|
Jak odpověděli adresáti petice proti lyžařskému areálu Chlum
8. 12. 2004
Vladimír Molek -
Již čtyři tisíce občanů podepsaly petici proti lyžařskému areálu Chlum, který prosazují představitelé Jihočeského kraje v dnešním vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Chcete-li si udělat představu o tom jak se k petici staví její adresáti - jednotlivé státní orgány, přečtěte si následující článek, kde reakce shrnuje a komentuje Vladimír Molek z českobudějovického sdružení Calla, které sběr podpisů koordinuje.
Celý projekt, který podpořila Nadace Partnerství, nese název Veřejnost proti lyžařskému areálu Chlum, a název vyjadřuje mimo jiné i zájem "veřejnosti" - občanů o petici. Koncem listopadu petice dosáhla čtyř tisíc podpisů! Velký kus práce při sběru podpisů odvedla také Česká společnost ornitologická. První část petice s 1800 podpisy byla předána státním institucím 1. září, další podpisy jsou předávány průběžně. Na konci listopadu Calla obdržela od státních orgánů odpověď. Vzhledem k tomu, že je technicky složité uveřejnit plné znění odpovědí, vyjímá Vladimír Molek z jednotlivých reakcí to podstatné. Plné znění je možno v písemné formě získat v kanceláři sdružení Calla.
Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice požádal o stanovisko ministra pro místní rozvoj ČR a ministra životního prostředí. Jak konstatuje ministr životního prostředí ČR, "lze očekávat řešení rozporné záležitosti až na úrovni vlády".
Výbor pro veřejnou zprávu, regionální rozvoj a životní prostředí přirovnává prostřednictvím předsedy podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny Josefa Víchy kauzu Boletice k problému s přijetím ptačí oblasti Heřmanský stav. "Domníváme se, že v obou případech jde o klasický příklad diametrální odlišnosti ekonomického a ekologického hlediska. Jsem přesvědčen, že Parlament dostál svým povinnostem a vytvořil dostatečný právní základ pro řešení problémů tohoto typu. Avšak to, jakým způsobem bude tento základ skutečně využit, závisí na každém z nás. Přál bych si, aby vaše petice přispěla k tomu, aby to byl nakonec způsob dobrý."
Ministerstvo obrany ve své odpovědi popisuje proces "lámání", v závěru pak uvádí, že "v souladu s koncepcí profesionální armády ČR se zrušením vojenského újezdu nepočítá. Zároveň byla provedena analýza potřebnosti újezdu pro výcvik profesionální armády a celá problematika byla posouzena i z dalších hledisek, zejména hospodářského využití a vlivu na stav přírody a krajiny. K případné výstavbě zpracovalo ministerstvo variantu vyčlenění části cca 2300 ha v severní části újezdu. Zrušení újezdu však neplánuje. Z výše uvedeného vyplývá, že o realizaci areálu není doposud rozhodnuto." Generálporučík Ing. Pavel Štefka v závěru odpovědi děkuje nevládním organizacím a podepsaným občanům za iniciativu při ochraně přírody a krajiny. "Vaše stanovisko bude nepochybně bráno na zřetel při konečném rozhodnutí o výstavbě střediska zimních sportů," uvádí v závěru.
Za Ministerstvo životního prostředí na petici odpověděl náměstek RNDr. Ladislav Miko. Děkuje občanům za názor a plně souhlasí s tím, že oblast vojenského výcvikového prostoru Boletice představuje z přírodovědného hlediska mimořádně cenné území, a to v rámci celé republiky. Ministerstvo životního prostředí nemůže akceptovat požadavky Ministerstva zemědělství a Jihočeského kraje, jelikož by se jednalo o čistě účelovou změnu hranice ptačí oblasti, která by byla v rozporu s právem EU. "S největší pravděpodobností lze tedy očekávat, že po projednání návrhu Ptačí oblasti Boletice v rámci meziresortního připomínkovacího řízení zůstane v této věci rozpor a ke konečnému vyřešení situace dojde až na úrovni vlády. Ke konkrétnímu záměru výstavby lyžařského centra "Chlum" uvádím, že pro posouzení možnosti jeho realizace bude nejprve nutno zpracovat komplexní hodnocení záměru, a to nejen z hlediska zájmů chráněných zákonem č.114/1992 Sb. a výše zmíněných směrnic ES, ale též např. z hlediska lesnického),hydrologického, klimatického. Tento postup považuji za zásadní především z důvodu vyvarování se situace, kdy by mohlo na základě ukvapených závěrů dojít k nevratnému poškození přírodovědně vysoce hodnotného území".
Odpověď hejtmana RNDr. Jana Zahradníka je rozdělena po jednotlivých petičních bodech, které odůvodňují pohled kraje. Vyjímáme to nejpodstatnější: "Z hlediska územního plánování Jihočeský kraj předpokládá zpracování studie, obsahově na úrovni ÚPVÚC či územní prognosy, která by mimo jiné inventarizovala veškeré přírodní hodnoty a stanovila požadavky na ochranu životního prostředí. Záměr Středisko zimních sportů Chlum podléhá posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí." Ve vztahu k zákonu o ochraně přírody a krajiny uvádí hejtman, že úkolem Jihočeského kraje je pečovat o všestranný rozvoj svého území v souladu se všemi hodnotami, jak přírodními, tak civilizačními. Jeho odpověď nepopírá kvalitu lesních porostů a uvádí, že "bude věcí případných správních řízení, aby posoudily, jakým způsobem minimalizovat nutnost zásahů do lesních porostů, a aby byla stanovena odpovídající náhrada za kácené plochy." (?!)
Závěrem odpovědi na petici se uvádí: "Zcela jistě jde o cennou přírodní lokalitu a zároveň o území s velkým potenciálem pro rozvoj Jihočeského kraje. V preambuli zákona o ochraně přírody, který nás všechny zavazuje, je uvedeno v §1, že účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem ES v ČR soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry."
Vladimír Molek
|
|
 |
|
