|
Nevládní organizace apelují na vládu: Neomezujte Naturu 2000
1. 9. 2004
Alena Mejstříková [Econnect] -
8 českých nevládních organizací zaslalo včera společný dopis premiéru Stanislavu Grossovi. Žádají v něm, aby vláda neomezovala z politických a ekonomických důvodů oblasti, které mají být zařazeny do soustavy Natura 2000. Nevládní organizace požadují vyhlášení Natury 2000 v plném rozsahu, tak jak navrhuje Ministerstvo životního prostředí. Český svaz ochránců přírody také vyvrací obavy odborářů o to, že vyhlášení chráněných oblastí vezme lidem práci. Vláda by měla první návrhy na vyhlášení těchto území projednávat již dnes.
„Jsme znepokojeni sílícími tlaky na omezení návrhu území soustavy Natura 2000 v České republice. Proti řadě území protestují některé kraje, ministerstva i odbory, které se obávají, že by ochrana přírody mohla bránit ekonomickému rozvoji území“, uvedl Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika, které spolu s Hnutím DUHA dopis vytvořily.
Evropské směrnice přitom požadují, aby Natura 2000 byla vyhlášena pouze na základě vědeckých kritérií. Teprve při návrhu podmínek pro hospodaření v území je možné vzít v úvahu i ekonomické, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní specifika. Tento princip vyhlašování potvrzují i existující rozsudky Evropského soudního dvora. „Požadavek omezení Natury 2000 je tak vlastně požadavkem porušovat evropskou legislativu. Pokud k tomu skutečně dojde, upozorníme na to Evropskou komisi a další kontrolní orgány EU. České republice by v takovém případě hrozily významné finanční sankce (15 000 - 100 000 eur denně) či dokonce pozastavení finanční pomoci ze strukturálních fondů,“ říká Vlastimil Karlík.
„Seškrtání ochrany přírody je zároveň politicky obtížně představitelné. Natura 2000 zajistí lepší ochranu nejvzácnějších částí české přírody, jako jsou třeboňské rybníky, rašeliniště a zbytky pralesů na Šumavě, horská tundra Krkonoš, stepi na Pálavě, Beskydy nebo unikátní lužní lesy či květnaté louky podél posledních meandrů Moravy a Odry. Veřejnost od Vaší vlády očekává péči o klenoty naší krajiny, které jí občané svěřili. Debata o soustavě Natura 2000 se stala patrně nejvýraznějším ekologickým tématem posledních let a média ji bedlivě sledují,“ píše se v dopise.
Ekologické nevládní organizace, považují navíc současný návrh ptačích území za minimální variantu, a návrh evropsky významných lokalit za spíše nedostatečný. Například jsou v něm nedostatečně vymezeny plochy pro ochranu velkých šelem (vlk, medvěd, rys) a některých typů přírodních stanovišť (např. lesostepní bory, některé typy luk a pramenišť, apod.). Také proto považují za nepřijatelné jakékoliv další omezování těchto návrhů.
Dopis vedle Arniky a Hnutí Duha, podpořily organizace Česká společnost ornitologická, Zelený kruh, Nadace Partnerství, sdružení Calla, Beskydčan, o.s., Sdružení pro ochranu přírody a krajiny ČR.
Natura 2000 práci nebere
Na urychlené vyhlášení chráněných oblastí Natura 2000 apeluje také Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Stejně jako Ministerstvo životního prostředí vyvrací například obavy odborářů o ztrátu pracovních míst díky Natuře. Odborové svazy a Svaz průmyslu ve svém prohlášení z 19. srpna apelují na vládu, aby seznam chráněných ptačích území odmítla z důvodů „zvýšení nezaměstnanosti, dopadů na veřejné rozpočty a brzdy rozvoje průmyslu a podnikání“. „Tyto důvody však nijak blíže nespecifikují ani nedokládají konkrétními údaji,“ říká Marcela Mikesková z ČSOP.
Vyhlášení lokality Natura 2000 podle ČSOP samo o sobě samozřejmě pracovní příležitosti nepřinese. Bez místní iniciativy a širší politické podpory mohou zůstat nabízené možnosti nevyužité. Je důležité, aby si místní lidé našli informace o existujících vnějších zdrojích financí a dokázali je získat a využít pro rozvojové projekty v souladu s Naturou 2000. Tyto lokality se pak ale mohou stát klíčovou turistickou oblastí, která může přinést například zvýšení prodeje místních produktů a služeb. Natura 2000 tedy možná bude na chráněných územích bránit rozvoji těžkého průmyslu a hornictví, ale rozhodně nebude bránit podnikání! Ani dopad na veřejné rozpočty by neměl být nijak zásadní. Újmy, které by měl stát zaplatit vlastníkům území v ptačích oblastech, se pohybují ročně v řádech milionů korun. Neměly by překročit desetimilionovou hranici.
Obavy odborů a průmyslových svazů jsou liché také podle MŽP a k jejich naplnění podle něj nedojde. Návrh ptačích oblastí zahrnuje nikoli dvacet procent, jak uvádí prohlášení svazů, ale 8,6 % rozlohy státu. Navíc z této plochy je již dnes 60 % chráněno. Rozloha navrhovaných oblastí je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi relativně nízká. Například v zemích srovnatelné velikosti s ČR mají ptačí oblasti 14,7 % (Rakousko) nebo 9,4 % (Portugalsko). „Ochranný režim v ptačích oblastech je mnohem měkčí, než ve stávajících chráněných územích,“ říká ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Ze zkušeností evropských zemí navíc vyplývá, že vyhlášení oblastí ochrany ptáků nové pracovní příležitosti přináší! Například v Dánsku přinesly investice do ochrany přírody (revitalizace, výsadby zeleně, managementové práce v lesích a chráněných územích) přímo asi 500 pracovních míst a nepřímo dalších 2300.
Alena Mejstříková
|
|
 |
O Autorech Alena Mejstříková
Autorka je redaktorka zpravodajství ECN a koordinátorka projektů.
|
|
