Projekt Poznejme a zachraňme evropské hrady

19.1.2006
BRNO [ Polypeje, o. s.]
Autor: Petr Svoboda, tel: 777 682 703

Velký zájem veřejnosti o hradní zříceniny je často zapříčiněn destruktivním vlastnictvím státními lesy (jež mají zcela jiný předmět podnikání a aktivit), které se o památky v lepším případě nestaraly a ponechaly je volnému chátrání. Přístup laické veřejnosti vedl a vede k vytváření nestátních neziskových organizací, jejichž cílem je záchrana konkrétní vybrané památky.

Od založení organizace je však dlouhá cesta k realizaci oprav, jež by byly citlivé k památce, ale také korektní vzhledem k platné stavební a památkové legislativě. V neposlední řadě je rovněž třeba korigovat rozdílná očekávání, s jakým dobrovolní zachránci ke zříceninám přistupují. Výměnou zkušeností a pomocí neziskovým organizacím v péči o hradní zříceniny byl proto věnován mezinárodní projekt s názvem Poznejme a zachraňme evropské hrady.

Projekt, podpořený prostředky z fondu Evropské unie Culture 2000, počítal s organizací tvůrčích dílen, na kterých jak profesionální archeologové, konzervátoři nebo řemeslníci, tak i historici umění a statikové seznámili veřejnost s konkrétními problémy či technologickými postupy konzervačních prací na památkách. Protože se většina těchto setkání konala přímo v prostoru hradů a hradních zřícenin, bylo možné si nové znalosti a dovednosti ihned vyzkoušet v praxi pod odborným vedením. Celkem proběhlo v roce 2005 šest tvůrčích dílen ve čtyřech evropských zemích. Završením projektu pak byla konference, která proběhla 19.–20. ledna 2006 na zámku v Rosicích u Brna.

Celý projekt zastřešilo sdružení Polypeje, společnost pro obnovu a využití historických památek. Dalšími organizátory byly Združenie na záchranu hradu Lietava (Slovensko), Fundacja Zamek Chudów (Polsko) a Provincia Regionale di Catania (Itálie).

Hrad Cimburk u Koryčan (CR): zazdívání kaveren narušujících statiku zdí (11.–15. 7. 2005)

Tématu setkání odpovídal program přednášek. První příspěvek byl věnován historii a stavebnímu vývoji Cimburka; kastelán Kamil Nováčik však také seznámil účastníky s dosavadním postupem konzervačních prací. Teoretická část pak byla uvedena přednáškou Petra Svobody o historických zděných konstrukcích. Josef Hrabec z fakulty architektury VUT v Brně hovořil o metodách památkové péče a kastelolog Jaroslav Dytrych představil všechna nečekaná úskalí, která mohou na dobrovolné zachránce čekat při vyřizování všech potřebných povolení. Nosné téma pak oživily i další přednášky, a tak se zájemci mohli dovědět z úst Przemysława Nocuńa o vývoji a restaurování historických kachlů, David Krämer hovořil o konzervování a muzeologii a Petr Májek zase o úskalí chovu zvířat na památkách.

Účastníci z řad neziskových organizací byli ubytováni přímo na hradě, z prostředků projektu jim bylo hrazeno stravování. Nutné výdaje byly uhrazeny také přednášejícím odborníkům. Během tvůrčí dílny byla na Cimburku zazděna velká kaverna v patě spojovací hradby a zčásti byla provedena vyzdívka otvoru, jenž narušoval statiku solitérní části hradního paláce. Aktivně se zúčastnili členové sedmi NGO z Česka, Slovenska a Polska, ale také účastníci projektu evropské dobrovolné služby ze Slovinska, Srbska, Španělska, Bulharska, Francouzska, Kanady, Koreje a Japonska.

Hrad Lietava (SR): Stavebný vývoj hradov od ich vzniku až po štádium zrúcaniny (23.–26. 7. 2005)

Program byl obohacen zajímavými přednáškami spojenými s nočním promítáním na hradní stěnu. Své příspěvky přednesli Martin Bóna, Michal Šimkovic, Aleš Hoferek a Jiří Kohoutek.

Podařilo se vyzdít podpěru vstupní stěny do hradní kaple, z byla vyzděna kaverna severozápadního paláce, pokračovalo se ve zdění dolní obranné zdi. Od kamenů a sutě byla také vyčištěna část hlavního nádvoří, kameny byly roztříděny a suť vyvezena do přístupové cesty před hrad. Workshopu se zúčastnilo více než 30 lidí. Opět bylo postaráno jak o dobrovolníky, tak i o památkáře.

Tvrz Wierzbna (PL): Rekonstrukce kachlových kamen (22.–26. 8. 2005)

Na přelomu 15. a 16. století vystavěl řád cisterciáků z Krzeszova ve Vrbné (Wierzbna) zděnou tvrz (obytnou věž), kterou na konci 17. století přestavěli na malý barokní zámek. Tehdy byl k zámku přistavěn i klášter. Po 2. sv. válce byly zámek i klášter z velké části zničeny.

Od roku 2002 zde probíhá archeologický průzkum a základní statické práce. Workshop se proto týkaly především vyklízení tvrze. Největší zajímavostí byla praktická ukázka výroby kopií renesančních kachlů, kterou předvedli Michał Strużyna (sdružení Castrum) a Przemysław Nocuń (Univerzita Wrocław). Dále bylo možno vyslechnout přednášky o historii tvrze (Andrzej Sośnierz), o významu nejrůznějších otvorů nelezených ve zdivu (Arkadiusz Tarasiński) či o roli ikonografie v rekonstrukci slezských starožitností (Dagmara Adamska).

Hrad Lietava (SR): Zrúcaniny historických stavieb ako prvky kultúrnej krajiny (15.–16. 9. 2005)

Praktická část tvůrčí dílny byla tentokrát věnována přípravě velké stavební akce, jejímž cílem bylo statické zajištění velkého arkýře Thurzova paláce. Teoretický blok uvedla přednáška Jiřího Kohoutka a Aleše Hoferka „Vývoj krajiny v kontextu výstavby hradů“. Zajímavé byly i další příspěvky: o sanaci historického zdiva v souladu se zásadami památkové péče hovořil Michal Šimkovic, bližšímu poznání historických zděných konstrukcí se věnoval Martin Bóna. Nechyběla ani prezentace zkušeností s opravami hradu Uhrovec Petra Horanského nebo pojednání využití o tradičních a moderních materiálů v podání Jozefa Závadského a Otto Makýše.

Hrad Cimburk u Koryčan (CR): Sanace narušených kleneb (22.–25. 9. 2005)

Druhý workshop na hradě Cimburk byl zasvěcen tematice kleneb, jejich poznání a technologiím jejich sanace. Účastníci měli možnost se seznámit s zkušenostmi s rekonstrukcí hradu Veveří a novými poznatky ve stavebně historickém vývoji tohoto hradu (Petr Fedor), byli poučeni o moderních přístupech k zesilování kleneb (Jiří Chalabala), a poznali také, jak byla sanována klenba v kapli na hradě Lietava (Aleš Hoferek). Statickému rozboru kleneb a základním výpočtům se pak věnoval Josef Hrabec.

Castello Ursino (IT): Ochrana památek, jejich popularizace a výměna zkušeností (25.–29. 10. 2005)
Setkání v sicilské Katánii mělo více charakter semináře než tvůrčí dílny. Pro italské památkáře byly zkušenosti z východní Evropy zajímavé především v kontextu nového zákona, který v Itálii počítá s větším zapojením veřejnosti a především mládeže do péče o kulturní dědictví. Naopak příspěvky sicilských odborníků se týkaly hradů umístěných kolem Etny. Provincia Regionale di Catania je hodlá propagovat jako ucelený turistický produkt. Některé z objektů přitom prošly důkladnou rekonstrukcí, jiné ji aktuálně podstupují a některé málo dochované zříceniny jsou ponechány volnému zániku. Z přednášejících je možné jmenovat například Salvatora Scuta, Cona Pietra Terranovu či Alberta Di Gaetano.

Seminář na fakultě architektury VUT v Brně (13. 12. 2005)
Obecnějším tématům se věnoval seminář nazvaný Památková péče, její vývoj a současné trendy. Zdeněk Vácha se tu věnoval problematice prezentace kamenných architektonických detailů na památkách, které jsou dnes často zcela ahistoricky ponechávány bez ochranného nátěru. Jan Hrubý na příkladu péče o technické památky: automobilové veterány ukázal jiný pohled na památkovou péči obecně. Josef Hrabec se věnoval výsledkům aplikované péče o památky a Lea Vojtová zase vlivu památek na cestovní ruch.

Celý projekt doprovázela putovní výstava s prezentací jednotlivých památek, ale také metod památkové péče ve zúčastněných zemích. Texty byly přeloženy tak, aby byly srozumitelné v každé ze zúčastněných zemí.

Formální konec projektu v žádném případě neznamená konec se setkáváním a vzájemnou výměnou zkušeností. Partnerské organizace již nyní počítají s tvůrčími dílnami v nové sezóně a nezbývá než doufat, že v budoucnu bude možné pokračovat na dalších místech a zapojit do projektu ještě více neziskových organizací.


Pro další informace prosím kontaktujte:

Petr Svoboda, petr.svoboda@branapamatek.cz, tel. 777 682 703
Filip Manoušek, filip.manousek@branapamatek.cz, tel. 608 817 522

občanské sdružení POLYPEJE, spol. pro obnovu a využití hist. památek
616 00 Brno, Závětří 9; http://cimburk.hyperlinx.cz, http://branapamatek.cz

POLYPEJE
Posláním občanského sdružení Polypeje je zachraňovat památky po stránce technické i po stránce jejich aktivního využívání, a také obracet zájem veřejnosti směrem k historickému a kulturnímu dědictví. V současnosti mají Polypeje dva dlouhodobé programy: Záchrana hradu Cimburk u Koryčan a Brána památek.

Ve svých řadách sdružují Polypeje přes 40 dobrovolníků, k činnosti však přispívají i členové dalších organizací (např. Hnutí Brontosaurus, Skauti a jiní). Programy jsou financovány ze sponzorských darů, grantů a dotací, ale i vlastní hospodářskou činností. Z pravidelných přispěvatelů je možno jmenovat především Krajský úřad Zlínského Kraje, Jihomoravský kraj, město Koryčany či Evropskou unii prostřednictvím programu Culture 2000.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: