Geneticky upravené plodiny 'škodí životnímu prostředí'
23. 3. 2005 - LONDÝN [BBC]
Geneticky upravené plodiny jsou k životnímu prostředí méně šetrné. Vyplývá to z dosud nejrozsáhlejšího výzkumu dopadů geneticky modifikovaných plodin. Britská studie potvrdila to, na co dlouhodobě upozorňují ekologové – že geneticky pozměněné rostliny poškozují především hmyz, ptáky a další zvířata. Výzkum trval přes čtyři roky, probíhal na 65 polích po celé Británii a stál asi šest milionů liber. Polovina pole se vždy osela plodinou, geneticky upravenou tak, aby byla odolná proti herbicidům, druhá půlka se osela běžnou plodinou a pole se pak postříkalo herbicidy.
Řepka na dvě půlky
"Zjistili jsme, že geneticky upravené rosliny mají špatný vliv na životní prostředí a na jeho rovnováhu," uvedl Les Firbank z Centra pro ekologii a hydrologii, který vědecký tým vedl.
"Špatný proto, že na zemědělské půdě pak zbylo jen velmi málo různých semen a plevelných rostlin, které jsou přitom důležité pro ptactvo a savce," dodal Firbank. Výzkum skutečně prokázal, že na geneticky upravených polích je výrazně méně včel a motýlů, kteří se jinak na polích hojně vyskytují.
Jediný plevel, kterému se prý mezi geneticky upravenými plodinami docela vedlo, byla tráva. Výsledky studie teď budou postoupeny k hodnocení poradním orgánům britské vlády.
Kukuřice s výjimkouPodle ekologických organizací to jasně dokazuje, že by se geneticky modifikované rostliny v Británii neměly pěstovat. Takový je i názor ředitele britské Královské společnosti pro ochranu ptáků Marka Averyho:
"Výsledky jasně ukazují, že tyto plodiny farmářům příliš dobře neslouží. Daří se mezi nimi trávě, tedy plevelu, který nejvíc vadí pšenici, což je hlavní obilnina, která zemědělce živí."
Tyto rostliny podle Marka Averyho zároveň škodí zvířatům, takže mají dvojnásobný špatný dopad. "Nemyslím, že by jejich pěstování někomu prospělo," uzavírá Avery.
Výzkum se zaměřil celkem na čtyři druhy rostlin - ozimou a jarní řepku olejku, cukrovou řepu a kukuřici – přičemž právě u kukuřice vědci nemluví o "vážném vlivu na životní prostředí".
Zastánci plodinGeneticky modifikované rostliny se přitom běžně pěstují v mnoha zemích světa a mají řadu zastánců. Na světě je podle nich osm milionů farmářů, kterým se s genetickými plodinami dobře daří.
Zastánci genericky modifikovaných plodin také upozorňují, že geneticky modifikované plodiny mohou mít potenciálně pozitivní vliv na boj s chudobou v Africe.
V Británii v současné době ale nic nenasvědčuje tomu, že by se tyto plodiny ve velkém uchytily mezi britskými zemědělci. Už proto, že veřejné mínění není těmto plodinám i potravinám příliš nakloněno.
Robert Břešťan
diky za link - 1. 4. 2005 - xmortDiky moc za link. Koukam, ze mam zrejme potize s porozumenim anglickemu textu. Nebo ceskemu. Kazdopadne clanek pana Brestana nazorne ukazuje jak se necha nezavisla vedecka studie hezky politicky "vytezit", v tomto pripade v boji proti hydre GM plodin. Urcite to nebude dlouho trvat a nekdo ji pouzije k presnemu opaku.K ceske verzi clanku mam nasledujici pripominky: 1. nejedna se o souhrnou studii, ale pouze porovnani GM (LibertyLink) ozimne repky s konvencni. O kukurici nebo jinych modifikacich tam neni ani slovo! Ty komentare kolegu Firbanka a Averyho patri ke zcela jinym studiim a navic jsou vytrzene z kontextu a jsou tudiz zavadejici. Naopak vypadl komentar jineho z autoru studie dr. Bohana, ktery rika:" Jek pozoruhodne, ze pri techto zmenach ve slozeni plevelu u GM ozimne repky nedoslo ke zmenam v hojnosti vetsiny druhu bezobratlych". 2. ve zprave se primo uvadi, ze nebyl zjisten vyznamny rozdil mezi GM odrudou a konvencni co se tyka mnozstvi plevele a mnozstvi hmyzu, zato byl zjisten posun od dvoudeloznych plevelu k jednodeloznym v pripade ozimne GM repky. U jarni repky tento posun zaznamenan nebyl. Tento vysledek bych povazoval za zasadni, protoze v podstate jinymi slovy rika, ze insekticid Liberty nefunguje pro kontrolu jednodeloznych plevelu. A ty jsou pro ozimnou repku dulezitejsi nez dvoudelozne plevely. 3. nevim jak na zaklade teto studie muzete ospravedlnit titulek clanku. 4. zajimave je, ze k testum nebyla vybrana zadna roundup ready odruda - tam bych ocekaval mnohem mene plevelu v poli tudiz mnohem vetsi "negativni" efekt na biodiversitu, tudiz by se dala studie mnohem lepe politicky vyuzit. Nebo mohla byt vybrana nejaka Bt-odruda, kde se naopak da ocekavat mnohem vetsi mnozstvi hmyzu nez u konvencni, tudiz "pozitivni" efekt na biodiversitu. Moje pointa je, ze vedecke studie by nemely byt politicky zneuzivany a pouzivany k jinym ucelum nez k jakym byly navrzeny. Tato studie porovnava GM ozimnou repku od Syngenty (presneji receno porovnava herbicid Liberty s jinymi herbicidy) v Britanii. Je velmi tezke exptrapolovat tyto vysledky na jine zeme (jina velikost poli, jine klima, jine slozeni plevelu) a je zcela nemozne ji extrapolovat na jine plodiny (kukurice, soja, bavlna, maniok atd) a na jine geny (insekticidni geny, odolnost k virum, houbam, bakteriim, suchu atd.). Preji hezky den |
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout