Liga lidských práv: Policie a ministerstvo vnitra před zasedáním NATO záměrně lžou

Před listopadovým pražským zasedáním Severoatlantické aliance informují policie a ministerstvo vnitra o mimořádných opatřeních, která budou pro toto období zavedena. Podle Ligy lidských práv se však obě instituce dopouštějí záměrného zkreslování – informace o přípravách jsou údajně nepřesné a zavádějící. Podle zprávy ČTK (v sekci pro novináře na stránkách MVČR tisková zpráva vůbec zveřejněna nebyla) policisté odhadují, že do Prahy přijede demonstrovat 10.000 až 12.000 lidí – proti demonstrantům chce policie zasahovat mnohem aktivněji než před dvěma lety během zasedání Mezinárodního měnového fondu a je údajně připravena některé zóny třeba zamořit slzným plynem. Policie chce také omezit počet lidí, kteří hodlají přijet do České republiky.

Silně nadhodnocený je podle programu Občanských právních hlídek Ligy lidských práv už jen samotný odhad počtu účastníků demonstrací. „Nepovažuji za užitečné vyvolávat vášně a nepřiměřeně zveličovat obavy veřejnosti. Podle našich informací lze maximálně počítat s dvěma až třemi tisíci demonstrantů,“ uvedl už dříve právní koordinátor Ligy lidských práv Jiří Kopal. Liga zpochybňuje také tvrzení policie, že „nevpustí do země nikoho, kdo je v mezinárodní evidenci registrován jako nežádoucí osoba“. Občanské právní hlídky upozorňují na zásadní skutečnost, že by policie měla uvést, podle jaké mezinárodní dohody je zavedena „mezinárodní evidence nežádoucích osob“: podle platných mezinárodních dohod nemůže existovat žádná evidence, která by obsahovala jména jakýchsi blíže nespecifikovaných nežádoucích osob. „Pokud by taková evidence existovala, byla by ilegální a porušovala by platné mezinárodní právo,“ říká Jiří Kopal.

Podle slov policejního prezidenta Jiřího Koláře se „zadržení (myšleno po zasedání MMF a SB v Praze v září 2000) pokusili o diskreditaci policie, když tvrdili, že je policisté na služebnách tloukli“. Liga upozorňuje, že sama inspekce ministra vnitra ovšem potvrdila po mnohaměsíčním právním postupu ze strany právníků OPH a některých státních zástupců ve třech doložených případech, že k trestným činům a násilí na policejních služebnách docházelo. „Inspekce ovšem selhala, neboť řadu dalších případů bezdůvodně předala vnitřním policejním orgánům, navíc nenašla v žádném z případů konkrétního pachatele, ačkoli v jednom byl policista poznán i na miniaturní pasové fotografii,“ dodává Jiří Kopal. Svoje tvrzení dokládá konkrétním případem polského občana Arkadia Zajaczkowskeho, kterému byl vedle celonočního bití vylomen i zub na stanici Ocelářská ve Vysočanech. Další případ brutálního násilí se týkal německého občana Tadzia M. a izraelského občana Joshuy T. na stanici Lupáčova na Žižkově. Na obě tyto kauzy upozornili čeští občané, nezákonně předvedení kolemjdoucí, kteří byli na služebny předvedeni bez jakéhokoli důvodu a byli násilím na služebnách zjevně šokováni.

„Třetí inspekcí přiznaný případ se týkal násilí na jihokorejském profesorovi na Karlově univerzitě Byeongju Jeongovi, který v době zasedání MMF a SB dokonce pracoval na ekonomickém projektu Světové banky. Ten byl stejně jako další náhodní předvedení včetně padesátiletého amerického podnikatele Edwarda B. týrán na policejní služebně Arabská. Jeho případ, který pořád není došetřen, tak zřejmě skončí u Evropského soudu pro lidská práva,“ soudí Jiří Kopal. Dodává, že navíc v případě americké občanky Samanthy I. Městský soud v Praze ve sporu s cizineckou policií potvrdil argumenty právničky Občanských právních hlídek, že policie ukončovala pobyt osob nezákonným způsobem. „Za uvedené trestné činy a nezákonnosti nebyl nikdo z policistů, stejně jako ve všech obdobných případech hromadného násilí dokumentovaných od roku 1989, pohnán k zodpovědnosti. V České republice je tak policistům zaručena absolutní beztrestnost za zásahy do práv osob zadržovaných na policejních stanicích,“ neskrývá svoje rozčarování koordinátor Ligy lidských práv.

Občanské právní hlídky dále nepovažují za transparentní a nezávislý způsob kontroly ze strany policie, která nepřipouští veřejnou kontrolu na policejních služebnách. „Pokud podle policie opravdu nedochází k násilí na stanicích, je s podivem, proč se veřejné kontrole tak usilovně brání,“ říká Helena Svatošová z Ligy lidských práv. Podle policejního prezidenta Koláře se výslechu zadržených demonstrantů nebudou moci zúčastnit například občansko-právní hlídky, protože to nedovoluje český právní řád. "Místa pro zadržené jsou dopředu zajištěna, budou vybavena kamerami a přítomny budou kontrolní orgány policie a lidé z Inspekce ministra vnitra," uvedl Kolář. OPH upozorňují, že toto v prvé řadě nepřipouští český právní řád účast při výslechu ze strany inspekce ministra vnitra, protože ta je po novele trestního řádu oprávněna nanejvýš jako pomocný orgán státního zástupce zjišťovat skutečnosti, že došlo k spáchání trestného činu ze strany policisty, a to jen v případech, kdy jí to státní zástupce umožní.

OPH ministrovi vnitra v osobním dopise navrhovaly expertní kontrolu policejních služeben při zasedání NATO ze strany zástupců státních orgánů i nevládních organizací, která je zavedena v demokratických zemích jako Rakousko, Nizozemí, Anglie s Walesem či v Maďarsku. Podle Kopala, který se nezávislými mechanismy kontroly policie zabývá, přispěl v těchto zemích takový systém k vyšší transparentnosti práce policie. V některých případech ho ocenili i sami policisté, podle jejich slov se alespoň zástupci veřejnosti přesvědčili „že stěny policejních služeben nejsou postříkány od krve“. Vyšetřovací systém složený ze zástupců kontrolních orgánů policie a inspekce ministra vnitra byl kritizován vedle Výboru proti mučení a Evropské komise i nejvýznamnější světovou institucí na ochranu lidských práv, Výborem pro lidská práva při OSN. Podle jeho doporučení z 27. července 2001 „se zdá, že tento systém zaručuje beztrestnost policistům, kteří se dopouštějí zásahů do lidských práv“.

Jana Sobotková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

17. 10. 2002

Nežádoucí osobyMichal Janda