Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - sociální oblast
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Romské ženy překonávají bariéry, které před ně bílá většina staví

30. 1. 2004 -, Econnect

Celkem třináct romských vysokoškolských studentek ze Slovenska a Česka se od neděle do úterý na půdě Fakulty sociálních studií MU v Brně účastnilo jedinečného projektu Úvod do gender studií pro romské ženy. Odborníci a odbornice na genderovou i romskou problematiku s nimi po tři dny diskutovali o nerovné pozici, kterou romské ženy ve společnosti mají a formou přednášek, seminářů, filmových projekcí a multimediálních prezentací se jim snažili přiblížit genderový a feministický přístup.

„Romské ženy jsou znevýhodněné hned dvakrát, protože jsou ženy a protože jsou Romky. Proto má velký smysl pro ně podobné akce organizovat,“ vysvětlila přístup pořadatelek Lucie Jarkovská z Gender centra FSS MU v Brně. Kromě toho se na přípravě seminářů podílel i pražský a bratislavský Open Society Fund a nadace Otvorenej spoločnosti Bratislava.

Zkušenosti některých účastnic semináře dokazují, že romské ženy se s předsudky setkávají odmalička. „Když jsem byla ve škole, musela jsem umět třikrát tolik než moji bílí spolužáci, abych dostala stejnou známku, jako oni,“ svěřuje se jedna slovenská Romka, nyní úspěšná vysokoškolačka. Podle jejích slov je třeba vést romské dívky k obrovské vytrvalosti a zejména posilovat jejich sebevědomí, aby dokázaly zmenšit bariéry, které před nimi většinová společnost staví. „Záměrně říkám zmenšit, protože zrušit je úplně bohužel není možné,“ dodává. Posilování sebevědomí u romských žen zdůrazňuje i romská aktivistka Marta Hudečková, jedna ze zakladatelek romské skupiny Manuše. „Naše skupina pomáhá Romkám, aby byly vzdělané, sebevědomé a emancipované ženy,“ vysvětluje Hudečková. Ona sama dokonce trvá na trojím znevýhodnění romských žen – k prvním dvěma se přidává ještě stereotypní a velmi podřadné postavení romských matek, které jsou v tradičních romských osadách odsouzeny pouze k plození dětí. „Romka je jako strom, rodí každý rok,“ ilustruje tuto situaci na vžitém rčení Anina Botošová z Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky a dodává: „S mateřskou rolí se v tradičních osadách identifikují už sedmileté holčičky, když přebírají naprostou zodpovědnost za své mladší sourozence.“ Botošová se podílí na vzniku komunitních center, která mají pomoci řešit špatnou situaci žen ve slovenských romských osadách, jak ale zdůrazňuje, vládními nařízeními shora se toho příliš nevyřeší. „Táhnout romskou komunitu a upozorňovat na diskriminaci by měly právě mladé ženy, které mají přístup ke vzdělání,“ obrací se na účastnice semináře.

Organizátorky celého setkání vycházely z předpokladu, že nemá příliš smysl uspořádat pro romské ženy přednášky formou monologu, který by vedli gádžové. Na semináři proto přednášely také romské ženy a představovaly se romské ženské projekty, stěžejní formou sdělení byla diskuse mezi jednotlivými účastnicemi. „Smyslem celé této akce je zužitkovat fakt, že romské vysokoškolačky mohou genderovou perspektivu aplikovat v práci, kterou budou dělat a hlavně ji mohou předávat dál své komunitě. Já sama říkám, že feministický přístup je velmi vhodný i pro osobní či rodinný život,“ uzavírá Lucie Jarkovská z brněnského Gender centra.

ohlas - 4. 2. 2004 - Nekovář Jiří

Vážení, čirou náhodou jsem zabrousil na vaše stránky,musím však říci , že kombinace feminismus a rómská otázka to je opravdu silný kafe i na moji náturu.
Je mi 45 let a vyrostl jsem ve spořádané rodině, kde máma byla máma a táta byl táta. Jejich role jsou pozustatkem vývoje společnosti. Možná, že právě proto, že táta byl narozen v roce 1921 a máma v roce 1928, žádný z nich o své úloze v rodině neuvažoval. Myslím tím, že máma si nehrála na tátu a táta nenosil sukni. Když slyším slovo feminismus, feministka, je mi špatně od žaludku, z mého pohledu jde o
stejný druh fanatismu jako v případě fundamentalistů. A zrovna tak agresivita těchto nežen je srovnatelná s jiným extremismem.Zažil jsem to na Fakultě v době studií, do třídy vešla na pohled pěkná žena, doktorát v oboru filozofie a to co se z ní potom stalo za katedrou byl malý zázrak. Z této krásné a sexuálně velmi atraktivní ženy se během par minut stala protivná nežena zakomplexovaná vlastním já tak silně,že okamžitě byla nezajímavou. Její vnější projev ke studentům bez rozdílu pohlaví byl přísně zaměřen na feministickou otázku a ten kdo chtěl udělat zkoušku si musel nastudovat a potom pečlivě citovat internetové stránky této neženy. Dokonce spolužačce odmítla připustit k obhajobě
závěrečnou práci protože do ní nenapsala její feministické skvosty z internetu. Ale abych se vrátil k tomu malému městečku ve kterém jsem vyrostl.Romů (tento výraz používám jen proto abych se vyhnul nařčení z rasismu, někdo ho vymyslel a teď jej společnost tvrdě vyžaduje, v evropě mají cikány,jen u nás věci nenazýváme příslušným názvem,
u nás se nekrade, ale tuneluje) u nás mnoho nebylo, ale na to aby si na ně člověk vytvořil dostatečný celoživotní názor jich bylo myslím víc než dost. Od malička jsem slyšel, musíme jim pomáhat aby se mohli začlenit do naší společnosti. Mnoho výhod v podobě sociálních podpor, bydlení a já nevím čeho všeho, za ta léta nepomohlo vyřešit vůbec nic. Romové se stejně nezačlenili a nikdy se nezačlení, dokud se tyto výhodu budou dále vyplácet, bez toho, aby něco museli republice oplatit prací. A co se týká romské ženské otázky, asi si ten kdo vyplodil ty nesmysly, které jsem četl
na stránkách ,,feminismus"neuvědomuje, nebo možná nemá ty informace, které by potřeboval. Není těžké je získat, pár rad jak na to. Běžte bez ochranky do romskéké komunity,podívejte se co dokážou udělat s bydlením, které na rozdíl od většiny gadžů dostanou od státu bez toho, že by museli něco zaplatit. Zeptejte se na policii kolik ne ještě patnáctiletých dívenek provozuje nejstarší řemeslo a kdopak je asi pase? Zeptejte se kolik je podíl našich romek a těch ostatních ve věznicích, vypravte se a jako žena s mužskou
razancí a beze strachu vkročte neohroženě přednášet romkám o jejich právech, ale dejte si pozor, v první řadě,
ale spíš v jedné rovině se vám přihodí toto, budete okradena
znásilněna a navrch vám dají pár pěkných facek po vaší milé feministické tvářičce.při loučení vám za ty pitomosti které jim ohrožují jejich já, ještě asi nakopou do zadečku.
Jsou i ti slušní, ale je jich tak žalostně málo, že nestojí ani za řeč. Ale ti přece nikoho nezajímají, proč? Škoda že věnujeme více pozornosti těm, kteří si ji nezaslouží, než těm, kteří si ji zaslouží.
Závěrem moje poslední setkání s romskou skupinkou.
Jdu večerním městem, na vodítku vedle mé nohy cupitá můj pes, proti nám tři mladí romové. Vždy po pár metrech krátce pohovoří a zase popojdou, během chůze asi řeč nezvládají,
konec konců je to náročné. Když se dostávám na doslech, jsem jedno ucho, co asi tito hoši řeší. A moje zvědavost je ukojena. ,,Ty, ona nemá takovou nějakou, ona má tu onu
vysoků, ona dělá na jeřabu". Patrně kdyby dělala v garážích,
měla by tu onů hlubokou. A vo vo vo tom to je.
J.N.

ODPOVĚDĚT


O Autorech

Klára Kubíčková

Autorka studuje žurnalistiku a sociologii na Fakultě sociálních studií MU v Brně, spolupracuje s Gender centrem FSS MU.

Občanská společnost - návod k použití

Portál Občanská společnost - 
návod k použití Praktické návody, jak uplatňovat svá občanská práva. http://obcan.ecn.cz

- Právo vědět - Účast na rozhodování - Rovné příležitosti - Občan v EU -

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz