Ametyst připravil návrhy péče o cenné lokality v Zeleném pásu Evropy
23. 12. 2013 - PLZEŇ [Econnect/Ametyst]
Železná opona – přibývá lidí, kteří znají tento pojem pouze z učebnic dějepisu. Stopy nepropustné bariéry mezi bývalým západním a východním blokem jsou však v krajině viditelné stále. Rozdělení Evropy přineslo nespočet negativních důsledků v ekonomické, sociální i ekologické oblasti, paradoxně však mělo i pozitivní dopad v podobě zachování cenných fragmentů přírodní krajiny v dříve nepřístupné oblasti podél hranic. Dnes se tento zelený pás táhne celou Evropou od severu k jihu, od Pobaltí, přes Německo, Česko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až po Slovinsko a Itálii, přičemž jeho šířka i charakter se mění.
Cílem mezinárodního projektu Greennet, do něhož je zapojeno plzeňské Občanské sdružení Ametyst, je upozornit na tento kulturní i přírodní fenomén, chránit jeho cenné části a na rozdíl od minulosti pomocí něho zajišťovat propojení mezi lidmi i státy. Projekt je zaměřený především na méně známé a ohrožené lokality, pro které díky projektu vznikly na základě biologických průzkumů návrhy péče.
Tři zájmové lokality jsou v Českém lese, jedná se o převážně bezlesé území zaniklých obcí a jejich okolí podél Nemanického potoka a Švarcavy a také u přírodní památky Veský mlýn. Dnes jsou tu především louky a pastviny, které hostí mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů. Hlavními problémy v území jsou jednak absence jakékoli péče, což vede k zarůstání luk vysokou vegetací a dřevinami, na druhé straně též intenzivní hospodaření na některých obnovených pastvinách, kde vysoké stavy dobytka mohou způsobit eutrofizaci a zánik cenných společenstev.
Dalších devět lokalit je na jižní Moravě mezi Znojmem a Mikulovem. Jedná se spíše o malé plochy, které tvoří ostrůvky biodiverzity v jinak intenzivně obhospodařované krajině: strmé terasy na vinici v Šatově – Pekle, nedaleká niva potoka Daníž, zbytky stepních trávníků u Chvalovic, bývalé pastviny na svazích nad Dyjí u Tasovic, meze u státní hranice nedaleko Jaroslavic, periodický polní mokřad v Pravicích, staré sady u Hrušovan nad Jevišovkou, vrbovna a mokřady u Jevišovky a slanisko v Novém Přerově. Hlavním problémem je většinou dlouhodobě chybějící péče. „Na některých lokalitách díky iniciativě místních obyvatel, obcí a orgánů ochrany přírody již byla zahájena obnova hospodaření. Chceme je podpořit a pomoci tam, kde péče doposud chybí“, vysvětluje Ondřej Volf z Občanského sdružení Ametyst. „Výsledky průzkumů a návrhy péče nabídneme starostům obcí, místním sdružením, orgánům ochrany přírody a dalším zájemcům“.
Projekt je podpořen Evropskou unií z programu Central Europe a kofinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj.