Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře, na konci žebříčku je Sierra Leone
8. 7. 2003 Jana Sobotková [Econnect] -
Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32 místo. Vyplývá to ze Zprávy o lidském rozvoji za rok 2003 zveřejněné dnes Rozvojovým programem OSN. Zpráva pomocí tzv. indexu lidského rozvoje (Human Develpoment Index, HDI) hodnotí kvalitu života nejen podle ekonomických ukazatelů, které samy o sobě mohou být zavádějící, ale také prostřednictvím sociálních kritérií: index sleduje mimo jiné očekávanou délku života, gramotnost a přístup ke vzdělání, dostupnost zdravotní péče, porodní úmrtnost, rovnost příležitostí mužů a žen, uprchlictví či přístup k pitné vodě.
Oproti loňskému roku si Česká republika o stupeň polepšila: z kandidátských zemí pro vstup do Evropské unie je podle zprávy život kvalitnější pouze ve Slovinsku, které obsadilo devětadvacátou příčku, pak následují Polsko (35. místo), Maďarsko (38.) a Slovensko (39.). Na vrcholu žebříčku jsou skandinávské země – nejkvalitnější život nabízejí podle HDI Norsko, dále Island a Švédsko, za kterými zůstávají Austrálie, Holandsko, Belgie a na sedmém místě Spojené státy. Naopak na konci seznamu se nacházejí Burundi, Mali, Burkina Faso, Niger a Sierra Leone.
Česká "plus a mínus"
"Česká republika si v mnohých ukazatelích vede ve srovnání s jinými zeměmi dobře," komentuje výsledky zveřejněné ve zprávě zástupce Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. "Samozřejmě ve srovnání s Norskem, Islandem a Švédskem zaostává Česká republika zejména v ekonomických ukazatelích. Ale ve značné většině dalších, které mají vliv na kvalitu života, se skandinávským zemím blíží nebo se jim dokonce vyrovnává," doplňuje Broža.
Jednou ze slabin České republiky jsou výdaje na vzdělání a úroveň vědy a výzkumu. Norsko, Švédsko a Island v letech 1998-2000 určily 15-16 % všech výdajů státu na vzdělání (7-8 % HDP), v ČR to bylo za stejné období pouze 9,7 % (4,4 % HDP). Na jeden milion obyvatel měly v letech 1996-2000 tři země s nejvyšším HDI 4000-6000 vědců a výzkumníků; Česká republika pouze 1349. Problémem ČR je také vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a kriminalita. "Mezi jinými velkoměsty uvedenými ve zprávě vykazuje Praha poměrně vysoký počet majetkových trestných činů," upozorňuje Broža. Předpokládaná délka života jako další faktor HDI se v uvedených tří zemích pohybuje v rozmezí 78-80 let: v České republice, kde je navíc podstatně nižší předpokládané délka života u mužů, tento ukazatel dosahuje hodnoty 75,4 roku.
V některých oblastech je však Česká republika hodnocena velmi vysoko: dětská úmrtnost je společně se Skandinávií nejnižší na světě, na téměř stejné úrovni jsou v ČR a ve skandinávských zemích výdaje na veřejné zdravotnictví. Také nerovnosti v příjmech a spotřebě u nejchudších a nejbohatších lidí se příliš neliší. V případě nových technologií si vedeme velmi dobře – v počtu telefonních linek a zejména v počtu uživatelů mobilních telefonů. "Česká republika však stále zaostává ve využívání internetu – v roce 2001 u nás připadalo na tisíc obyvatel 146,7 uživatele internetu, zatímco v Norsku, Švédsku a na Islandu to za stejné období bylo pět až šest set uživatelů internetu na 1000 obyvatel," vyjmenovává Broža. Česká republika má oproti skandinávským zemím také nízký počet poslankyň v parlamentu, avšak nevybočuje z evropského průměru v počtu vysoce postavených žen ve státní správě a managementu.
Rozvojové cíle milénia
Zpráva o lidském rozvoji se každoročně zaměřuje na jedno hlavní téma – letos byly zvoleny rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals), k jejichž plnění se zavázaly členské země OSN na Miléniovém zasedání Valného shromáždění OSN. Jedná se o soubor rozvojových cílů přijatých během devadesátých let – na konci této dekády světoví lídři vybrali ty nejzásadnější z cílů a zahrnuli je do Miléniové deklarace, přijaté v září 2000. Soubor známý jako "Miléniové rozvojové cíle" byl schválen 189 zeměmi; zahrnuje osm cílů, osmnáct dílčích cílů a více než čtyři desítky ukazatelů. V letech 1990 až 2015 by tak mělo být dosaženo následujícího – snížení extrémní chudoby a hladu o polovinu; dosažení základního vzdělání pro všechny; prosazování rovnosti pohlaví; snížení úmrtnosti dětí do pěti let o dvě třetiny; snížení mateřské úmrtnosti o tři čtvrtiny; zamezení šíření HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy; zajištění trvalé udržitelnosti pro životní prostředí; posilování světového partnerství pro rozvoj s důrazem na pomoc, obchod a odpuštění dluhů.
Letošní Zpráva o lidském rozvoji uvádí, že jeden z hlavních cílů – osvobození milionu lidí z pout extrémní chudoby – může být naplněn, avšak pouze za předpokladu, že chudé země přijmou rozsáhlé reformy a bohaté státy na ně odpoví stanovením lepších obchodních podmínek a vyšší rozvojovou pomocí. Již před rokem však generální tajemník OSN Kofi Annan varoval, že dosavadní vývoj k naplňování miléniových cílů nesměřuje.
Jana Sobotková
|