Arnika přichází s novou peticí, která má zajistit „Budoucnost bez jedů“

Prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie, svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhrada nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Tak lze shrnout hlavní požadavky petice „Budoucnost bez jedů – II“, se kterou dnes vystoupilo sdružení Arnika. „Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů, PCB a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,“ upřesnil cíle petice vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů Jindřich Petrlík.

V petičním výboru jsou i starosta obce Lampertice Jaroslav Rosa a významný český lékař Kamil Ševela z Brna. Oba jmenovaní se s toxickými látkami již potýkali - starosta Lampertic v souvislosti s ukládáním toxických odpadů do Dolu Jan Šverma na Žacléřsku a Kamil Ševela při prosazování náhrady PVC ve zdravotnictví.

Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy - mezinárodní dohody, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004 a k prvnímu červenci 2004 ji ratifikovalo již 70 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.

„Podařilo se nám splnit první vytyčené cíle, ale k vyčištění životního prostředí od toxických látek zbývá ještě řada kroků. Nyní je důležité prosadit další důležité legislativní změny, které přispějí k ochraně životního prostředí a zdraví lidí jak v České republice, tak v rámci celé Evropské unie. Proto přicházíme v kampani s peticí Budoucnost bez jedů – II,“ vysvětlil Petrlík. Sdružení Arnika začne podpisy pod petici sbírat v rámci stejnojmenné výstavy „Budoucnost bez jedů“, která bude v létě putovat po známých hudebních festivalech: bude na Rock for people v Českém Brodě, dále v Boskovicích, na Drátofestu v Náměšti na Haná, na přelomu července a srpna na Benátské noci v Malé Skále, dále na Setkání 2004 na Konopišti, na programu jsu také Trutnov Open Air Music Festival a Řev Řevnice.

Dioxiny, na které Arnika upozorňuje, jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování. Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu. Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech.

-red-