Liga lidských práv: Stát zbytečně utrácí miliardy za ústavní péči
12. 4. 2007
-red- [Econnect / Liga lidských práv] -
Česká republika ročně zbytečně vydá přibližné 10 miliard korun za výchovu dětí v ústavní péči. Přitom náklady na dítě v pěstounské péči jsou čtyřikrát nižší, než náklady na dítě v dětském domově. Přesto je ústavní péče stále častěji užívaným řešením než některá z forem náhradní rodinné péče. Ve své dnešní zprávě na to poukázala Liga lidských práv.
Česká republika dlouhodobě "vede" v žebříčku počtu dětí vyrůstajících v ústavech. V současnosti jich tam žije přibližně 20 000. Co je ovšem nejdůležitější, náš stát díky udržování tohoto systému porušuje práva dětí, za což nás opakovaně oprávněně kritizují mezinárodní instituce.
Dokumentu s názvem "Péče o děti odebírané z biologické rodiny v ČR", který ve formě systémového doporučení zveřejnila Liga lidských práv, provádí srovnání ekonomických a statistických dat systému ústavní výchovy a systému pěstounské péče. "Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc ročně, dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc za rok," říká Petr Bittner z Ligy lidských práv a dodává: "k ekonomickému srovnání je potřeba doplnit také výsledky, které ve výchově dětí tyto dva rozdílné systémy dosahují a závěr je jednoznačný: pěstounská péče je efektivnější a méně nákladná než pobyt dítěte v ústavu za každou cenu."
Průměrné náklady na dítě spojené se systémem ústavní výchovy pak podstatně zvyšuje pobyt dětí v kojeneckém nebo ve výchovném ústavu, který je ještě mnohem nákladnější než pobyt dítěte v dětském domově. Kvalifikovaný odhad průměrných nákladů na jedno dítě ve všech typech ústavů dosahuje dokonce 550 000 korun ročně. Podle zjištěných informací Liga lidských práv odhaduje, že stát ročně za ústavní péči o děti zaplatí více než 10 miliard korun.
Děti raději do rodin než do ústavů
Dokument Ligy lidských obsahuje kromě analýzy současného stavu také doporučení, jak nastavit systém tak, aby byla náhradní rodinná péče upřednostňována před péčí ústavní. K tomuto trendu se mimo jiné přihlásila i současná vláda ve svém programovém prohlášení a dlouhodobě tuto koncepci prosazuje také ombudsman. Ten naposledy zdůraznil přínos rodinné péče oproti ústavní po svých návštěvách dětských domovů v březnu tohoto roku.
Doporučení jsou vztažena zejména k práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Liga navrhuje, aby se zvýšil počet sociálních pracovníků a aby se soustředili především na terénní sociální práci. Další doporučení směřují k odborné a společenské podpoře pěstounských rodin a ke změnám v procesu posuzování žadatelů. Liga dále doporučuje, aby byla přehodnocena nutnost umístění jednotlivých dětí v ústavech, navrhuje také, aby se veřejně hodnotila jednotlivá zařízení ústavní výchovy podle úspěšnosti dětí po jejich opuštění.
Jedno ze zásadních doporučení pak představuje návrh, aby obce s rozšířenou působností, které podávají návrh na umístění dítěte do ústavní výchovy, byly zároveň finančně zainteresovány podílem na nákladech spojených s pobytem dítěte v takovém zařízení. Tato změna by například při 50 % podílu obce představovala dodatečné roční náklady 5 miliard korun přenesené do rozpočtu obcí, což by ve výsledku motivovalo obce, aby řešily problém selhávající nebo nevyhovující péče v rodině alternativním způsobem, například sanací biologické rodiny nebo aktivním vyhledáváním rodiny náhradní.
-red-
|
