Člověk v tísni: Volby v Barmě nepovedou k demokratickým reformám

4. 11. 2010 -, Econnect

Poprvé po dvaceti letech se budou v Barmě 7. listopadu konat parlamentní volby, volební zákony a předvolební dění v zemi však již nyní naznačují, že volby nebudou svobodné a nepovedou k demokratickým reformám. Společnost Člověk v tísni a její evropské partnerské organizace ze sítě Euro-Burma Network proto vyzývají mezinárodní společenství, aby výsledky voleb neuznalo a aby využilo veškeré diplomatické prostředky na podporu třístranného dialogu mezi vojenskou juntou, demokratickou opozicí a etnickými stranami.

Euro-Burma Network, sdružující přes dvacet evropských organizací na podporu Barmy, dnes vydala prohlášení, ve kterém vyjmenovává některé z důvodů, proč volby organizované barmskou vojenskou juntou nemohou být demokratické:

* v barmských vězeních je zadržováno více než 2100 politických vězňů, včetně více než 400 členů hlavní opoziční strany Národní ligy pro demokracii.

* proti etnickým skupinám v zemi pokračují vojenské útoky, které by i podle zvláštního zpravodaje OSN pro Barmu měly být vyšetřovány jako možné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

* v některých etnických oblastech byly volby zakázány, protože nebylo možné zaručit vítězství strany podporované juntou.

* přísné volební zákony neumožňují politickým stranám vést svobodně kampaň, média jsou vystavena cenzuře a straní prorežimním politickým stranám.

Zprávy barmských i mezinárodních organizací dokumentují již nyní případy volebních manipulací. Obyvatelům některých venkovských oblastí Karenského a Čjinského státu například podle Human Rights Watch místní úřady sdělily, že se nemusejí o volby starat, neboť vhodí hlasovací lístky do uren za ně. V jiných oblastech úřady vyzývají obyvatele, aby vyplnili volební lístky předem.

"Vojenská junta nepovolila zahraniční pozorovatele a volební komise zakázala novinářům a fotografům dokumentovat dění u volebních místností. Obáváme se proto, že dojde k řadě dalších manipulací přímo ve volebních místnostech. Již nyní jsou navíc v Rangúnu a dalších městech posilovány vojenské a policejní jednotky, které mají zabránit případným protirežimním demonstracím a zastrašováním přimět voliče, aby volili provládní strany," říká Marie Peřinová, vedoucí barmských projektů společnosti Člověk v tísni.

Problematická je i nová ústava, kterou volby uvedou v platnost. Mimo jiné je podle této ústavy 25 procent křesel v parlamentu vyhrazeno pro příslušníky armády, kteří nebudou voleni. Změny ústavy musí schválit 75 procent členů parlamentu, armáda tak může každou změnu zablokovat.

V prohlášení proto Euro-Burma Network žádá mezinárodní společenství, aby neuznalo tyto volby a obnovilo snahy vedené OSN o zahájení dialogu mezi vojenskou vládou, demokratickým hnutím, vedeným nositelkou Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, a zástupci etnických menšin. Požaduje také, aby byla vytvořena vyšetřovací komise OSN, jež by vyšetřila podezření, že jsou v Barmě páchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

"Apelujeme na mezinárodní společenství, aby podpořilo trojstranný dialog mezi juntou, demokratickou opozicí a etnickými skupinami. K takovému dialogu je ale nutné spojit síly a juntu donutit k jednání, protože veškeré deklarace dosud selhaly. Vytvoření vyšetřovací komise pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti pod vedením OSN by mohlo být pro juntu skutečnou hrozbou a tím pádem i prvním krokem k jednání s opozicí," říká Marie Peřinová.

Vyšetřovací komisi OSN pro Barmu může ustavit Rada bezpečnosti, Valné shromáždění nebo generální tajemník. Úkolem komise by bylo vyšetřit, zda barmská vojenská junta spáchala zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Poté by vypracovala doporučení, na jehož základě by velitele barmské junty bylo možné pohnat k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu. Vyšetřovací komise by tedy dosáhla tří hlavních cílů: barmská junta by se musela zodpovídat ze svých zločinů; otevřelo by se téma beztrestnosti, která v Barmě panuje; představitelé junty by dostali jasný signál, že za své zločinné skutky mohou nést následky. Česká republika spolu s dalšími 8 zeměmi EU, USA, Kanadou, Austrálií aj. vytvoření této komise už podpořila.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: