Prezident Bush prohlásil Havajské ostrovy za přírodní památku, respekt ekologů si tím nezískal

Nové chráněné území o šířce 1400 mil a šířce 100 mil je stonásobně větší než např. Yosemitský Národní park a jeho plocha je tak podle Bushových slov „větší než 46 z 50 amerických států“. Severozápadní Havajské ostrovy jsou přitom jednou z nejzachovalejších a druhově nejbohatších mořských oblastí na světě. Pásmo neobydlených ostrovů v této oblasti je domovem více než sedmi tisíc mořských (živočišných i rostlinných) druhů, z nichž se minimálně čtvrtina nevyskytuje nikde jinde ve světě.

Severozápadní havajské ostrovy představují téměř 70 procent všech tropických šelfových oblastí korálových útesů v USA. Kromě toho poskytují útočiště 14 milionům mořských ptáků a některým vážně ohroženým druhům živočichů, jako je např. havajský tuleň či zelená mořská želva. Tato oblast je kromě toho nesmírně bohatá na velké predátory, díky čemuž je dnes, kdy bylo již 90 procent veškerých velkých rybích druhů vyhubeno, opravdovým unikátem.

Coby národní přírodní památka budou ostrovy podléhat nejpřísnějšímu stupni ochrany, který americká legislativa umožňuje, a na minimálně pět let se tak stanou oblastí zapovězenou pro všechny rybářské společnosti. Až na rybaření budou ovšem na svém území místní obyvatelé moci nadále vykonávat všechny tradiční aktivity a jedna část rezervace bude otevřena také vědeckému výzkumu, vzdělávání a ekoturistice. Návštěvníci toužící po šnorchlování a potápění zde budou muset zažádat o speciální povolení a nikdo nebude moci z oblasti odnést nic z místního přírodního bohatství.

Místní ochránci přírody přivítali tento Bushův krok pochopitelně s nadšením. „Je to náš poklad,“ říká Naomi Sodetani, tisková mluvčí rezervace korálových ostrovů na Severozápadních havajských ostrovech (založenou již prezidentem Clintonem). „Tato oblast je stále zdravá, relativně zdravá, důležité bude, aby se ji takto zdravou podařilo udržet.“

„Budeme chránit vzácné přírodní zdroje. Prokážeme svůj respekt vůči kultuře a historii tohoto území a vytvoříme důležité místo pro výzkum a poznávání toho, jak se stát dobrými správci našich oceánů a našeho životního prostředí,“ prohlásil ve svém projevu 15. června Georg Bush.

Z hlediska ochrany přírody je vyhlášení této rezervace bezesporu chvályhodným počinem. Vzhledem k tomu jak málo respektu vůči životnímu prostředí ovšem dosud americký prezident ve své politice prokazoval, považují někteří jeho krok za čistě populistické gesto, jímž si chce Bush pouze zlepšit svoje nelichotivé renomé.

„Na Severozápadních havajských ostrovech evidentně není žádná ropa,“ takto lapidárně chladí nadšení z Bushova domnělého „ekologického obratu“ článek Roanoke Times (20. června 2006). „Klenot Pacifiku nevyčistí ovzduší,“ dodává tento deník.

„Jedna rezervace, bez ohledu na to, jak je velká, nemůže sama o sobě vymazat environmentální škody, které Bushova politika za posledních pět let napáchala,“ přidává se Bill Weinberg z redakce World War 4 Report.

Proti skutečnému obratu v Bushově přístupu vůči životnímu prostředí svědčí také fakt, že k jeho velkolepému „havajskému prohlášení“ došlo ve stejné době, kdy se snažil prosadit kácení (a následný prodej dřeva) ohromných ploch lesních systémů a jen pár dní před tím, než Nejvyšší soud v čele s jeho dvěma zmocněnci zamítl zákon o čistotě vod (Clean Water Act).

Alespoň nová přírodní památka je snad ale (minimálně do chvíle, než se pod Severozápadními havajskými ostrovy najde ropa) v bezpečí.