Kamerové systémy na rozpoznávání obličejů jsou hrozbou pro soukromí, varuje celoevropská kampaň
12.11.2020
PRAHA [Iuridicum Remedium, z. s.]
Autor: Hynek Trojánek, tel: 607 249 856
Systém kamer s biometrickými funkcemi je v ČR již používán na pražském letišti Václava Havla. Žádost policie, aby se tato technologie instalovala u vybraných kamer na veřejných prostranstvích, pražská radnice v roce 2019 odmítla. Aktuálně se však o zavádění obdobných systémů na území Prahy opět uvažuje - letos na podzim zástupci policie oznámili, že koupili špičkový recognition software od společnosti Cogniware.
“Je příznačné, že tato firma dodává podobné systémy do zemí Středního východu, kde jsou volnější pravidla pro ochranu osobních údajů. U nás je však dostatečná zákonná úprava potřeba - a zatím chybí. Využití biometrických kamerových systémů se opírá pouze o vágní ustanovení zákona o policii psané v době analogových kamer a o nové oprávnění policie pracovat s digitálními fotografiemi získanými ze státních registrů,” přibližuje situaci výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.
Nejde však jen o zákony. Jak vyplývá z analýzy, kterou organizace zveřejní na konci listopadu, automatizované biometrické systémy se potýkají se značnou nespolehlivostí, která může mít vážné důsledky: od nevpuštění na sportovní utkání až po falešné trestní obvinění. Prokázalo se také, že technologie k rozpoznávání tváří mají vyšší chybovost u Afričanů nebo Asiatů. Sílící nejistoty dovedly k zákazu podobných systémů již pět amerických měst včetně San Francisca.
Celoevropská petice upozorňuje i na proměnu chování na veřejných prostranstvích, kterou podobné systémy přinášejí. “Když už dopředu předpokládáme, že je naše účast například na demonstraci zaznamenávána a že náš obličej se stává součástí obří databáze, snižuje se naše ochota vůbec se akce účastnit. Ohrožené jsou tak veřejné diskuze, protesty a další občanské iniciativy. Ty jsou však nezbytným předpokladem svobodné společnosti,” přibližuje vedlejší efekt, který biometrické systémy přinášejí, koordinátor české kampaně Hynek Trojánek.
Pokud petici podepíše milion občanů z Evropy, bude se příslušnou legislativou muset zabývat Evropská komise. Iniciátoři však petici vnímají i jako nástroj k otevření potřebné diskuze. Podle dat Evropské agentury pro lidská práva již dnes zhruba 83% Evropanů a 84% Čechů nesouhlasí s tím, aby úřady využívaly vyobrazení jejich obličeje k jejich identifikaci. ”Debata a řádné posouzení nezbytnosti a proporcionality podobných systémů je tedy na místě. Policie ale třeba v případě požadavku na zavedení biometrických kamer v Praze podle našich informací vůbec nezpracovala zhodnocení dopadu na ochranu soukromí, což jí ukládá zákon. Toto zhodnocení chybí i u systému na pražském letišti. Zkušenost navíc bohužel ukazuje, že podobné systémy se snadno zavádějí, ale už mnohem hůř ruší. Snadno se také může změnit původní účel. Společnost Cogniware již například slibuje vývoj funkcí, které by propojily sledovací systémy s daty ze sociálních sítí,” varuje Vobořil. Kromě probíhající petice a chystané analýzy biometrických systémů v České republice plánuje organizace Iuridicum Remedium také v průběhu příštího roku uspořádat seminář k otázkám legislativní úpravy biometrického sledování v Parlamentu ČR.
Odkazy:
– Můj obličej patří mně / česká verze petice
https://digitalnisvobody.cz/mujoblicej/
– Reclaim Your Face / oficiální stránky mezinárodní kampaně
https://reclaimyourface.eu/
– Příliš chytré kamery / kampaň programu Digitální svobody
https://digitalnisvobody.cz/kampane/vychytrale-kamery/