Právní hlídky pro zasedání NATO podpořil ombudsman i Výbor proti mučení

Podporu projektu Občanských právních hlídek (OPH) a snaze zajistit nestrannou kontrolu zacházení se zadržovanými osobami na policejních služebnách v průběhu pražského listopadového summitu NATO vyslovil jak veřejný ochránce práv Otakar Motejl, tak Výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Rady vlády ČR pro lidská práva. Veřejný ochránce práv i Výbor proti mučení v dopisech adresovaných ministru vnitra Stanislavu Grossovi a policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi podpořili snahu o přítomnost nezávislých pozorovatelů na policejních služebnách; oba dopisy upozorňují na dobré zkušenosti policie s činností OPH. „Plánovaná účast kontrolních orgánů policie nebo dokonce Inspekce ministra vnitra není vhodným řešením. Tyto orgány nejsou vybaveny zákonnou pravomocí a jejich přítomnost by mohla vést k tomu, že by mohly být vyloučeny z vykonávání úkonů případného trestního řízení,“ uvádí ombudsman Otakar Motejl.

Svou účast na policejních služebnách nabídli dokonce i sami zástupci Výboru proti mučení tvořeného z představitelů státních institucí i nevládních organizací. „Tuto možnost navrhovaly státním orgánům a ministerstvu vnitra i Občanské právní hlídky, které si v žádném případě nenárokují provádění nezávislé kontroly pouze ze strany svých zástupců. Inspekce je pevně vázána zákonem, který jí neumožňuje dohlížet na dodržování lidských práv zajištěných osob na policejních služebnách - oproti tomu nevládním organizacím občanů zákon tuto možnost nebere a je tudíž možná,“ říká právní koordinátor projektu právních hlídek Jiří Kopal z Ligy lidských práv. Podle něj reprezentanti osvícenějších státních orgánů již nechtějí opakovat trpkou zkušenost s excesy policie z polistopadového období, jejichž důsledkem bylo týrání desítek osob na policejních stanicích, které nebylo v žádném z případů vyšetřeno, a následná mezinárodní ostuda pro Českou republiku: aktivista poukazuje například na události po Velké Pardubické 1993, zásah v klubu Propast v roce 1996, Global Street Party 1998, 1. Máj 1999 a zasedání MMF a SB 2000.

„Podle šetření nejrespektovanější světové organizace na ochranu lidských práv, Amnesty International, dokonce zákroky policie po zasedání MMF vyústily v některých případech až do mučení předvedených. Dodnes považujeme za politováníhodné, že na zprávu Amnesty z března 2001 zareagovali ministr vnitra S. Gross i ředitel inspekce, policejní plukovník M. Tomin, naprosto stejným způsobem, jako někdejší státní představitelé na zprávy o porušování lidských práv v době předlistopadové totality,“ komentuje situaci Jiří Kopal.

Občanské právní hlídky nyní apelují na ministra vnitra a vedení policie, aby využili nabídek dalších státních institucí a umožnili veřejnou kontrolu na policejních služebnách po vzoru některých civilizovaných evropských zemí: nezávislá kontrola policejních služeben probíhá například v Rakousku, Nizozemí či Velké Británii, projekty nezávislé kontroly probíhaly také v Madarsku od roku 1996. V Rakousku státní a nestátní činitelé, tj. zástupci ministerstev, univerzit i nevládních organizací, společně navštěvují nejen policejní stanice, ale sledují počínání policie i při demonstracích, po nichž sepisují objektivní zprávy o její činnosti. „Veřejná kontrola přispěla podle expertních výzkumů ve všech zemích k větší transparentnosti práce policie, k širší důvěře veřejnosti a posílení kreditu policejní činnosti,“ dodává Kopal.

Systém preventivní kontroly vnitřními policejními orgány a inspekcí by byl podle Ligy lidských práv nejen nepřípustným překročením pravomoci, ale i výsměchem desítkám bezdůvodně týraných osob - včetně některých novinářů - z minulých let, stejně jako doporučením mezinárodních institucí, které dohlížejí na plnění smluv, které se ČR zavázala dodržovat. „Právě systém vyšetřování ze strany inspekce a orgánů vnitřní kontroly zajišťuje absolutní beztrestnost policistů za zásahy do tělesné integrity zadržovaných osob. Kdyby Česká republika respektovala doporučení nezávislých mezinárodních institucí, jako třeba země Evropské unie, musela by systém tvořený inspekcí a orgány kontroly zrušit a nahradit nezávislým orgánem,“ míní Kopal. Jen za poslední rok tento požadavek České republice adresoval jak Výbor pro lidská práva, tak Výbor proti mučení, oba působící při OSN.

Policejní brutalita je vedle diskriminace menšin jedním z největších problémů, pro které je Česká republika kritizována mezinárodními lidskoprávními organizacemi včetně Amnesty International či Human Rights Watch. Podle dlouholetých zkušeností od nás i ze světa dochází k nejrozsáhlejšímu porušování lidských práv, bití a bezdůvodnému týrání nikoli přímo v ulicích při veřejných shromážděních, ale zejména později na policejních služebnách: tuto skutečnost byly nakonec nuceny potvrdit nakonec po právním postupu OPH a státních zástupců i některé závěry inspekce ministra vnitra po zasedání MMF. „Inspekce však po zjištěných skutečnostech nechtěla nebo nedokázala odhalit viníky. Systém nezávislé veřejné kontroly se zde stává jedním ze základních prvků prevence proti nebezpečí násilí ze strany jednotlivých policistů – a jedná se o nebezpečí, kterému je nutno čelit nejen po demonstracích, ale i v každodenní policejní činnosti,“ říká Jiří Kopal. „ Svědčí o tom například alarmující případ úmrtí romského občana Vladimíra Pechy na brněnské policejní stanici v červnu tohoto roku,“ uzavírá.
Jana Sobotková