Laureátem ceny Františka Kriegla se stal Yekta Uzunoglu
10. 4. 2006 - PRAHA [Radio Praha]
Uzunoglu je v Česku již 12 let bez výsledku souzen pro podezření z vydírání a omezování osobní svobody. V roce 1994 byl zadržen a strávil ve vazbě 31 měsíců. Dosud soudy nevynesly konečný verdikt. Trestní stíhání bylo v roce 2003 zastaveno, protože bylo porušeno právo obviněných na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě. To se nelíbilo ani žalobkyni, ani obžalovanému. Státní zástupkyně odmítla zavinění prodlevy; Uzunoglu zase věří, že jedině veřejné soudní líčení očistí jeho jméno.
Na pochybnosti o transparentnosti procesu v minulosti upozorňovaly význačné osobnosti, mimo jiné i bývalý ministr kultury Pavel Dostál. Skupina představitelů veřejného života letos v březnu v otevřeném dopise obvinila české politiky, soudce a státní zástupce z nečinnosti a selhání v kauze. Dopis podepsali například poslanci Taťána Fischerová a Svatopluk Karásek, někdejší mluvčí Charty 77 Dana Němcová, senátoři Jaromír Štětina a Karel Schwarzenberg, novinářka Petruška Šustrová či socioložka Jiřina Šiklová.
Uzunoglu je se třemi svými krajany obžalován za to, že se v roce 1994 údajně podílel na mučení jiných dvou krajanů. Uzunoglu tvrdí, že se stal obětí spiknutí. Soud by měl pokračovat koncem května.
Uzunoglu se narodil v roce 1953 v Turecku. Angažoval se v různých hnutích bojujících za práva Kurdů. Vystudoval v Praze lékařství a usadil se v Československu a Německu. Byl členem organizace Lékaři bez hranic. Podílel se na vydání kurdské gramatiky. Přeložil do kurdštiny části Bible a několik děl Karla Čapka. Do češtiny přeložil přísloví kurdského lidu. V roce 1979 byl vypovězen z Československa, vrátil se v roce 1990.
Cena byla ustavena ve Stockholmu v roce 1987. Ocenění připomíná postoj československého politika Františka Kriegla, který jako jediný z tehdejších představitelů odmítl po obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podepsat potupný diktát. Loni Nadace Charty 77 cenu udělila československým občanům německé národnosti, kteří se před druhou světovou válkou, na rozdíl od většiny svých krajanů, odmítli připojit k nacistickému hnutí Konrada Henleina.
Quod licet Iovi... - 17. 4. 2006 - Jan Novak07.03.2006 -PrávoQuod licet Iovi... Quod licet Iovi non licet bovi, říká staré latinské přísloví (Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi). Jen - kdo je bůh a kdo vůl? Pan ministr spravedlnosti Němec osobně komentoval případ dvou Čechů, kteří jsou dva roky v tureckém vězení za pašování narkotik - údajně nevinně. Pan ministr slíbil, že je dostane domů (inu, začíná volební kampaň a každý bod je dobrý), a dokonce, že chce-li Turecko někdy v daleké budoucnosti být členem Evropské unie, musí oba Čechy finančně kompenzovat za čas neprávem strávený ve vězení. To je jistě správné a naše, tedy unijní, požadavky na Turecko musí být přísné a nekompromisní. Stejné jako uplatňujeme (nebo alespoň bychom měli uplatňovat) u sebe doma. Slyšel pan ministr Němec někdy jméno MUDr Yekta Uzunoglu? Jde o Kurda původně s tureckým občanstvím, Tureckem léta pronásledovaného, který v české Ruzyni od září 1994 strávil 31 měsíců ve vyšetřovací vazbě a jehož případ již skoro dvanáct let není česká justice schopna uzavřít. Copak pan ministr neví, že jeho ministerstvo v roce 2003 chtělo případ Yekty Uzunoglua předat Turecku. Byl to jen rafinovaný způsob přezkoušet, zda je Turecko již zralé k přístupovým rozhovorům, nebo svědectví o totální neschopnosti a politické negramotnosti naší justice? Přikláněl bych se k druhé variantě! A snad jen protesty našich nevládních organizací, které mají zřejmě větší právní cit a politickou odpovědnost, tomu zabránily. V září to bude celých dvanáct let, co Yekta Uzunoglu čeká na českou spravedlnost a finanční kompenzaci za 31 měsíců v ruzyňském vězení. Bude pan ministr Němec čekat na rozsudek štrasburského soudu, nebo vezme - podle svých ústavních práv, povinností a možností - případ do svých rukou a dosáhne jeho okamžitého vyřešení? Mementem nechť mu je, že i Dreyfusova rehabilitace trvala dvanáct let a že by naší republice rozhodně nepřidalo na cti, kdyby MUDr. Uzunoglu musel čekat déle. Dreyfusova aféra je již přes sto let důležitou součástí moderní evropské historie. Nebo má česká justice ambice dreyfusovský skandál překonat? Konejte, pane ministře! Než bude pozdě a než přestanete být ministrem! František Janouch |
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout