Úřad pro ochranu osobních údajů prověří na podnět IuRe archivaci milionů krevních vzorků novorozenců
2. 12. 2013 - PRAHA [Econnect/Iuridicum Remedium/Fond Otakara Motejla]
„Existence takového množství centralizovaně uchovávaných údajů včetně krevních vzorků, které lze potenciálně zneužít například pro provádění analýz DNA, nás překvapila. Samotné provádění novorozeneckého screeningu je jistě na místě a byli bychom neradi, aby informace o tom, jak se následně nakládá s krevními vzorky, vedla k jeho odmítání. Problém je pouze v následné archivaci,“ říká výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil a dodává: „Tento problém nicméně považujeme za závažný, a proto se na něj zaměříme ve speciální kampani. Naším cílem je zrušení těchto registrů a likvidace vzorků, které jsou v nich uloženy v rozporu se zákonem.“
Screeningové kartičky včetně krevních vzorků jsou v nemocnicích uchovávány podle pokynu Ministerstva zdravotnictví. Jiří Knitl, manažer Fondu Otakara Motejla, který na tomto projektu s IuRe spolupracuje, k tomu dodává: „Tento odběr neukládá žádný zákon a měl by být prováděn na základě souhlasu rodičů dítěte. Je nicméně otázkou, zda jsou rodiče před odběrem informováni i o tom, co se s krevními vzorky bude dít po provedení screeningu.“ Porodnice po odebrání krve a přiřazení evidenčních kartiček zašle vzorky poštou do vybraných nemocnic, v nichž je screening proveden a kartičky archivovány.
„Podle informací z nemocnic je v současnosti nejvíce screeningových kartiček uchováváno ve FN Královské Vinohrady. Jedná se o 2 miliony kartiček s krevními vzorky, přičemž nejstarší jsou z roku 1985,“ upřesňuje Jan Vobořil. Na druhé příčce je FN Brno s 850 000 kartičkami uchovávanými od roku 1990. Všeobecná fakultní nemocnice a FN Olomouc archivují od roku 2009 zhruba 320 tisíc, respektive 115 tisíc kartiček.
IuRe nemá informace, že by docházelo ke zneužívání krevních vzorků, ale upozorňuje na rizika spojená zejména s prováděním analýz DNA. Z takového vzorku krve lze podle IuRe provést analýzu DNA i desítky let po jeho odebrání, získat informace o predispozicích k dalším nemocem, které mohou být potenciálně zneužity například pojišťovnami nebo zaměstnavateli. Lze také zjistit citlivé údaje o etnicitě. Krevní vzorky si ale může vyžádat například i policie a využívat je jako alternativu k vlastní kriminalistické databázi DNA. „S rozvojem genetiky se možnosti zneužití takového archivu budou v budoucnu dále rozšiřovat,“ doplňuje Jan Vobořil.
Screeningová vyšetření na jednu skupinu chorob provádí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo Fakultní nemocnice v Brně, druhou skupinu nemocí testuje Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice v Olomouci. Po provedení vyšetření musí být kartičky podle pokynu Ministerstva zdravotnictví archivovány minimálně po dobu 5 let. Následně ale může být pokračováno v jejich archivaci podle interních pravidel nemocnic i déle. Podle www.novorozenecky-screening.cz je vzorek uchováván v archivu nemocnice zpravidla až po dobu 100 let.