Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - sociální oblast
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Požár ve Spolchemii

22. 11. 2002
[Arnika / Econnect] -


Ve Spolchemii v Ústí nad Labem propukl včera ve výrobě pryskyřic po 21. hodině mohutný požár. Ve městě byl později vyhlášen třetí, nejvyšší stupeň chemického nebezpečí.

Požár, při němž shořel v ústecké chemičce provoz výroby umělých pryskyřic označovaný jako UP2, zdolali hasiči nad ránem. Podle zpráv nebyl nikdo zraněn ani evakuován. "Velkým problémem jsou složitě měřitelné látky, které mohly při požáru vznikat. V provozu UP2 bývají podle bezpečnostní zprávy zpracované firmou TLP přítomny látky jako styren či epichlorhydrin. Styren je látka rakovinotvorná a hořením epichlorhydrinu mohou vznikat látky jako fosgen a chlorovodík, ale také vysoce nebezpečné dioxiny," říká Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

Pravdu tedy má primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič, když ve zprávě iDNES varuje, že po požáru jsou ve vzduchu karcinogeny, které vznikly hořením ogranických látek. Na rozdíl od něj mluvčí chemičky Zdeněk Rytíř ještě ráno uklidňoval: "Krizový štáb časně ráno na základě měření konstatoval, že obyvatelům města nebezpečí nehrozí.

"Krátce před 21. hodinou došlo při výrobě reaktivních rozpouštědel, speciální druh pryskyřice, k neočekávanému průběhu chemické reakce, která způsobila následný požár. Ten se postupně rozšířil na jednu z budov provozu pryskyřic," vysvětlil důvod požáru mluvčí Spolchemie. Dodal, že po příčíně požáru se pátrá.

Petrlík upozorňuje na potenciální nebezpečnost zbytků budovy, která shořela: "To, co z provozu v chemičce zbylo, by mělo být posuzováno jako nebezpečný odpad. Zbytky mohou obsahovat vysoké koncentrace dioxinů jako tomu bylo po požáru skladu Linde Frigera v Berouně před několika lety. Zbytky budovy byly tenkrát uloženy na skládku toxických odpadů. Obrátíme se na Českou inspekci životního prostředí, aby byly i zbytky ve Spolchemii prošetřeny na obsah vysoce toxických dioxinů."

Těsně po začátku požáru konstatoval mluvčí firmy Zdeněk Rytíř: "Zplodiny se šíří po městě, z ekologického hlediska by ale nemělo hrozit žádné nebezpečí," Podle bezpečnostní zprávy zpracované firmou TLP jsou v sousedství také sklady se styrenem. "Možné zasažení těchto objektů představuje vážné riziko. Namísto ujišťování, že by nemělo hrozit žádné nebezpečí by měla chemička poskytnout konkrétnější informace o možných únicích toxických látek a o tom, jak se před potenciálně jedovatými zplodinami bránit," říká Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. K lepší informovanosti obyvatelstva by napomohlo, kdyby v České republice byl již funkční tzv. integrovaný registr znečišťování prosazovaný Arnikou v kampani Budoucnost bez jedů.

"Časté havárie v provozech chlorové chemie, kam patří Spolchemie i Spolana, by měly vést ministerstvo životního prostředí k otevření diskuse o bezpečnosti této výrobní oblasti. Před časem byla například vedena diskuse o bezpečnosti či nebezpečnosti výroby PVC ve Spolaně, ale na nátlak průmyslu ustala," shrnuje závěry Arniky Petrlík.

Doplňující údaje:

Nejvyšší přípustná koncentrace pro styren je 200 mg/m3. Pro epichlorhydrin (chemický název: 1-chlór-2,3-epoxypropan) to je ještě méně - 1 mg/m3. Tato látka dráždí oči a dýchací cesty, vstřebává se kůží a je silně toxická - poškozuje plíce, centrální nervovou soustavu, srdce, játra a ledviny. Při jejím hoření může vznikají fosgen a chlorovodík. "Vedení chemičky by mělo jednoznačně říci, zda tato látka byla v provozu, který shořel, přítomna nebo ne," říká k tomu Petrlík.

Chemička byla v době srpnových povodní spojována se zvýšenými koncentracemi DDT v Labi. Sama toto spojení však popírala. Zde najdete výsledky měření koncentrací DDT v říčních sedimentech po srpnové povodni. DDT se dříve ve Spolchemii vyrábělo.

Na internetovém serveru iDNES jsou zveřejněny fotografie požáru.

Ve Spolchemii došlo před týdnem také k úniku chloru. Chlorová chemie v České republice stojí především na provozech Spolchemie a Spolany Neratovice, nechvalně proslulé úniky chloru při srpnových povodních. Zde jsou fotografie z okolí Spolany po únicích chloru.



Zastavte chlorovou chemii! (Greenpeace, 1998) - 2. 12. 2002 - Janicek

Ústí nad Labem, 3. července 1998 - Greenpeace se dnes obrátilo na podnik Spolchemie, aby zastavil provoz chlorové chemie v Ústí nad Labem. Aktivisté Greenpeace u výpusti odpadních vod ze Spolchemie rozvinuli transparent s nápisem "ZASTAVTE CHLOROVOU CHEMII!" a místo, kde jedy tečou do řeky Bíliny, opatřili cedulemi s lebkou a zkříženými hnáty. Poté ve speciálních protichemických oblecích odebrali vzorky odpadních vod pro analýzu.

"Chlorová chemie do centra města nepatří," řekl při akci ředitel Greenpeace Dr. Čestmír Hrdinka. "Obrátili jsme se dnes dopisem na generálního ředitele RNDr. Alexeje Vítka, aby Spolchemie urychleně vypracovala strategii konverze chlorové chemie na jiné typy výroby nebo její úplné zastavení."

Greenpeace už vloni v dubnu upozornilo na řadu nebezpečí, která provázejí provoz chlorové chemie ve městě jako je Ústí nad Labem. Kromě technologické havárie s bezprostředním únikem chloru je to například i možnost pádu přelétajícího vojenského letadla do zásobníků chloru či možnost výbuchu v nebezpečné části provozu. "Únik většího množství chloru ze Spolchemie by v Ústí nad Labem znamenal opravdovou katastrofu. Občané nemají k dispozici masky a s evakuací se prakticky nepočítá," zdůraznil Hrdinka a dodal, že je třeba z města odstranit zdroj rizika, kterým je výroba jedovatého chlóru a výrobků na jeho bázi.

Chlorová výrobě není nebezpečím jenom pro obyvatele Ústí nad Labem, ale ohrožuje také životní prostředí, zejména život v řece Labi. Jako odpadní produkt chlorových výrob ve Spolchemii vzniká například i toxický hexachlorbenzen, který se považuje za jeden z dvanácti nejnebezpečnějších perzistentních organických látek, o jejichž urychlené eliminaci dnes intenzivně jednají mezinárodní fóra. Program pro ochranu životního prostředí při OSN (UNEP) hodlá přijmout celosvětově platnou smlouvu o omezení těchto látek do roku 2000.

"Nabrali jsme dnes vzorky odpadních vod, abychom srovnali, jak se vypouštění jedů ze Spolchemie od minulého roku změnilo," oznámila vedoucí toxické kampaně Greenpeace Dr. Zdeňka Bubeníková. "Máme totiž podezření, že Spolchemie dnes vypouští jedovatých chlororganických látek více než vloni v dubnu, kdy jsme tu vzorkovali v rámci naší plavby za čisté Labe s lodí Albatros."

Analýza vzorků, které Greenpeace odebralo z výpusti Spochemie 27. května 1998 totiž prokázala, že látek označovaných jako AOX (adsorbovatelné organické halogeny), bylo ve vodě 6,5 miligramu na litr, což je více než desetkrát více, než Greenpeace naměřilo při vzorkování 9. dubna loňského roku. Rovněž vysoké hodnoty CHSKcr (chemická spotřeba kyslíku) až 605 mg/litr přesahují až třikrát hodnoty, které tu experti Greenpeace naměřili vloni.

"AOX je suma chlororganických látek, jinými slovy těch největších jedů, které Spolchemie vypouští do řeky," vysvětlila Dr. Bubeníková. "Patří sem například chlorované halogeny a některá rozpouštědla jako trichlormetan nebo tetrachloretan." Greenpeace přitom nemůže říci, zda Spolchemie těmito hodnotami překračuje zákon. Okresní úřad v Ústí nad Labem doposud odmítal Greenpeace poskytnout tzv. Povolení k vypouštění odpadních vod. Právě to ale obsahuje konkrétní limity pro vypouštění jedovatých látek, které Okresní úřad Spolchemii stanoví. Tyto limity se stanovují individuálně pro každý podnik zvlášť.

Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR

ODPOVĚDĚT



-
-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz