Pozor na slídily – ti největší jsou již známi

Soutěž Big Brother Awards, kterou v Česku uspořádalo sdružení Iuridicum remedium inspirované soutěžemi v Německu a dalších evropských zemích a zároveň také udělováním cen jako Ropák a Zelená perla, chce upozornit širokou veřejnost na úřady, společnosti, zákony a technologie, které výrazně narušují naše soukromí. Podle Heleny Svatošové, koordinátorky projektu ze sdružení Iuridicum remedium, patří mezi typické problematické oblasti nakládání s osobními údaji, kamerové systémy u nichž není jasné, co se se záznamy dále děje, či zákony, které mají umožnit dozvědět se více o soukromí občanů, umožňující přístup do databází apod.

Vítěze v celkem sedmi negativních a jedné pozitivní kategorii vybírala osmičlenná porota expertů z různých oblastí a institucí. Mezi jejími členy byl např. Miroslav Ouzký, poslanec Evropského parlamentu, Karel Neuwirt, bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů, či Václav Vlk, advokát zaměřený na ochranu lidských práv.

„Rádi bychom, aby výsledkem prvního ročníku soutěže bylo větší povědomí veřejnosti o tom, kdo a proč sleduje naše soukromí. Je to první krok k aktivní ochraně proti nejrůznějším slídilům,“ komentovala vyhlášení vítězů Helena Svatošová.

„Důležitou roli v ochraně soukromí mohou sehrát také média. Byli bychom rádi, kdyby své čtenáře, diváky a posluchače častěji informovala o úskalích nejrůznějších technologických novinek, nových zákonů a chování firem i veřejné správy,“ doplnil Filip Pospíšil, expert projektu.

Kdo a proč tedy získal ceny a stal se největším slídilem?

Největším úředním slídilem se stalo hlavní město Praha za masivní podporu kamerových systémů, aniž by existovala jasná zákonem daná pravidla pro archivaci a využívání kamerových záznamů. Praha buduje kamerový systém od roku 1998, dosud do něj investovala téměř 400 milionů korun a instalovala na různých veřejných místech v Praze celkem 274 kamer. Na stránkách o systému se můžeme dočíst že „vzhledem k dosavadním zkušenostem s přínosem kamerového systému pro zvýšení bezpečnosti a pořádku v Praze, počítá vedení města s jeho dalším rozšiřováním.“ http://kamery.praha-mesto.cz/

Největším komerčním slídilem se stala společnost Tesco, a.s. kvůli možnému zavádění RFID čipů do zboží bez vědomí zákazníků a za sledování zákaznic v převlékacích kabinách kamerou. Kvůli zavádění čipů již bojkotovali spotřebitelé Tesco v zahraničí. Tesco v ČR také neodpovědělo na dotazník Iuridica remedia ohledně používání RFID technologie, nakládání s osobními údaji zákazníků, používání záběrů z kamer aj. „Kvůli neochotě společnosti Tesco komunikovat nevíme, zda v ČR RFID čipy testuje nebo používá ve zboží. Je to ale pravděpodobné, neboť jde o strategii společnosti Tesco po celém světě. Ve Velké Británii ohlásilo počátkem roku záměr nasadit 16 000 antén a 4 000 čteček čipů ve svých prodejnách, což v praxi znamená monitoring jednání desetitisíců zákazníků,“ uvádí v podrobném zdůvodnění ceny pro Tesco.

(RFID (Radio Frequency Identification, identifikace na rádiové frekvenci) je rádiová náhrada čárových kódů. Využívá bezkontaktní (v tomto případě rádiové) identifikace prostřednictvím paměťových čipů. Paměťové čipy obsahují jedinečnou informaci určenou výrobním číslem čipu. Čip je téměř neviditelný, nezničitelný a dají se do něj vkládat data – čip např. umožňuje sledovat pohyb a nákupní zvyky zákazníka. http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=3525 - RFID. Budoucnost. Realita (1.) (článek na Lupě)

Evropská komise zvítězila v kategorii Slídil mezi národy za návrh směrnice o tzv. data retention. Vskutku orwellovská legislativa by v případě schválení ukládala všem telekomunikačním operátorům a internetovým provozovatelům povinnost uchovávat až tři roky údaje o všech telefonních hovorech, SMS, e-mailech a navštívených webových stránkách evropských občanů. Také proto proti ní probíhá celoevropská petiční akce Data retention is no solution!.

Cena Nebezpečná nová technologie míří k vládnímu návrhu zákona, který znamená zavedení biometrických údajů do cestovních dokladů. V tuto chvíli jej projednává Poslanecká sněmovna jako tisk č. 1068. V praxi tento návrh znamená, že v pasech bude zavedena digitální fotografie (do 28. srpna 2006) a digitální otisky prstů (do poloviny roku 2008). Oba údaje budou uloženy ve formě RFID čipu, který může být čten bez vědomí občana neoprávněnými subjekty, a to je problém.

Výrokem Velkého bratra je věta policejního prezidenta Jiřího Koláře, která zazněla v pořadu ČT Události, komentáře 23.10. 2004: "Já vedu rozhovory a ať si je každý odposlouchává, jak chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno."

Národní akční plán boje proti terorismu (aktualizované znění pro roky 2005 - 2006) předložený ministrem vnitra ČR Františkem Bublanem se stal Právní normou Velkého bratra. Novelami několika zákonů neodůvodněně posiluje pravomoci policie a zpravodajských služeb – umožňuje např. odposlechy bez soudního povolení, dává pravomoc nahlížet do lékařských záznamů lékařů či vypnout síť mobilních telefonů, umožňuje permanentní přístup do informačních systémů veřejné správy.

Za dlouhodobé porušování lidského soukromí byla „vyznamenána“ společnost Czech Credit Bureau (CCB). Právě tato společnost provozuje obrovské databáze s osobními údaji všech jednotlivců, kteří čerpají v Česku nějaký úvěr. Údaje z databáze mohou využívat všechny banky. V databázi jsou snadno dohledatelné citlivé údaje, které lidé poskytli při žádosti o úvěr – např. jaké osoby s nimi žijí ve společné domácnosti, výše příjmů apod. V databázi jsou ovšem evidováni i lidé, kteří úvěr řádně splácejí. Nově by pak databáze měla evidovat i klienty, kteří čerpají leasing nebo si koupili zboží na splátky.
CCB je navíc podle nominace právnická osoba v neprůhledné struktuře dalších právnických osob. Czech Credit Bureau sídlí fyzicky v Itálii a není jasné, zda jsou dodrženy požadavky zákona o ochraně osobních údajů, např. anonymita údajů při jejich přenosu a zpracování. CCB se také v roce 2003 podařilo v parlamentu prosadit neústavní novelu zákona o bankách, která zákazníkům bank upřela jejich práva v oblasti ochrany osobních údajů – klient se např. nemohl dozvědět, jaké údaje o nich banky evidují. Novela byla nakonec zrušena po roční účinnosti v polovině roku 2004.

Udělena byla i jedna pozitivní cena - za ochranu soukromí. Získal ji šifrovací program PGP Phila Ziemmermanna. Ten vytvořil software pro šifrování e-mailů tak jednoduchý, aby jej zvládl používat opravdu každý. Navíc jej dal veřejnosti k dispozici zdarma. Pravděpodobně tak uchránil několik rodin příslušníků barmských odbojových skupin před mučením a dodal odvahu mnoha obhájcům lidských práv v totalitních režimech po celém světě. Ve vlastní zemi si za to ovšem vysloužil obvinění z nelegálního vývozu zbraní, a po tři roky byl vyšetřován a pronásledován FBI. Díky podpoře mnoha podobně smýšlejících lidí se nakonec před soud nedostal, a byl rehabilitován.