Pochod přes Šumavu a Bavorský les vám přiblíží krásy přírody i problémy s kůrovcem
18. 8. 2003
Alena Mejstříková [Econnect / Hnutí Duha] -
Letos již popáté máte možnost uvidět nejkrásnější místa dvou k sobě přiléhajících národních parků - Šumavy a Bavorského lesa, ale také porovnat hospodaření a přístup k přírodě na české a německé straně hor. Pochod pořádá ve dnech 27. - 30.srpna Hnutí Duha, které také zajišťuje odborného průvodce pro každý den putování. Na "Zelené střeše Evropy", jak je území nazýváno, můžete vidět např. horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy a rašeliniště, ale také problémy národních parků - lesy napadené kůrovcem ponechané přírodnímu vývoji i místa, kde se lesníci snažili kůrovce zahubit kácením.
Každý si bude moci udělat svůj vlastní názor na to co dělá kůrovec, zda je to katastrofa nebo přírodní proces, zda kácet nebo nechat přírodu přírodou. Uvidíte, jak dnes vypadá les, který napadl kůrovec před dvaceti lety. V Národním parku Šumava se kácí, v Národním parku Bavorský les se nekácí. Můžete porovnat, jak to v každém z nich nyní vypadá.
Cesta povede například přes Schwarzenberský kanál, Plešné jezero, Trojmezenský prales, Modrava, Cikánská slať, Malá Mokrůvka, Černá hora, Prameny Vltavy, Bučina, Luzný, Roklan, Roklanské jezero, Seelensteig (stezka lesních prožitků), Teufelsloch (Ďáblova soutěska).
Více informací a možnost přihlásit se najdete na internetové stránce Hnutí Duha.
Spor o kůrovce
Spor o postup proti kůrovci - kácet či nekácet, panuje na Šumavě už několik let. Na jedné straně stojí vědci, Hnutí DUHA i další ekologické organizace a mezinárodní pravidla pro národní parky, která jsou uplatňována také v národním parku Bavorský les; na straně druhé je pak správa národního parku a úředníci státní správy. Důsledkem sporu je i před několika dny zatím pouze pozastavená již druhá blokáda v historii Šumavského národního parku. Ekologičtí aktivisté, ochránci přírody a vědci při ní zabránili kácení ohrožujícímu tentokrát unikátní prales kolem pramenů Vltavy. V roce 1999 obdobná blokáda zachránila téměř celý Trojmezenský prales v jižní části národního parku.
Spor o kácení je mimořádně komplikovaný, protože ve skutečnosti se skládá z více otázek s různými odpověďmi. Jde především o dvě různé debaty - o kůrovci ve smrkových pralesích a o kůrovci v umělých monokulturách, dále také o kombinaci boje proti kůrovci a rozrůstajících se holin.
Podle názoru Hnutí Duha je v umělých smrkových monokulturách nezbytné proti kůrovci zasahovat - důsledně a včas likvidovat jednotlivá vznikající ohniska kalamity včetně jednotlivých stromů i polomů. Chybou je však postup správy národního parku, která namísto včasných a cílených zásahů kácí rozsáhlé plochy lesa. Vznikají tak obrovské holiny, které otevírají cestu horským vichřicím. Pravidla pro monokultury však neplatí v pralesovitých smrčinách prvních zón národního parku. Nejde o umělý porost, nýbrž o původní les - a kůrovec do něj přirozeně patří. Podle mezinárodních pravidel pro národní parky se první zóny mají ponechávat přírodnímu vývoji, včetně působení brouků.
Alena Mejstříková
|
