Čínská válka proti terorismu

Čínská vláda začala podle ochránců lidských práv využívat válku proti terorismu po 11. září 2001 k potlačování separatistů a politických disidentů. Válka proti teroristům se v čínském podání zaměřila především na západočínskou provincii Sin-Ťiang, která je domovem 11 milionů muslimů.

Povstalecké skupiny tam v posledních letech vedou stále častější násilné protesty proti čínskému vedení.

Z reproduktorů se line hudba a vozíky tažené osly se prodírají davem lidí. Takový je nedělní trh v malém městě, vzdáleném asi 3 500 kilometrů západně od Pekingu. Propast, která dělí tamní obyvatele, kteří si říkají Ujguři, od čínského vedení, je ale ještě větší než vzdálenost geografická.

Čínští muslimové

Obličeje Ujgurů vypadají středoasijsky, jejich jazyk má blíže k turečtině než čínštině a vyznávají islám.

Imám zve k modlitbě ve zdejší mešitě. Proud věřících tvoří hlavně šediví starší muži s vousy dlouhými až na hruď. Klaní se směrem k Mecce.

Je to právě jejich víra, která vzbuzuje obavy v Pekingu. Potvrzují to i slova předsedy komunistické strany v provincii Sin-Ťiang Wang Lečuana. "Náboženský extrémismus je jedna ze tří věcí v Sin-Ťiangu, proti kterým bojujeme především. Těmi dvěma zbývajícími jsou etnická roztříštěnost a terorismus. A z těch tří věcí klademe asi největší důraz na boj proti náboženskému extrémismu."

Separatismus, nebo terorismus?

Čínská vláda v provincii uspořádala výstavu o terorismu. Na zdi visí obrazy zachycující zkázu, kterou způsobily výbuchy náloží, těla zavražděných lidí, mezi nimiž převládají policisté a ti, kteří byli považováni za spojence Číňanů. V posledních deseti letech došlo podle Pekingu v provincii ke dvěma stovkám takových útoků, které mají na svědomí povstalecké skupiny. Na rozdíly mezi separatismem a terorismem se tady moc nehraje.

Čínské úřady tvrdí, že největší hrozbu představuje skupina nazvaná Východní turkestánské islámské hnutí, čili ETIM. Skupina prý byla napojena na Taliban v sousedním Afghánistánu a na Al-Káidu. Spojené státy a OSN skupinu ETIM zakázaly i přesto, že podle některých diplomatů už dávno neexistuje.

Číňané ale tvrdí, a dokazuje to prý i výstava, že mají důkazy o terorismu této skupiny - nože, granáty, zbraně a také zabavené islámské knihy. Všichni imámové musejí nyní projít školením. K čemu slouží, popisuje Mohamed el Amin. "Máme schůzky s lidmi z čínského vládního odboru pro náboženství. Učí nás o patriotismu, spolupráci mezi náboženstvími a vládou a o národní jednotě."

Válka proti islámu

Čínští vládní úředníci šli ale ještě dál. Podle organizací na ochranu lidských práv je kázání nebo vyučování islámu mimo státem určené mešity považováno za podvratnou činnost. "Život tady je mizerný," říká se strachem v hlase jeden Ujgur. "Vždycky nás pochytají a odvezou pryč."

Oficiální počty zatčených neexistují, podle ochránců lidských práv ale už byly od 11. září 2001 zatčeny tisíce Ujgurů, a to většinou kvůli nelegálním náboženským aktivitám. Podle tohoto Ujgura, který chce zůstat v anonymitě, je válka proti terorismu válkou proti islámu. "Trestají lidi za jejich víru, trestají ty, kteří jsou islámu oddaní a chtějí ho sami studovat. Ujgurové nejsou teroristé, nechtějí být teroristy. Jsou to mírumilovní lidé."

Čínská vláda si je nicméně vědoma, že potlačování náboženského vyznání může vyvolat ještě větší odpor vůči čínskému komunistickému vedení a přerůst v nepokoje. A ty si Peking rozhodně nepřeje.

Dana Votýpková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

1. 9. 2007

SANATI