Knihovny budoucnosti

Pro řadu českých knihoven je zdrojem inspirace zahraniční praxe. "Knihovny v multikulturní společnosti mohou hrát zcela specifickou roli," říká ředitelka frankfurtské knihovny Birgit Lotz a dodává: "Nestačí jen plnit regály cizojazyčnou literaturou, knihovny jsou místem, kde člověk může hledat orientaci v novém prostředí." Frankfurtská knihovna otevřela pobočku zaměřující se na přistěhovalce ve čtvrti Gallus, jejíž obyvatele tvoří z více než 50 procent právě cizinci. "Multikulturní knihovna" je však aktuálním tématem pro celou frankfurtskou metropoli, v které imigranti reprezentují celou třetinu obyvatel. Zmíněná pobočka frankfurtské knihovny se zaměřuje na dospělé cizince, kteří nemluví německy coby mateřským jazykem.

Birgit Lotz byla hostem semináře s názvem "Interkulturní dialog v knihovnách", pořádaného Multikulturním centrem Praha (MKC) minulý pátek v malém sále Městské knihovny v Praze. Semináře se zúčastnili knihovníci a knihovnice z více než 40 knihoven v ČR, které s MKC spolupracují na projektu Menšiny do knihoven. Dalším hostem semináře byla Lourina de Voogd, pracovnice Asociace holandských veřejných knihoven, která má na starost knihovnický projekt zaměřený na komunity imigrantů v Holandsku. Jak uvedla, v Holandsku je v současnosti velkým tématem celoživotní vzdělávání. Vzdělávací programy pro dospělé přinášejí velký užitek právě imigrantům, z nichž někteří nemluví dobře holandsky anebo jim v úspěšném začlenění do nové společnosti brání neznalost místního prosředí a poměrů. "Veřejné knihovny mají vysoký potenciál zprostředkovat vzdělání místní (také imigrantské) komunitě", uvedla Lourina de Voogd.

Na semináři se nehovořilo pouze o knihovnických službách pro menšiny, ale také obecněji o problematice propagace čtení ve společnosti stále silněji orientované na relaxaci před televizní obrazovkou. Asociace holandských knihoven za tím účelem vyvinula speciální vzdělávací program nazvaný "Joy of Reading" určený pro děti ve věku mezi 3 měsíci a 5 roky. Projekt je koordinován na národní úrovni a má za cíl podpořit čtení mezi rodiči a dětmi. Více o programu lze najít na www.bibliotek.nl

České knihovny

První zkušenosti v této oblasti získávají také knihovny v ČR, a to zejména v regionech s tradičním zastoupením menšin. Kupříkladu knihovna v Karviné obdržela v roce 2000 prestižní cenu Evropská veřejná knihovna. Podle Zlaty Houškové z Národní knihovny se tak stalo také díky tomu, že prokázala ochotu vyjít vstříc rozličným kulturním a etnickým potřebám své komunity. Pozoruhodná je v tomto ohledu i činnost knihovny v Chebu, kde žije početná vietnamská, ale i čínská a mongolská komunita: již třetím rokem se knihovna věnuje nejen doplňování knih v jazycích menšin a jejich překladů, ale nabízí uživatelům i speciální internetové služby a vernisáže knih nebo přednášky, přibližující kulturu a život tamních komunit.

Rozmanitost do knihoven Specifická role knihoven a jejich potenciál při prosazování kulturní rozmanitosti je jeden z důvodů, proč se na tyto instituce zaměřila i část vládní Kampaně proti rasismu, realizovaná Multikulturním centrem Praha. V jejím rámci obdrželo vloni pět set knihoven v celé ČR kvalitní tituly zaměřené na cizince a menšiny. Smyslem těchto aktivit je společně dosáhnout toho, aby se knihovny staly místem pro setkávání a poznávání nejen knih, ale i skutečných lidí různých kultur, vyznání, barvy pleti a jazyka.

Hana Žáková, Andrea Semancová
Multikulturní centrum Praha

-red-