Prodává Setuza (ne)legálně geneticky manipulovaný olej také na Slovensku?
30. 8. 2004 -
Vedení Setuzy asi svou sázku na GM olej dobře nepromyslelo a nepřipravilo, o čemž mimo jiné svědčí i poměrně hysterická reakce firmy na aktivitu organizace Greenpeace, která GM oleje (mimo jiné i od Setuzy) objevila v obchodních řetězcích a jejich seznam zveřejnilo na svých internetových stránkách. Ale také to, že téměř okamžitě na zjištění Greenpeace reagoval francouzský řetězec hypermarketů Carrefour, který ve sdělovacích prostředcích oznámil, že Setuzu vyzval k vyřazení GM olejů z dodávek. A jak jsem se přesvědčil na vlastní oči, dnes už Carrefour opravdu žádné GM oleje neprodává, což svědčí o dvou věcech. Jednak Setuza asi zahájení výroby GM olejů seriózně neprojednala se svými odběrateli. Ale ani obchodníci asi nevěnují dostatečnou pozornost dodržování kontroly kvality dodávek potravin od svých smluvních partnerů. Carrefour totiž veřejně deklaroval jednoznačnou politiku neprodávat potraviny vyráběné z GMO nejen v ČR, ale globálně. Jak je tedy možné, že vedení Carrefouru se dozvědělo o GM oleji Setuzy na svých pultech až od aktivistů Greenpeace? Vždyť GM olej Setuzy je označen textem "vyrobeno z geneticky modifikované sóji MON-04032-6" na každé lahvi (i když je nápis pro jistotu uveden sotva viditelnými písmeny na zadní straně lahve).
Ještě podivnější je obchodní politika britského řetězce Tesco, který si dokonce u Setuzy zadal výrobu GM oleje pod svou vlastní značkou "Tesco výhodný nákup". Přitom před třemi lety přislíbilo Tesco, že u svých vlastních značkových výrobků bude uplatňovat tzv. GM-free politiku. Tesco k tomuto závazku přistoupilo až poté, kdy právě Greenpeace žádalo od firmy garanci stejného standardu jaký poskytuje zákazníkům ve své mateřské zemi. Tesco tedy svůj veřejný závazek porušilo záměrně a jeho mluvčí Veselin Barliev to obhajoval tvrzením, že Tesco chce českým zákazníkům nabídnout možnost volby. Barliev ale zapomněl vysvětlit, proč tedy vůbec Tesco dávalo veřejnosti svůj předchozí závazek "GM-free" politiky a proč stejnou možnost volby odpírá svým britským zákazníkům. Těžko věřit, že by je považovalo za zákazníky méněcenné, kterým by stačil nižší standard než Čechům.
Barlievovo tvrzení ve mně vyvolalo nepříjemný pocit, že se jedná o pouhou mediální kouřovou clonu, kterou se překvapení bossové Teska pokoušeli zakrýt neserióznost svého chování vůči zákazníkům. Dojem se změnil v jistotu, když jsem Setuzou dodaný GM olej se značkou Tesco hledal před týdnem na pultech marně. Na stejném místě byl už jiný, slunečnicový olej opatřený z dálky viditelným nápisem, že je vyroben z geneticky nemodifikovaných surovin. Mám dojem, že se Tesco zaleklo negativní reakce zákazníků a GM olej buď stáhlo (nebo ho doprodalo) a dohodlo se se Setuzou na ukončení nepovedeného genetického experimentu. Podivné názorové kotrmelce britské firmy ukazují, že jeho vedení se zákazníky hraje nefér hru a docela by mě zajímalo, jakým slovním veletočem by pan Barliev obhajoval další obrat v politice firmy.
Ještě zajímavější pro mě byla zpráva, kterou slovenský deník SME přinesl minulý týden o GM oleji Setuza, který prodávala slovenská síť Tesco. Asi nepřekvapí skutečnost, že na olej upozornilo slovenské Greenpaece. Pozoruhodný je fakt, že podle SME existuje podezření, že se výrobek na slovenském trhu ocitl nelegálně a že se Greenpeace v této věci obrátilo s podnětem na kompetentní státní orgány. Pokud se tohle vážné podezření potvrdí, bude mít Tesco a Setuza nejen postaráno o značnou publicitu, ale můžou taky vyfasovat mastnou pokutu. O důvěře zákazníků ani nemluvě.
