.
O rozdílu mezi minimální a důstojnou mzdou nebo o tom, jak se důstojná mzda vypočítává, si můžete přečíst ve stručném infolistu či na webových stránkách organizace NaZemi: www.nazemi.cz/dustojnamzda.