Studie: Kjótský systém obchodování s emisemi podporuje kácení pralesů
20. 8. 2007
[Greenpeace] -
Studie publikovaná dnes v časopise Public Library of Science Biology ukazuje, že systém obchodování s emisemi oxidu uhličitého v rámci Kjótského protokolu podporuje kácení původních lesních porostů. Zvlášť významně se problém týká zemí s velkými lesními plochami a malým průmyslovým znečištěním. Výpočty přitom ukazují, že z odlesňování pochází až 20 - 25 procent celkového objemu lidmi způsobovaných emisí CO2. Ničení lesů tedy představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů způsobujících změny klimatu - přispívá více než izolovaně posuzované znečištění z dopravy.
Studii nazvanou "No Forest Left Behind" zpracoval tým vědců z Brazílie, Jihoafrické republiky a Spojených států. Jeden z autorů, předseda organizace Conservation International Russell A. Mittermeier, sdělil agentuře Reuters, že ačkoliv je odlesňování jedním z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého, dosud se nedostalo do centra debaty o globálním oteplování.
Studie navrhuje, aby země, jejichž území je pokryto lesy více než z poloviny, získaly určitý objem "preventivních kreditů", který by mohly prodat na globálním trhu. To by je motivovalo k zachování lesních porostů. Aktuální kjótský systém obchodování s emisemi poskytuje finanční prostředky pouze na výsadbu druhotných lesních porostů, které mají pohlcovat emise z průmyslu a dopravy. (Systém ETS platný na území Evropské unie umožňuje jen velmi omezené využívání externě zakoupených povolenek a nepředstavuje tedy pro lesy závažnější riziko.)
Stávající globální systém obchodování s emisemi může paradoxně vést lesnaté země - Panamu, Kolumbii, Demokratickou republiku Kongo a další - ke kácení původních porostů a následnému získávání prostředků na výsadbu nových. To by však znamenalo, že celkové množství lidmi produkovaných emisí se nepodaří účinně snížit. Kromě toho nahrazení původních lesů druhotnými znamená likvidaci řady unikátních rostlinných a živočišných druhů. Velká část druhů vyskytujících se zejména v tropických pralesích dosud nebyla ani vědecky popsána.
Nejopatrnější návrh předpokládá poskytnutí preventivních emisních povolenek v ceně 365 miliónů dolarů sedmi zemím. Nejambicióznější varianta počítá s povolenkami za 1,8 miliardy dolarů pro celkem jedenáct zemí.
|
