Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Independent: Vědci vložili do rýže lidský gen

26. 4. 2005 - LONDÝN [EcoMonitor]

Vědci začali do zemědělských plodin vkládat už i lidské geny, píše Geoffrey Lean v deníku Independent. Tento počin vzbudil u mnoha lidí silný odpor. Již dříve odsoudilo genetické modifikace mnoho lidí, včetně britského prince Charlese, jako hru na Boha a vytváření nepřirozených kombinací ze živoucích organismů.

Environmentalisté říkají, že jídlo obsahující lidské geny nebude chtít nikdo jíst, protože by to zavánělo kanibalismem. Naopak příznivci genetických modifikací tvrdí, že tento vývoj s sebou nepřináší žádné etické problémy a naopak by mohl životnímu prostředí pomoci.

První genetická modifikace tohoto druhu proběhla v Japonsku. Vědci vložili gen z lidských jater do rýže, aby rostlině umožnili zpracovat pesticidy a průmyslové chemikálie. Tento gen vyrábí enzym, nazvaný CPY2B6, který slouží k odbourávání škodlivých chemikálií v těle. Současné geneticky modifikované plodiny obsahují geny z bakterie, které je činí odolnými proti herbicidům, proto jim nevadí postřiky aplikované na pole za účelem hubení plevelu. Mnoho geneticky modifikovaných rostlin je však rezistentních jen proti jedinému herbicidu. To v praxi znamená, že tento přípravek musí být užíván stále dokola, a tak se mu plevel po čase přizpůsobí. Vědci z Národního institutu pro agrobiologické vědy v Tsukubě zjistili, že přidáním lidského genu získá rýže odolnost proti 13 různým herbicidům. Plevel by tak mohl být huben různými chemikáliemi.

Profesor Richard Meilan (Purdue University, Indiana, USA), který pracoval s podobným, ale králičím genem, řekl, že takto modifikované rostliny by mohly být užívány k odstraňování toxinů z kontaminované půdy. Jsou totiž schopné toxiny odbourávat tak účinně, že plodiny vypěstované na kontaminované půdě by bylo možno i jíst. Avšak on i ostatní vědci varují, že pokud se vnesený gen nepodaří uhlídat a dostane se do divokých druhů rýže, mohl by vzniknout zvláště zákeřný superplevel, rezistentní proti mnohým herbicidům. Profesor Meilan dodává: „Nevidím ve vnášení lidských genů do rostlin žádný etický problém,“ a domnívá se, že odpor, který mají Evropané ke geneticky modifikovaným plodinám, vyvolávají hlavně zemědělští lobbisté.

Sue Mayerová, ředitelka organizace GeneWatch UK, však řekla: „Nemyslím si, že by si někdo chtěl koupit takovou rýži. Lidé již svou nechuť k používání lidských genů vyjádřili, biotechnologický průmysl však jejich obavy stále ignoruje. To naruší jejich důvěru ještě více.“ Pete Riley, vedoucí skupiny Five Year Freeze zaměřené proti genetickým modifikacím, řekl: „Nepřekvapuje mě to. Průmysl je schopný všeho a tento vývoj zavání Frankensteinem.“

Podle článku Geoffreyho Leana v deníku The Independent ze dne 24. 4. 2005.


Hana Hermová

mnoho povyku pro nic - 27. 4. 2005 - tmoravec

Je pekne, ze Independent (a Econnect) prinaseji obcas i cerstve informace o nejnovejsich vysledcich vedeckeho vyzkumu. Prispivaji tak k popularizaci vedy coz muze pomoci mladym lidem v rozhodovani o budoucim zamestnani:-). Z clanku jenom vypadla informace, ze uvedena ryze (a brambory) s lidskym cytochromem p-450 byly pripraveny pouze pro vedecke ucely a nejsou urceny pro komercni pestovani. Takovych transgennich rostlin jsou po laboratorich na svete desitky (mozna spis stovky).
Navic pro dnesni biotechnologicke giganty by ani zminovana ryze nebyla moc zajimava, nadnarodni korporace potrebuje plodinu, ktera bude rezistentni jen a jen k jednomu (jejich) herbicidu.
Mam pocit ze lidem z GenWatch nejak unikla zajimava roztrzka mezi nadnarodni korporaci Anheuser Busch a biotechnologickou firmou Ventria, ktera chce v Missouri pestovat ryzi s dvema lidskymi geny pro farmaceuticke ucely "hned vedle" poli, ktera pouziva AB na vareni sve zname brecky Budweiser. To "hned vedle" znamena 125 mil lesu. To je prece pekna prilezitost strasit lidi frankensteinovskou ryzi! Tady (StLouis) toho byly minuly tydedn plne noviny.

ODPOVĚDĚT



Související odkazy

Informační partner oblasti Životní prostředí

Ekolist
Deník o životním prostředí

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz