Cenu Hommo Homini za rok 2001 získá za ochranu práv lidí nakažených HIV Jihoafričan Zackie Achmat

Společnost Člověk v tísni každoročně uděluje cenu Homo Homini osobám, které významným způsobem přispívají k obhajobě lidských práv, prosazování demokratických principů a odvážně se staví proti přijetí násilí jako prostředku řešení politických problémů. V roce 1999 byla tato cena udělena přednímu představiteli opozičního křesťanského hnutí na Kubě Oswaldu Payá Sardinasovi. V roce 1995 přijal cenu člen ruské státní dumy Sergej Kovaljov, který mobilizoval ruské a světové veřejné mínění proti čečenské válce. V roce 1997 obdržel cenu za dlouholeté vystupování proti diktatuře v Číně a snahu o demokratizaci Hongkongu významný hongkongský demokratický politik Szetó Wah. V roce 1998 byla cena Homo Homini udělena předsedovi Demokratického svazu Kosova Ibrahimu Rugovovi, který stál v čele hnutí, jež nenásilnou formou prosazovalo práva albánské menšiny žijící v Jugoslávii před tím, než bylo Kosovo zničeno jugoslávskými bezpečnostními silami. V loňském roce cenu získal Min Ko Nain z Barmy.

Odůvodnění návrhu:

• Správní rada společnosti Člověk v tísni se rozhodla udělit cenu Homo Homini za rok 2001 panu Zackie Achmatovi. Cena je udělena za jeho osobní nasazení, včetně nasazení vlastního života při prosazování obecně prospěšných cílů.

• Oceněním pana Zackie Achmata je zároveň vyzdvižena kampaň za dostupné léky pro obyvatele zemí třetího světa nakažených virem HIV. Problém nemocných AIDS patří k nejzávažnějším rizikům, které bezprostředně ohrožují život desítek milionů lidí i dlouhodobý vývoj celých oblastí, zvláště v subsaharské Africe. Kampaň navíc poukazuje na závažné otázky spojené s etikou mezinárodního obchodu.
• V neposlední řadě oceněním Zackie Achmata cenou Homo Homini bude oceněn člověk, který poukazuje na problémy kontinentu, jenž byl i přes závažnost tamní situace v práci společnosti Člověk v tísni i při oceňování cenou Homo Homini dosud opomíjen.

Zackie Achmat

Zackie Achmat se téměř dvacet let zasazoval za svržení apartheidu. Po zrušení starého systému začal natáčet dokumentární filmy - zaměřil se na historii života homosexuálů v Jihoafrické republice. Koncem devadesátých let Achmat zjistil, že je HIV pozitivní. Postavil se do čela Treatment Action Group, skupiny, která usilovala o to, aby byly nemocným AIDS dostupné léky, které jim mohou prodloužit život. Začal organizovat demonstrace a veřejné pochody, podával žaloby na vládu pro nedostupnost lékařské péče. Achmat jde ve svých postojích opravdu do důsledků. I když mu jeho lékaři nařizují, aby sám bral léky - antiretroviry, odmítá je. I přes to, že sám si je může dovolit koupit, tvrdí, že je bude užívat, až budou dostupné každému Jihoafričanovi. Doufá, že se tak stane do dvou let. Prvním krokem - a obrovským úspěchem kampaně vedené Achmatem - je stažení žaloby ze strany farmaceutických koncernů, kterou blokovaly vývoz levnějších léků podávaných nemocným s AIDS do Jihoafrické republiky. Achmatovo úsilí dokumentuje snímek Je to můj život (It´s My Life; 2001).

Propusťte Min Ko Naina!

Barmský studentský aktivista Min Ko Nain, kterému společnost Člověk v tísni v minulém roce udělila cenu Homo Homini, je stále ještě ve vězení. Min Ko Nain se v roce 1988 stal vůdcem podzemního studentského hnutí, které vedlo masové prodemokratické demonstrace. Vojenská junta, která stojí v čele Barmy od roku 1962, však proti statisícům demonstrujících poslala armádu a ta začala do davu střílet. Po krvavém potlačení protestů byl Min Ko Nain zatčen a odsouzen ke dvaceti letům vězení. V roce 1993 mu měl být trest v rámci všeobecné amnestie zkrácen na polovinu, přesto však nebyl Min Ko Nain dosud propuštěn.

Na zahájení filmového festivalu Jeden svět 2001 převzal barmský aktivista a Min Ko Nainův přítel Bo Ťij cenu Homo Homini 2000, kterou Společnost Člověk v tísni Min Ko Nainovi udělila za jeho odhodlání a odvahu při prosazování demokratizace Barmy. Dopisem určeným generálu Than Šweiovi, předsedovi barmské vlády, také vyzvala, aby byl Min Ko Nain neprodleně propuštěn z vězení. Dopis však zůstal bez odpovědi.

Stejně jako před rokem znovu vyzýváme barmskou vládu, aby propustila Min Ko Naina a všechny politické vězně, ukončila porušování lidských práv barmských občanů a zahájila dialog s opozicí!

V letošním roce se společnost Člověk v tísni zapojila do celosvětové podpisové kampaně za propuštění Min Ko Naina a všech politických vězňů. Dopis, který je opět adresován Than Šweiovi, podepsal mimo jiné generální tajemník OSN Kofi Annan, Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinson a stovky zástupců parlamentů z mnoha zemí. Společnost Člověk v tísni proto vyzývá také české poslance, senátory a představitele vlády, aby odsoudili barmský vojenský režim a vyzvali ho k propuštění politických vězňů.

Také vy můžete pomoci. Napište barmské vládě a vyjádřete nesouhlas s porušováním lidských práv!

Text vzorového dopisu a další informace ke kampani Barma: země strachu, kterou společnost Člověk v tísni zahájila v roce 2001, se dočtete na www.infoservis.net.