Teplárny straší lidi zbytečně, tvrdí Greenpeace a Hnutí Duha

24. 10. 2008 - PRAHA [Econnect/Greenpeace]

Ekologické organizace důrazně odmítají katastrofické zprávy Teplárenského sdružení ČR, že kvůli platným limitům těžby hrozí likvidace českého teplárenství nebo trojnásobné zvýšení ceny za teplo. K výrobě veškerého tuzemského tepla je totiž zapotřebí méně uhlí, než spolyká jediná elektrárna ČEZ, Prunéřov. Energetická biomasa, na kterou by mohly teplárny přejít, je mimoto výrazně levnější než uhlí.

Podle aktuálních údajů Ministerstva průmyslu spotřebovaly české teplárny v roce 2006 k výrobě tepla necelých sedm miliónů tun uhlí. Celková roční těžba hnědého uhlí v Čechách přitom dosahuje padesáti miliónů tun. K výrobě tepla je tedy použito 14 % tuzemského uhlí. Jedna jediná elektrárna ČEZ, Prunéřov, spotřebuje každoročně více. Obavy tuzemských tepláren by tedy vyřešilo odstavení jediné staré a neefektivní elektrárny ČEZ.

Problém není v tom, že by v Čechách nebyl pro teplárny nyní nebo v budoucnu dostatek uhlí. Problém je v tom, že naprostá většina z něj končí v elektrárnách ČEZu, kde se spaluje mnohem méně efektivněji, než v teplárnách. K jeho řešení stačí, aby vláda tuzemské uhlí přednostně zpřístupnila teplárnám.

Nicméně teplárny mají ještě jednu, výrazně ekologičtější alternativu, než žebrat o palivo u uhlobaronů. Spalování energetické biomasy. Té je podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR k dispozici dostatek, aby mohla při výrobě tepla zcela nahradit hnědé uhlí. Výroba jednoho gigajoulu tepla ze dřeva či rostlinných pelet je přitom v současnosti o 30 % nižší než z hnědého uhlí. Vzhledem k tomu, že těžba ve velkolomu ČSA (o který se celý spor vede – žádné jiné doly těžbu rozšiřovat neplánují) skončí podle Mostecké uhelné až v roce 2020, mají na přechod na biomasu provozovatelé tepláren solidních 12 let.

Případné prolomení limitů těžby, které chrání zbývající severočeská města a obce před rozšiřováním povrchových dolů, by přitom teplárnám dodávky uhlí nijak nezaručilo. Provozovatel velkolomu ČSA, společnost Mostecká uhelná, totiž opakovaně prohlásila, že plánuje výstavbu vlastní elektrárny, ve které chce „svoje“ uhlí spalovat. Zvýšit počet svých elektráren v případě prolomení limitů těžby chtěl i ČEZ. Uhlí získané navíc by tak opět končilo v elektrárnách a teplárny by si nepomohly.

"Teplárníci o platných limitech těžby vědí nejméně sedmnáct let. Proč jim začaly vadit právě teď? Jádro pudla je v tom, že Mostecká uhelná se bojí vládní novely horního zákona, která by konečně umožnila odepsat ložisko uhlí pod Horním Jiřetínem. Mostecká uhelná už delší dobu vydírá provozovatele tepláren a odmítá jim dodávat uhlí v naději, že za ně odvedou špinavou práci při prosazování likvidace Horního Jiřetína. Je smutné, že slušní podnikatelé jako Tomáš Drápela se snížili k roli beranidla, které má prorazit cestu tunelářům Tykačovi a spol.,"uvedl dnes vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: „Teplárny v české spotřebě uhlí hrají jenom úplně okrajovou roli a navíc mají dost jiného domácího paliva. Pokud vláda dovolí vystěhovat a zbourat Horní Jiřetín a Černice, Mostecká uhelná postaví novou elektrárnu a teplárny na tom nebudou o nic lépe než dosud. Teplárny se na snížení těžby uhlí připravují už od roku 1991 a dalších deset let ještě mají k dobru. Čtvrt století na přípravu pohodlně stačí.“

-red-

Využití biomasy v teplárenství - 11. 11. 2008 - Pavel Belza V první části svého příspěvku se budu trochu zabývat praktickou částí. Jako příklad budu uvažovat teplárnu se spotřebou 300 000 tun hnědého uhlí ročně. Takových je jistě v republice několik. Při průměrné výhřevnosti 17,5 GJ/t činí spotřeba tepla v palivu 5 250 000 GJ/rok. V teplárně budou provozovány kotle na dřevní štěpku. Ta bude převážně ze smrkového dřeva a proto použiji parametry pro toto palivo. Dřevo bude na místě schnout a bude s ním manipulováno při dosažení vlhkosti 25%. Bude mít výhřevnost 5 440 MJ/rm. Do teplárny je tedy nutno dopravit 965 000 rm dřevní hmoty, tj. při 415 kg/rm 400 000 tun. Při objemu železničních vozů cca 70 m3 jich bude potřeba 13 800 ročně. Pro zpracování je nutná linka o výkonu 110 m3/hod. Bez přestávky. Podle dostupných pramenů je využitelná produkce dřevní štěpky u nás 1,6 mil. tun/rok. Pokud budu uvažovat rovnoměrné rozložení této produkce, je to 20 tun/km2.rok. Uvažovaná teplárna spotřebuje dřevní štěpku z rozlohy 20 000 km2 (víc než polovina Moravy a to není na tomto území sama).Dál už psát nebudu. Pominu provozní záležitosti, nároky na manipulační plochy, manipulaci jako takovou, počasí, dopravní zatížení apod. Mnoho tepláren prošlo v posledních 15ti letech řadou rekonstrukcí a modernizací. Zařízení v nich není ještě v polovině své plánované životnosti. Proto si myslím, že teplárny nestraší lidi zbytečně. Moc dobře vědí, o čem je řeč. Pokud nechceme být v budoucnu potmě a v zimě, je nejvyšší čas přestat strkat před Státní energetickou koncepcí hlavu do písku a jasně stanovit pravidla. Členové hnutí Greenpeace a Hnutí duha ve svém článku uvádějí, že teplárny mají ekologičtější alternativu, než žebrat o palivo u uhlobaronů. Spalovat energetickou biomasu, které je dostatek, aby mohla nahradit hnědé uhlí. Rád bych znal odpověď na několik otázek. • Která firma vyrábí kotle na biomasu použitelné v teplárenství (např. výkon 88 MW, množství páry 125 t/hod. 540oC/9,3 MPa)? • Která firma dodá zařízení na výrobu štěpky o výkonu 110 t/hod.? • Jak se toto zařízení vejde do prostor stávajících tepláren, které jsou v mnohých případech součástí jiných průmyslových areálů? • Pana Vojtěcha Koteckého se ptám na jeho zkušenosti s teplárenským provozem, když tvrdí, že „čtvrt století na přípravu pohodlně stačí“. Nezamítám využívání biomasy ani ostatních forem obnovitelných zdrojů. Je ale nutné používat je tam, kde svými možnostmi stačí na pokrytí energetické náročnosti v daném místě. S pozdravem Pavel Belza ODPOVĚDĚT