Na závěr si dovolím trochu se nad zjištěnými skutečnostmi zamyslet a položit několik otázek: Proč se Setuza pustila na tenký led obchodu z GM oleji? Je to tak dobrý byznys, že bossům firmy riziko negativní reakce zákazníků vyvážila vidina zisků? Rozdíl v ceně mezi GM-free a GM sójou je ale prý tak zanedbatelné, že se do ceny konečného produktu může promítnout maximálně v řádu už zrušených desetníků. Setuza se navíc nedávno chlubila certifikátem "GM-free" produkce, a to v době, kdy podle zákona ani neexistovala povinnost označovat GM oleje. Setuza tehdy kolem certifikátu rozvířila nemalou publicitu. Proč tedy teď bossové firmy otočili kormidlem o 180 stupňů? Proč Setuza riskuje problémy s nedůvěrou spotřebitelů, s narušením vztahů s velkými odběrateli a na Slovensku dokonce podezření z nelegálního prodeje GM olejů?
Napadá mě několik teoretických možností: Je na tom Setuza ekonomicky tak špatně, že hrála hop nebo trop (firma informuje na své internetové stránce o hrozbě propuštění 150-200 zaměstanců)? Dohodla se Setuza tajně s Monsantem, že za roli trojského koně pro GM sóju na trhu střední a východní Evropy získala od Američanů nějaký bonus (třeba extrémně levnou GM sóju)? Vyráběla Setuza GM oleje už dávno aniž je označovala a neuvědomila si, že zavedení nových pravidel o označovaní olejů může vyvolat takovou pozornost médií a zákazníků? A nebo šlo jen o obyčejný diletantismus? Na to by mohlo odpovědět jen samotné vedení Setuzy.
František Malý
mate pravdu a nemate - 23. 9. 2004 - tmoravecO zly umysl neslo, jenom jsem se spatne vyspal:-)ad1) Argument proti GM kukurici v mexiku a repce u nas muze byt zrovnatak pouzit proti pestovani jakekoliv (i tradicne slechtene) moderni odrudy kukurice v mexiku (nebo repky u nas). Nezalezi na tom, jak byla kukurice pripravena, ale jakou vlastnost jste slechtenim ziskal, a jestli ma tato vlastnost potencial se dale sirit do divoce rostoucich druhu. Jak uz sem tu uvadel 16.9. - firma Pioneer vvyvinula repku rezistetni k herbicidu bez GM technologie, tato odruda se smi volne pestovat a muze se krizit dle libosti (nastesti je vetsina hybridu s pleveli neplodna, ale cert nikdy nespi, vidte). Porovnateli-to s GM-repkou firmy aventis, ktera je rovnez odolna k herbicidu a navic je pylove sterilni takze se nemuze nekontrolovatelne sirit, melo by vam vyjit, ze odruda Pioneeru potrebuje podrobnejsi zkoumani nez ji pustite na pole. Jenomze to tak neni. Dale se ten argument da taky velmi jednoduse otocit - jaka paseka hrozi od GM kukurice u nas a od GM repky v mexiku? Pointa je ze kazda jednotliva plodina, kazda jednotliva vlastnost ma v kazde jednotlive zemi jina rizika a jine prinosy. Nekontrolovane sireni nelze pouzit jako argument proti jednomu ze zpusobu slechteni. Ad2) Pricin chudoby je mnoho. Jsou v kazde zemi jine, tudiz i v kazde zemi budou mit ruzna reseni ruznou ucinnost. Jeden muj spolubydlici je Ind (druzi dva jsou jako napotvoru Argentinci, to je nahoda). Nekteri moji kolegove v laborce jsou rovnez Indi. Ja sam prave pracuju pro Indickou vladu. Troufam si tvrdit, ze alespon s nekterymi problemy indickeho a castecne argentinskeho zemedelstvi jsem seznamen. V indii je zhruba 80% obyvatelstva existencne zavisla na tom, co si sami vypestuji. Pokud prijde sucho, zaplava, kobylky nebo nejaka jina pohroma, prijdou o vsechno. V poslednich nekolika letech nektere indicke staty velmi suzuje virus TSV, ktery napada zejmena podzemnici olejnou a slunecnici,z nichz zejmena ta prvni je oznacovana jako "poor-man's crop". Virova epidemie dostoupila takoveho stupne, ze se periodicky objevuje na prednich strankach indickych novin, bohuzel i z toho duvodu, ze mnoho nestastnych farmaru si v dusledku teto epidemie sahlo na vlastni zivot. Zpusob jak dosahnout rezistence k tomuto viru (a k mnoha jinym) pomoci GM technologie je znam uz zhruba 20 let a je to shodou nahod objev meho mileho pana sefa. Neni to zadna velka veda, pokud vse pujde podle planu, do roka budeme mit rezistetni odrudu, kterou si pak zemedelci v indii zkrizi s jejich mistnimi odrudami podle jejich potreb. Vse bez ucasti monsanta a s tim, ze tyto rezistentni odrudy budou poskytnuty drobnym farmarum zdarma. Pokud nebudou potize s pravniky Monsanta nebo s nejakymi zelenymi blazny. Nevim jak Vam, ale mne pripada tento projekt velmi prospesny, prispivajici k trvale udrzitelnosti (alternativou je velmi caste praskovani poli za ucelem vymiceni hmyzu, co virus prenasi, v indii na to shodou nahod nikdo nema) a neziskovy (delam na tom nad ramec svych beznych pracovnich povinnosti temer zdarma, viz 3 spolubydlici:-). Ad3) Zlata ryze - kalkulace greenpeace je sice matematicky presna, ale bohuzel zalozena na velmi nepresnych udajich. (Dovolim si citovat dr. Potrykuse, jejiho tvurce,viz napr. http://www.agbioworld.org/biotech_info/articles/potrykus.html). Vypocet Greenpeace jednak predpoklada ze dotycny ziska veskerou svoji denni davku vitaminu A pouze z ryze, dale predpoklada, ze organismus dlouhodobe deprivovany nedostatkem vitaminu A prijima provitamin se stejnou ucinnosti jako organismus bohate timto vitaminem zasobeny a dale predpoklada, ze doporucena denni davka je totez co minimalni davka, pod jejimz limitem dochazi k oslepnuti nebo smrti. Netvrdim ze Greenpeace nemaji pravdu, ale jediny zpusob jak to zjistit je to experimentalne overit. Bohuzel zlata ryze zatim nedostala povoleni k tomu, aby mohla byt pestovana na malych pokusnych polich, tak aby bylo dost ryze pro tento druh experimentu. Co se tyka tech milionu, zas tolik penez to nestalo. ad4) Argentina - je pomerne bohata zeme, ktera je vyznamnym exporterem potravin a zvyseni jeji zemedelske produkce se na zivote jejich chudych nijak vyrazne neprojevi. Nazyvat urodu soji v Argentine jako soju firmy Monsanto je sice pravdive, ale ponekud zavadejici. Ta odruda sice puvodne pochazi od monsanta, ale vetsina argentinskych farmaru si schovava cast urody na dalsi rok jako sadbu, Monsanto z toho nevidi ani halir. Navic si ti lisaci kupuji no-name roundup z ciny, aby nemuseli platit za drahy original. Nedavno jsem byl svedkem hadky jednoho syna argetinskeho farmare se zamestnancem Monsanta (taky Argentinec) o to, jak nemravne je to kupovat smejd-roundup z ciny, pri jehoz vyrobe umiraji desitky cinanu rocne oproti ekologicky ciste a bezpecne vyrobe stejneho herbicidu v USA. Na to farmarsky synek odpovedel - co je mi do cinanu, hlavne, ze je to levnejsi. Stejnym zpusobem se rozsirila Gm soja do Brazilie. Kdyz se zeptate libovolneho argentinskeho farmare na nejvetsi vynalez 20. stoleti, rekne vam ze je to roundup-ready soja. no to mozna trochu prehanim, ale ne moc. zdravim |
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout