Prolife neznamená pro život

17. 5. 2002 -, Michaela Marksová-Tominová, Hlídací fena

Právo žen svobodně se rozhodnout o interrupci je celosvětově předmětem politického boje. Bylo například důležitou součástí medializovaného souboje o prezidentské křeslo ve Spojených státech amerických - a hned první den nástupu do Bílého domu uzavřel prezident Bush kohoutek s americkými penězi, které podporovaly neziskové organizace pomáhající v Africe ženám v souvislosti s interrupcemi. A mít či nemít v Africe či jinde ve třetím světě další dítě může bez přehánění ohrozit existenci či dokonce život matky.

Nechápu, proč členky a členové hnutí s tak emotivním názvem nevěnují svoji ohromnou energii a nemalé finanční prostředky raději na zlepšení kvality života dětí již narozených - a těch, které by to rozhodně potřebovaly, je ve všech zemích světa více než dost. A také nevím, proč se neangažují v oblasti sexuální výchovy a osvěty o antikoncepci, aby se nechtěným početím co nejvíce zabránilo (zřejmě mají stejný názor jako prezident Bush, který podporuje na amerických školách projekty "pannou a panicem až do svatby", což také znamená téměř nulovou sexuální výchovu a žádné informace o HIV a dalších pohlavně přenosných chorobách… Zkuste si domyslet důsledky, budou-li takto "vychovány" miliony amerických teenagerů! ).

Kampaní českého Prolifu se nechalo ovlivnit i několik tzv. "známých osobností" z řad herců apod. Obávám se, že nikdo z nich nevidí, co dalšího se za touto kampaní skrývá - na www.prolife.cz se totiž můžete také dočíst, že orální antikoncepce způsobuje každý měsíc potrat, že její užívání rozvrací manželství či že by se měly znovu začít rozlišovat děti manželské a nemanželské - aby ty nemanželské měly ve společnosti menší hodnotu (stejné názory lze také najít v materiálech podivné organizace, která si - zřejmě z krycích důvodů - říká "Občanský institut"). Většina z těch, kteří se přidali na stranu Prolifu, také zřejmě netuší, že jako demonstrace zrůdnosti potratů jsou používány fotografie plodů, které jsou mnohem starší než je povolená potratová hranice 12 týdnů (a tudíž musely být potraceny ze zdravotních důvodů), ani si asi nejsou vědomi, že v rámci boje za záchranu "nevinných životů" protipotratoví aktivisté a aktivistky například v USA velmi agresivně vyhrožují personálu klinik, kde se interrupce legálně provádějí, a několik lékařů a sestřiček už zavraždili. Těmto lidem zkrátka nejde o prosazení ušlechtilé myšlenky, ale o návrat do středověku.

Ženské aktivistky žádné ženě nevnucují, aby podstoupila interrupci, a nikdo jiný ji ani nesmí nutit, aby na něj nešla. Žádná těhotná přece nejde na potrat s nadšením a pokud se pro něj rozhodne, je to zoufalé východisko z nouze. A protože je to jen a jen žena, v jejímž těle dítě roste, a ve většině případů opět především ona, kdo se o něj pak stará, musí být její nezcizitelné právo rozhodnout, zda dítě přivede na svět či ne. A že je zárodek od samého početí samostatným životem, o kterém matka nemá právo rozhodovat? Tento demagogický argument je nesmyslný - bez matčina těla přece žádný plod mladší sedmi měsíců nepřežije….