Česká prezidentka proti většinovému volebnímu systému i proti většinovým prvkům v systému poměrném!

20.7.2006
PRAHA [Fórum 50 %]
Autor: Kateřina Beňová, tel: 257 216 170

Poslední dobou častěji a častěji slyšíme od vysokých představitelů velkých politických stran návrhy k zavedení většinového volebního systému nebo alespoň k rozšíření stávajícího poměrného volebního systému o ještě více většinové prvky, než kterými nyní disponuje. Je jejich zájmem opravdu funkční politický systém nebo se jedná o další ze způsobů jak ještě více posílit pozici velkých stran?

Hlavní rozdíly mezi oběma systémy:
V systému poměrného zastoupení je na kandidátní listině více nominovaných, počet křesel ve sněmovně zhruba odpovídá procentům voličských hlasů. Tím je zajištěna pluralita demokratického systému - i kandidáti/ky z nižších pozic na kandidátní listině mají šanci se dostat do voleného orgánu. To je výhodou systému poměrného zastoupení pro ženy. Současný systém má své slabiny, jako např. nestejná velikost volebních obvodů. V menších obvodech se totiž volební systém svým fungováním přibližuje systému většinovému, kde šanci na zvolení mají často jen dvě největší strany (To se letos jasně projevilo v např. Libereckém a Karlovarském kraji).

Ve většinovém systému je vítězem jen jeden kandidát/ka nebo strana, která v daném volebním okrsku získá nejvíce hlasů, a proto existuje jen jeden vítěz v každém volebním obvodě. Výsledkem tedy je, že vítězem se stává jen první nominovaný nebo první nominovaná. A dostáváme se k jádru věci. Většinový systém nejenže značně zvýhodňuje velké (rozuměj vládnoucí) strany, u nás by to jednoznačně byly ODS a ČSSD ale také značně znevýhodňuje ženy. A to nejen při volbě, ale také při nominaci.

V českých podmínkách se toto zjevně projevuje na složení Poslanecké sněmovny a Senátu. Zatímco v horní komoře parlamentu – Senátu – se používá většinový volební systém, počet žen 9 z 81 senátorů, tedy cca 10 %, v Poslanecké sněmovně byl dosud používán systém poměrný (počet žen 31 z 200, tedy 15,5 %).

Vliv volebního systému na zastoupení žen v politických funkcích:
Velká část odborné literatury zdůrazňuje roli volebního systému na zastoupení žen v parlamentu. V parlamentech, které jsou voleny na základě poměrného volebního systému je více žen než v těch, které jsou voleny většinovým systémem.

Některé strany tak (především díky převládajícím stereotypům) již dopředu odmítají nominovat ženy na pozici lídryň z obavy, že žena bude apriori slabší kandidátkou. Většinový systém se soustavně prokazuje jako pro ženy znevýhodňující.
Dalším faktorem, který má vliv na počet žen, je velikost volebního obvodu. Podle politoložky Petry Rakušanové by zvětšení volebního obvodu na celou republiku rozhodně zvýšilo počet žen ve sněmovně a naopak jakékoliv zmenšení volebních obvodů, např. při zavedení většinových prvků, počet žen sníží.

V některých zemích ženská hnutí dokonce usilují o změnu volebního systému z většinového na poměrný, neboť v tomto kroku spatřují jednu z metod jak zvýšit zastoupení žen v politice. Budiž tady jasně řečeno, že pokud se naši vrcholní představitelé rozhodnou jít opačným směrem, opět tím potvrdí nezájem řešit problém nízké politické účasti žen.

Souhrnné argumenty pro podporu spojení menších politických stran a odmítnutí většinového volebního systému:
Zejména menší politické strany by měly důrazně protestovat proti snahám změnit volební systém na většinový a bránit se tomu, aby byly „zašlapány“ do země. Svět není jednobarevný ani dvoubarevný a pestrost názorů obohacuje život a tedy i politiku.

Právě skutečnost, že se ženám dostává více možností uplatnění v menších stranách, je podstatným důvodem, proč se Česká prezidentka vyjadřuje zásadně odmítavě k zavedení většinového volebního systému či některých jeho prvků.

Pro menší politické strany by tak i současné pokusy dostat znovu do hry většinový volební systém měly být pobídkou: Nenechme se zničit a spojme síly!

DISKUSE - KOMENTÁŘE: